„Ono totiž o moc víc, než dojná kráva nejsme. Vždycky mě fascinuje, jak se někde operuje s HDP, které neukazuje vůbec nic z toho, jak se nám tu daří. Leda bychom se chtěli radovat z toho, jak se daří cizím firmám u nás. Skutečný úspěch domácí ekonomiky značí HNP, ale tím se raději už neoperuje. Jsme přece korporátní lokajové, tak potřebujeme vědět to, jak se máme dobře, ne to, jak jsme na tom blbě," začíná svůj komentář Marková a poukazuje na devadesátá léta, kdy podle ní vše začalo.
„Celé to začalo už v devadesátkách, kdy nám bylo řečeno, že všechno naše je špatné, a my potřebujeme všechno západní, abychom byli in. A tak jsme si zničili vlastní produkci téměř čehokoliv, vlastní řetězce prodejen téměř čehokoliv a vlastní výrobu téměř čehokoliv. Radostně jsme vítali zahraniční řetězce, které nás nalákaly na pozlátko hezkých obalů a zdánlivě dobrých cen. Dobré ceny zmizely stejně rychle, jako naši zelináři, mlékaři a drůbežáři. To už se mohlo začít pořádně dojit na všem a ze všeho. Zahraničním korporacím se dávaly nesmyslné pobídky a úlevy, zatímco domácí producenti dojížděli na různé privatizační šmejdy, regulace, nerovné podmínky a byrokracii. Západ jásal, my jsme „drželi hubu a krok“.
A tak se stalo, že jsme prodali co jsme mohli a možná i to, co jsme nemohli. V téhle zemi nám patří tak žalostně málo, že touto politikou přicházíme o částku, která v některých letech dosáhla až osmi procent HDP, tedy nejvyšší úrovně v EU. Ano, zas jsme nejlepší v nejhorším. Najednou se začíná řešit, že by se s tím mělo něco dělat. Pokud je ale dvacet největších vývozců průmyslového zboží pod cizí kontrolou, můžete se stavět na hlavu, a neuděláte nic moc. Zapomínat nesmíme ani na to, že zahraniční vlastníky nemají jen ty průmyslové podniky, ale také velká část bank a většina retailových řetězců. A banky jak víme, měly zisky rekordní. Bohužel my z nich nevidíme ani fň. Možná nám smrknou něco na platech.
Díky dokonalé protinárodní politice naší vlády a vlád (i těch minulých), některé z velkých ještě tuzemských společností svá sídla přesunuly do zahraničí, a máme z nich tedy stejné kulové. Třeba takový Daniel Křetínský se sice tváří jak sídlí na Pařížské, nicméně jediný akcionář (E. P. Investments S. À. R. L.) už sídlí v Lucembursku. Tududum tum.
V letošním roce se zatím na dividendách vyplatilo o pětinu více peněz než o rok dříve. Odliv dividend z Česka tak zrychlil a za celý rok by dokonce mohl padnout rekord z roku 2019. Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky vyplaceno do zahraničí na dividendách a úrocích 307,9 miliardy korun, což je o 52,5 miliardy více než za stejné období loňska. Toliko číslo. Mohla bych jich tu uvést víc, ale je to zbytečné.
Pokud se tu někdo konečně nezačne chovat pronárodně, protekcionalisticky a nebude zvysoka kašlat na to, jak moc se to v Unii líbí, budeme na tom pořád stejně blbě a hůř. Jakákoliv krize nás lidově řečeno sundá, protože ty zahraniční matky pošlou do kopru daleko raději nás, než podniky domácí. Němec oželí Čecha v továrně, ale těžko oželí stejně lehkovážně Němce, páč by ho za to rozdupaly odbory. Nemáme kontrolu vůbec nad ničím a ničím nám to neprospívá. Fakt nevím k čemu je dobrá zahraniční firma zaměstnávající u nás agenturní pasáky koz z východních stepí, dělající po večerech v lepším případě jen bengál. Znám dobře na vlastní město.
Psali jsme:
Tohle se musí zastavit. Jiné řešení není. Konec podpory a výhod zahraničních korporátů. Konec daňových úniků do různých rájů. Začněme podporovat cokoliv vlastního na jejich úkor. Nikdy ne obráceně. Jinak tu můžeme pomalu začít zhasínat," napsala na sociální síti facebook Marková.
(dan, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
