Zbořil: Dá to hodně práce politikům i historikům vykládat historii „po svém“

politika

<< NĚCO Z HISTORIE >> V těchto dnech si připomínáme osvobození koncentračního tábora Osvětim a zároveň se tím nezapomíná ani na „světový den holocaustu“.

Zbořil: Dá to hodně práce politikům i historikům vykládat historii „po svém“
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
31. ledna 2024 - 02:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Tentokrát je s tím spojená řada obtíží.  Už při loňských vzpomínkových oslavách nebyli pozváni zástupci Ruské federace, v současném politickém slovníku Ruska, ačkoliv se mohlo jednat o celou Ruskou federaci. Zejména když hrůzy Osvětimi odkryl 2.ukrajinský front, kterému, ale velel „ruský“ nebo spíš „sovětský“ maršál Koněv. Takže tyto historické události se prolínají s těmi soudobými a navíc s interpretacemi novodobých vykladačů dějin. Ono to „osvobození“ nebo objevení osvětimské továrny na organizované vraždění obyvatel Evropy židovského původu, kterých se odhaduje na tomto místě asi na 1,3 nebo 1,8 milionů životů, se zdá být dost komplikované,“  říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.


Nové interpretace dějin…

„Zároveň to souvisí s překrýváním porážky německé 6.armády (Wehrmachtu a jejích „západoevropských“ spojenců) u Stalingradu 1943. Tedy nejenom zničení německých vojsk, ale i rumunských, toho malého sboru dánské armády, neněmecké SS divize Viking, které útočily v tomto směru na tehdejší Sovětský svaz, dneska bychom snad neměli říkat Rusko nebo Ruskou federaci. Takže obě tyto události (Stalingrad a Osvětim) jsou najednou zařazeny do úplně jiného kontextu a nejenom politikům, ale i historikům dá dost práce, aby došli k nějakým novým interpretacím starých historek a legend,“  upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Holokaust v dnešních souvislostech…

„Den holokaustu, nebo vzpomínání na holokaust a na masové vyvražďování Židů za 2.světové války téměř průmyslovým způsobem, navíc souvisí s dnešními událostmi, nebo současnými událostmi v Gaze a ve státu Izrael, kde se zase objevují zprávy o likvidaci určitých skupin obyvatel nebo o pokusech likvidovat skupiny obyvatelstva z důvodu rasové zášti a náboženské nenávisti. Vzbuzuje to pozornost nejenom v našem českém světě, který podporuje myšlenku nezávislosti Izraele a jeho dalšího svobodného rozvoje, ale i v celém světě evropském, celoevropském, který je dnes obýván obyvatelstvem pocházejícím z oblastí, kde převládají náboženství jako je islám. A nezapomínejme, že také různé sekty napadené morem křesťanské nenávisti vůči Židům a židovství. I to vyvolává v dnešní Evropě jakési opožďování se za masovým zabíjením lidí nejmodernějšími vojenskými prostředky a způsobuje napětí v členských státech Evropské unie a v EU jako takové.

Kdybychom tomu nechtěli věřit, nebude marné nezapomenout na slova evropské komisařky nedobré pověsti, Uršuly van den Leyenové, teprve druhé osobnosti „německého původu“ v této vysoké funkci. Nezapomněla, stejně jako mnozí její předchůdci v SRN, že továrna na smrt v Osvětimi a v Březince byla v Polsku. Ačkoliv tomu tak mohlo být jen do roku 1742, kdy bylo toto území bylo připojeno k Rakouské, později Rakousko-Uherské monarchii. V letech 1939-1945 bylo součástí Velkoněmecké třetí říše jako Auschvitz I-III.

Paní Uršula nebyla první, kdo se takto „spletl“. V Německu, Velké Británii, Francii, Itálii a ve Spojených státech existovala celá skupina historiků, popíračů holocaustu (David Irwing, Robert Faurisson, Ernest Zundel aj.). Z politiků pak stojí za pozornost íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád. V Polsku, kde jsou lidé citliví na tyto podpásové údery to vyvolalo velký zájem.  EK se omluvila, ale slova už byla pronesena a ani evropská cenzura usměrňovaná dnes českou komisařkou Jourovou nenašla způsob, jak je z veřejného prostoru odstranit," dodává Zdeněk Zbořil.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?