Když dnešní prezident Pavel spustil svou předvolební kampaň, sliboval demokratizaci úřadu hlavy státu, odstranění nepotismů, kšeftíků a vůbec všeho, co provází monarchistické choutky panovníků i v zemích nominálně demokratických.
Jistě, máme zde dlouholetou „tatíčkovskou“ tradici, která pochází už z časů monarchie, pak se lidová úcta přesunula na hlavu prvního prezidenta T.G.Masaryka a v různých obměnách přetrvala i přes celý socialismus až k Havlovi a jeho následovníkům. Hlava státu je zkrátka u nás brána tradičně s jakýmsi vyšším respektem, nejde o formální prezidenty typu těch německých, kteří mají jen minimální exekutivní pravomoci a zastupují zemi spíše společensky než politicky.
Mnoho lidí si nepochybně od volby generála v.v. slibovala, že vezme za své tento tradiční pseudomonarchismus, ale zároveň s ním i negativní jevy, které ho nutně provázejí (hony pro sponzory, konference pro spřátelené firmy atd.) Odvolání kancléřky Vohralíkové dává těmto událostem a vůbec dění na Hradě novou optiku.
A nyní se ptejme: opravdu je moc tak svůdná, že spolu s ní přijímáte i ztrátu smyslu pro realitu a aroganci vůči „poddaným“? A druhá otázka: všechny podobné akce musí někdo takzvaně krýt. Někdo, komu záleží na tom, aby na hradě seděl právě generál v.v., který patrně je zárukou, že se nebude zpěčovat sebevětší zhůvěřilosti, přijde-li ze správné adresy, zde díla US Embassy v malostranské ulici Tržiště.
