Ekonomika, dlouho považovaná za jednu z nejsilnějších na světě, čelí v posledních letech výzvám, jako jsou vysoká inflace, energetická krize, digitalizace nebo hrozby spojené s geopolitickým napětím. Politické strany přicházejí s různými návrhy, jak tyto problémy řešit. Podívejme se podrobně na jejich programy v komentáři Jense Thurau pro server DW.com.

CDU/CSU: Nižší daně a podpora důchodců

Křesťanská unie CDU/CSU, vedená Friedrichem Merzem, staví svůj program na hospodářské stabilitě a růstu. Navrhuje snížení daně z příjmu a podnikových daní na 25 %, což by podle nich mělo podpořit investice a konkurenceschopnost německých firem. Důchodcům strana slibuje, že si budou moci přivydělat až 2000 eur měsíčně bez zdanění.

Problémem zůstává ústavní pravidlo dluhové brzdy, které omezuje možnost zvyšování státního dluhu. Merz je zastáncem přísného dodržování tohoto pravidla, což omezuje prostor pro ambiciózní investiční plány.

SPD: Více investic a daň z majetku

Sociální demokraté (SPD) pod vedením kancléře Olafa Scholze chtějí reformovat pravidla dluhové brzdy tak, aby bylo možné uvolnit miliardy eur na investice do infrastruktury. Plánují zavést daň z majetku pro jedince s majetkem nad 100 milionů eur a zvýšit minimální mzdu na 15 eur za hodinu.


Zelení: Klimatická agenda a důchodový systém

Strana Zelených, která byla v uplynulém období součástí koaliční vlády, čelila kritice, že nedostála svým klimatickým slibům. V předvolebním boji proto znovu klade důraz na ekologii a udržitelnost.

Zelení prosazují reformu důchodového systému zavedením „občanského fondu“, který by měl zajistit stabilní důchody. Financování tohoto fondu by však záviselo na státních prostředcích, což vyvolává otázky o jeho udržitelnosti. Strana také podporuje přechod na obnovitelné zdroje energie a elektrická vozidla.

FDP: Volný trh a důchodové reformy

Liberální FDP vedená Christianem Lindnerem staví na ekonomických principech volného trhu a efektivního využívání státních prostředků. Strana prosazuje zavedení důchodového systému založeného na dividendách a podporu podnikání prostřednictvím daňových úlev.

Lindnerova přísná politika dluhové brzdy a odmítání rozpočtových kompromisů vedla k pádu koaliční vlády, což oslabilo postavení FDP na politické scéně. V kampani se proto strana snaží obnovit důvěru voličů sliby ekonomické stability a reformy důchodového systému.

AfD: Průmysl a návrat k jaderné energii

Alternativa pro Německo (AfD) se zaměřuje na podporu domácího průmyslu a návrat k jaderné energii. Přestože strana odstranila ze svého programu požadavek na vystoupení z Evropské unie (tzv. „Dexit“), její kritika EU zůstává zásadním bodem kampaně.


Sahra Wagenknecht: Stabilita a průmysl

Nově vzniklá strana Sahry Wagenknecht, odštěpená od Die Linke, klade důraz na návrat Německa jako průmyslové velmoci. Wagenknecht prosazuje investice do vzdělávání, inovací a infrastruktury.

Jejím cílem je podpora střední třídy a zajištění spravedlivého daňového systému. Strana se prezentuje jako alternativa k současnému politickému uspořádání, která kombinuje prvky levicové ekonomiky s pragmatickým přístupem k průmyslové politice.

Die Linke: Sociální spravedlnost

Levicová strana Die Linke pokračuje ve své tradiční agendě zaměřené na redistribuci bohatství a podporu sociálně slabších vrstev. Strana volá po větších investicích do veřejných služeb, reformě daňového systému a omezení vojenských výdajů.

S ohledem na klesající popularitu a vnitrostranické spory však hrozí, že Die Linke nezíská dostatečný počet hlasů pro vstup do parlamentu.

Ekonomika jako klíčové téma

Německé volby ukazují, jak zásadním tématem pro voliče zůstává ekonomika. Sliby politických stran se výrazně liší, od liberálních reforem přes ekologické projekty až po zásahy do daňového systému. Jaký směr si Německo zvolí, bude záležet na voličích.