Nedávný exkluzivní průzkum agentury SANEP pro XTV ukazuje, že pro návrat branné povinnosti je necelá polovina obyvatel (19,1 % rozhodně a 28,3 % spíše), zatímco 46,5 % (25,8 % spíše ne a 20,7 % rozhodně ne) je proti. Nerozhodných zůstává 6,1 % respondentů. Průzkum agentury SANEP byl provedený na reprezentativním vzorku 2 300 respondentů metodou CAWI ve dnech 1. – 8. března 2025.
V pořadu VOLBY 2025 na XTV na téma "Bezpečnost v ČR" diskutovali s moderátorkou Alex Mynářovou poslanec Patrik Nacher z hnutí ANO a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Výsledky ukazují, že v české společnosti neexistuje jednoznačný konsenzus. A to i přesto, že stát v posledních letech výrazně navyšuje obranný rozpočet i platy vojáků (prezident Petr Pavel nedávno podepsal zákon, který vojákům od 1. července 2025 zvýší základní tarifní mzdy o 15 %).
Zatímco česká armáda sází na profesionalizaci a dobrovolnictví, některé evropské země se vracejí k povinné službě. Kromě Dánska, kde nově platí i pro ženy, již dříve tento model obnovily Norsko a Švédsko. Ačkoli i zde působí rovnoprávnost jako hlavní argument, reálnou motivací je rostoucí bezpečnostní nejistota v Evropě.
Naopak Česká republika se zatím drží dobrovolného principu a klade důraz na modernizaci výzbroje, profesionální výcvik a podporu aktivních záloh. Zavedení povinné služby by vyžadovalo nejen politické rozhodnutí, ale i zásadní změny ve struktuře armády a infrastruktury.
Jak by Češi reagovali na povinnou službu i pro ženy?
Zatímco samotná myšlenka obnovení povinné vojenské služby rozděluje společnost na zhruba dvě stejně silné části, otázka zavedení této povinnosti i pro ženy by patrně narazila na ještě větší odpor. České prostředí je na rozdíl od Skandinávie v otázce genderové rovnosti v armádě konzervativnější. Přestože ženy již nyní slouží v české armádě dobrovolně a v různých odborných i bojových funkcích, rozšíření povinnosti i na ně by mohlo vyvolat silnou vlnu veřejné debaty, a to nejen z hlediska rovnoprávnosti, ale i praktických a kulturních důvodů.
Lze očekávat, že by se proti takovému kroku postavily nejen ženské organizace, ale i část politické scény a konzervativnější část populace, která stále vnímá službu v armádě jako doménu mužů. Naopak mladší generace, která se hlásí k rovnosti pohlaví, by tento krok mohla podpořit, byť pravděpodobně spíše na úrovni principu než osobní ochoty nastoupit k výcviku.
Neochota části veřejnosti může souviset i s historickou zkušeností s povinnou základní službou před rokem 2005. Ta byla často vnímána jako neefektivní, zdržující a mnohdy zneužívaná. U mladších generací pak chybí přímá zkušenost i motivace k podobnému typu angažmá.
Psali jsme:
Z nedávného exkluzivního průzkumu agentury SANEP pro XTV také vyplývá, že podpora povinné služby častěji přichází od starších respondentů, kteří vnímají obranu státu jako morální povinnost. Mladší spíše preferují alternativní formy zapojení, například dobrovolné kurzy obrany nebo civilní službu.
V situaci, kdy se Evropa znovu militarizuje a geopolitická rizika rostou, bude debata o podobě armády stále aktuálnější. Česká republika zatím volí cestu posilování profesionálních sil a aktivních záloh, ale tlak na rozšíření obranných kapacit může v budoucnu změnit i přístup k branné povinnosti, a dost možná i k otázce rovnoprávnosti v uniformě.
V situaci, kdy se Evropa znovu militarizuje a geopolitická rizika rostou, bude debata o podobě armády stále aktuálnější. Česká republika zatím volí cestu posilování profesionálních sil a aktivních záloh, ale tlak na rozšíření obranných kapacit může v budoucnu změnit i přístup k branné povinnosti, a dost možná i k otázce rovnoprávnosti v uniformě.
Psali jsme:
Chtějí Češi návrat povinné vojenské služby? SANEP zná odpověďRozhodování však nebude jen otázkou bezpečnosti, ale i společenské dohody, důvěry ve stát a ochoty občanů přijmout opět větší osobní zodpovědnost za obranu země.
(kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
