BRUSEL VÍTÁ TERORISTU A UMĚCI ZA VŠECHNY PENÍZE. Americký prezident Donald Trump označil čtvrteční diplomatické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za produktivní a prohlásil, že existuje velká šance na ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Trump také připomněl, že aktuálně jsou tisíce ukrajinských vojáků obklíčeni v kurské oblasti a zmínil, že požádal Putina, aby zajistil ochranu životů ukrajinských vojáků. Podle informací jak z Washingtonu, tak z Moskvy, se aktuálně plánuje telefonát mezi Trumpem a Putinem.

Jaká je podle Vás šance, že se nyní obě strany domluví na podmínkách příměří, které budou vyhovovat oběma stranám, a také Ukrajině?
 
Na to existuje jen jedna odpověď. Příměří, které bude vyhovovat Rusku a USA nebude vyhovovat Ukrajině. Stále více to vypadá tak, že jediným poraženým této války bude Ukrajina, která zaplatí reparace oběma stránám konfliktu. Navíc, pokud bude příměří, definitivně padne narativ, že se ze zlým Rusem nedá domluvit a že je Putin celý říčný, aby obsadil Evropu.

Jinými slovy, pokud se Trump s Rusem domluví, doplatí na to Kyjev i Brusel. Pokud se Američané s Putinem nedomluví, Evropa si oddechne a bude pokračovat plnou parou do zdi.

Jak podle Vás do vyjednávání podmínek mezi USA a Ruskem bude zasahovat Evropa? Může do mírových iniciativ tzv. „hodit vidle“, resp. má na to Evropa dostatečné kapacity, schopnosti a jednotu v přístupu?

Kdy jste naposledy viděli Uršulu Leyenovou u nějakého významného jednání? Tak vidíte. Evropa má jedinou věc... dluhy. Američané se baví s Macronem, se Starmerem, dokonce i s Lipavským se Rubio sešel, ale nikdo se nepokouší domluvit s Bruselem. Evropa prostě jen utratí poslední peníze za zbrojení, kterého ani není sama schopna. Velcí kluci se mezi sebou domluví a pak našim europapalášům prostě oznámí výsledek.  

V médiích stále častěji prosakují zprávy o tom, že na Ukrajině sílí opozice. Server Politico kupříkladu informoval o tom, že vysoce postavení členové Trumpovy administrativy vedou tajná jednání s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou, se spolupracovníky bývalého prezidenta Petra Porošenka či s některými z hlavních vnitropolitických oponentů prezidenta Vladimíra Zelenského.  Myslíte, že jsme opět svědky běžné praxe USA „instalovat“ do problematických (a zájmových) regionů Americe nakloněnou vládu?

Američané na Ukrajině investovali docela dost peněz a chtějí je zpět. Zelenský je součást problému a nikoliv součást řešení, tak není divu, že se Američané poohlížejí po někom povolnějším. Velmoci to tak dělají.

Ale jinak bych všechny tyto zaručené zprávy bral s rezervou. Kromě Američanů tam do politického dění zasahují i další mocnosti, které tam také mají své favority. Nikde není řečeno, že vítězem tohoto politického boje o "duši ukrajinského národa" budou zrovna Američané.

Zákaz kandidatury Calina Georgesca v opakovaných prezidentských volbách rozbouřil rumunskou politickou scénu. Volební komise jeho přihlášku zamítla, což následně potvrdil i rumunský Ústavní soud. To vyvolalo masivní protesty i násilné střety mezi jeho příznivci a policií. Podle vyjádření Calina Gerogesca se jedná o “přímý úder do srdce demokracie na celém světě!“ Co na vývoj v Rumunsku říkáte?

Nelíbí se mi. Jednak po takovém řešení pošilhávají i naši Fialové a Baxové, jednak se do toho příliš motají evropské orgány. I velmi autoritativní režimy udržují alespoň zdání svobodných voleb, protože legitimita neroste na stromech. Tady jsme poprvé naplno viděli, čeho všeho jsou liberálové schopni a kam až jsou ochotni zajít, aby si udrželi moc i koryta. Navíc to nakonec bylo naprosto neúčinné. Místo odmítnutého Georgescua kandiduje vlastně ještě větší sekáč.

Když své soupeře utiskujete, tak je jen šlechtíte, aby se stali odolnějšími, silnějšími a nakonec vás stejně smetou.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica by měla Evropská komise zaujmout k prezidentským volbám v Rumunsku a k vyloučení Calina Georgesca z kandidatury v opakovaných volbách hlavy státu jasný postoj. Podle Fica také hrozí, že ve svobodné demokratické soutěži bude možné odstranit úspěšného kandidáta pouze z důvodu, že nevyhovuje svými odlišnými názory.Proč kromě slovenského premiéra Fica či maďarského předsedy vlády Orbána zbytek Evropské unie prozatím k věci mlčí, a jak se podle Vás EU k situaci v Rumunsku zachová?

EU tuto situaci vyvolala, tak je snad jasné, jak se zachová. Ale podle mě tím nic nezíská, maximálně trochu času. Ta škoda se už totiž stala - důvěra v demokracii byla zrušením voleb otřesena a už se to nedá vrátit. Evropa stála na křižovatce a její elity si nevybraly dobrý směr. Ale o to drsnější bude vystřízlivění. Už tam v Rumunsku mají plná náměstí střízlivějících voličů.

Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara se v pondělí 17. března zúčastní dárcovské konference v Bruselu. Půjde o Šarovu první návštěvu Evropy od nástupu do funkce po loňském pádu režimu dlouholetého prezidenta Bašára Asada. Nová syrská vláda v čele se Šarou tvrdí, že chce respektovat náboženské menšiny a že se nechce mstít představitelům bývalého režimu. V uplynulém týdnech však došlo na západě země k ostrým střetům mezi režimními silami a alavitskou menšinou. O život v důsledku násilností podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) přišlo přes 1060 civilistů, řada z nich při hromadných popravách, jichž se dopustily jednotky spadající pod ministerstva obrany a vnitra. Z jakého důvodu podle Vás Brusel přivítá „syrské teroristy“ navzdory masakru civilistů, včetně žen a dětí? Vždyť do nedávna byl ještě Ahmad Šara veden v USA na seznamu teroristů...

To je jednoduché - může za to Putin. Putin byl kamarád Bašára Asada a proto byl Asad špatný. A když byl Asad špatný, tak museli být jeho nepřátelé ti hodní. Že ti hodní a umírnění Syřané vraždí ve velkém Alávity? To je pod rozlišovací schopnost většiny liberálů. Ahmad Šara bojoval proti Asadovi = proti Rusku, tak je hoden evropských peněz. Takhle jednoduché to je.

Obyčejní lidé v tom nehrají roli... Ostatně, liberály nikdy nezajímal osud obyčejných Ukrajinců, které režim proti jejich vůli nahnal na frontu, proč by je měli zajímat nějací Alávité? Hlavně, že je Asad pryč a my můžeme říci, že jsme v Sýrii nad Ruskem vyhráli.
 
Zaznamenal jste už někde na facebookových či instagramových profilech „syrské vlajky“? Co je mi známo, tak ani na budově Národního muzea v Praze stále nic…

Jéžiš... vy byste chtěl spravedlnost? Padni komu padni? Měřit všem stejně? Tak to by nešlo. Evropské hodnoty jsou ty jedině správné, i když podporují teroristy a Rusové jsou vždy špatní, i když teď na svých syrských základnách Alávity chrání. Jasné? A vlajky se na profily dávají, když USAID zavelí. Aktivní blbci nejsou žádoucí.

Plánované miliardové investice do amerických stíhaček F-35A se v Německu i Švýcarsku setkávají s rostoucí kritikou. Odborníci varují před finanční i strategickou závislostí na USA, přičemž ve Švýcarsku sílí obavy ohledně skutečných nákladů a spolehlivosti. Česko si objednalo 24 stíhacích letounů F-35, za které zaplatí přibližně 150 miliard korun. Jde o nejdražší armádní zakázku v moderních českých dějinách. A zatímco nákup stíhaček F-35 v Německu i Švýcarsku vyvolává pochybnosti, ukazuje se jako „drahá chyba“ a v Německu se již otevřeně hovoří o revizi smlouvy s USA, premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jeho vláda o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 pochybnosti nemá a stojí si za ním, neboť prý jde o promyšlenou investici. Premiér se zdá být dosti rázný a neoblomný... že by měl strach, aby pak nedošlo na revizi provizí v té jeho nechvalně známé kampeličce?

Nechtěl bych být v kůži Petra Fialy. Ať udělá cokoliv, všechno je špatně. Když nákup odpíská, budou se američtí dodavatelé zlobit a oni jsou velmi mocní. Když nákup neodpíská, bude pro smích, protože o špatných parametrech stíhaček si cvrlikají i vrabci na stromech. Politicky správné je, že se do podobné situace vůbec nedostanete. Ale tenkrát, když ten nákup schvalovali,  to ještě vypadalo tak nadějně. Válka měla být za chvíli vyhrána a Biden měl vládnout navždy... Tak si to alespoň Fiala naplánoval a žádný plán B nikdy neměl. Ani, když se byl na prezidenta Bidena přímo podívat v Bílém domě...

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákona, na základě které se budou moci lidé působící v kultuře ucházet o status umělce se státní peněžitou podporou. Předloha bude účinná od července a daňové poplatníky vyjde podpora „umělců“ ročně na 126 miliónů korun. Je to podle Vás „splátka vlády“ spřízněné umělecké kavárně a můžeme se těšit na „seriózní angažovanou tvorbu“?

Vláda už neví, čím by ještě víc občany naštvala... k tomu se nedá nic víc říct. Víte, kdyby ty peníze alespoň posloužily na natočení nějakého propagandistického velkofilmu nebo tak něčeho, ale ony se použijí, aby pár umělců mělo na větší útratu v hospodě. Vláda prostě jen vyhodí sto milionů oknem a zaplatí za to ztrátou preferencí. Nějak nedokážu vidět pro Petra Fialu žádný přínos.

Co říkáte na běžnou praxi některých provládních mainstreamových médií (někdy i těch našich veřejnoprávních), že často v průběhu dne změní titulek u článku. Jedná se zpravidla o ten typ titulku, který nevyznívá pro vládu a její představitele příznivě…

Až budou majitelé těchto médií přemýšlet, proč jim letos zase klesla čtenost, proč lidé neklikali na reklamy a nevydělali redaktorům na výplaty, třeba jim to dojde... když zaměstnávají šmíru, tak dostanou šmíru. Stále více lidí si to uvědomuje a chodí si pro informace jinam. Sorry jako. Velká média jsou prostě dinosauři, kteří už jen vyhynou.

Učitelé, vychovávající děti k odhalování dezinformací, by měli dostat větší podporu od rodičů, což se dnes neděje. A stát by měl být tím, kdo školám vysvětlí, že mají povinně používat výukové materiály Člověka v tísni k mediální gramotnosti. Právě tím se podle reportáže v nedělních Událostech České televize má bojovat s dezinformacemi, což divákům vysvětlili i plukovník Otakar Foltýn a generál Michal Koudelka. Natálie Vachatová ze Společnosti pro obranu svobody projevu varovala, že působení Člověka v tísni na české školáky je problémem, zejména v souvislosti s aktuálními informacemi o financování těchto organizací, jejichž vzdělávací programy jsou často kritizovány pro ideologickou jednostrannost. Neměli bychom se mít podle Vás na pozoru, pokud chce rozhodovat o důvěryhodnosti zdrojů a škále hodnot armádní důstojník a vrchní vládní cenzor Otakar Foltýn nebo různé politické neziskovky?

Viděli jste ty výukové materiály Člověka v tísni? Ty nikoho mediální gramotnost nenaučí. Ony prostě jen říkají, komu mají děti věřit a komu nemají. Jediným výsledkem bude, že se i děti půjdou podívat na henty dezinformační weby, protože prostě budou zvědavé. Za poslední tří roky se vynořili Foltýni, K.R.I.T.y, faktčekeři, začalo se ve velkém banovat a cenzurovat na sociálních sítích a jaký je výsledek? Nikdy nebylo tolik alternativních infromací a my nikdy neměli větší čtenost. Veškerá snaha této vlády o korigované informace se míjí účinkem.  

Ale připomeňte mi, pokud nám na podzim voliči dají důvěru, že chceme Člověku v tísni utnout veškeré financování z veřejných peněz.