„Otakare, Otakare, do roka a do dne... budou volby. No, skoro… Touto parafrází si dovolím začít psát o člověku, o kterém jsem psát původně znovu vůbec nechtěla. Prostě se mi příčí psát o někom, kdo skoro 5 % národa označuje jako zombie mrtvoly a svině, a hodlá kvůli nim (pro ně?), vykopat příkopy. Cituji: „Co ale budeme dělat se čtyřmi procenty zombíků a sviní, které už nepřesvědčíme?“ Pro některé napravitelné nebo třeba vydíratelné příkopy menší, pro ty neústupné větší. O člověku, který v tradici propagandy nejhlubších komunistických tradic kádruje, odsuzuje a rovnou soudí.
A víte, proč tyhle padesátkové praktiky pan Otakar zavádí? No protože: „Abychom ochránili dalších čtrnáct procent populace, která je silně náchylná k dezinformacím.“ A taky prý skoro polovinu populace, která dezinformacím věří. Aha. Jenže to, co jsou a nejsou dezinformace, určuje kdo? Strana a vláda? Jsou dezinformace lži a fabulace Petra Fialy? Jsou dezinformace mainstreamové články, které je přebírají? Je dezinformace předvolební program ODS? Nebo je dezinformace cokoli, co se prostě nehodí, nebo „neříká“? Plukovníku Foltýne, definujte dezinformaci!
Seznamte se dřív, než on seznámí vás. Se svými lampasáckými pravidly a tresty. Otakar Foltýn, strategická komunikace vlády. A nezapomínejme, že tato vláda ho stvořila, tato vláda ho podporuje, tato vláda ho platí z našich daní. Toto je její vizitka, nikoliv neúspěšného právníka Foltýna. Tedy neúspěšného. On jím vlastně nikdy nebyl. I když právnickou fakultu vystudoval. Poté pochopil, že mnohem lepší, než být právník, je být „guma“. Že je to hanlivé? Inu je. Ovšem nikoliv jako to, co sám Foltýn nechal na adresu své osoby veřejně říci Boba Kartouze.
Ano, toho protekčního Boba Kartouze, který vede nahlašovače České elfy. Ano, toho Boba Kartouze, kterého odvolali z neziskovkářského institutu PII pro problémy s transparentním fungováním a dodržováním zákonů o zadávání veřejných zakázek. Šlo o bratru 70 milionů. Asi dezinformace Máchale… Tak ten Bob byl požádán, aby řekl, že Foltýn je tupý zelený lampasácký debil. A jelikož to vzorně odpapouškoval, byla tím odprezentována svoboda slova, protože ho ten samý Foltýn nenechal okamžitě zatknout. Tak to jo.
Co tedy je a není svoboda slova podle neúspěšného právníka a dle jeho slov tupého zeleného lampsáckého debila? (Já bych to tak nikdy neřekla, ale když je tohle ta svoboda slova, proč ne).
- Cenzura tu není.
- Každý, kdo to řekne, pracuje pro „zazmrdovaný“ režim v Rusku. To říká Foltýn, ne já.
- Foltýn není cenzor, protože tu není cenzura.
- Každý kdo řekne, že Foltýn je cenzor, je ovšem kolaborant. A pro ty tu budou ty příkopy. Už je to jasný? Jasný pane plukovníku.
- Svobodu projevu u nás nikdo neomezuje.
- Svobodu dosahu ovšem omezovat musíme. Chápete? Můžete si to šeptat doma v koupelně, ale už ne jinde. Ta koupelna přijde na řadu později milý Orwelle. Sorry, Otakare. Svobodu dosahu zkrátka mít všichni nemohou a basta.
- Orbán a Fico jsou kreatury. No aspoň že ne tupé. Viď, Bobe.
Psali jsme:
„Jsou to lidé, kteří jsou velmi často nešťastní, zahořklí, zapšklí, smutní, opuštění nebo jen mající životní smůlu – anebo jsou to prostě jen svině,“ A na tyto „svině, které už se staly nepřáteli vlastního státu“, je potřeba hluboký příkop a „karanténa“. Podle průzkumu STEM 10-15 % populace.
Vítejte v nové době bez cenzury. Vítejte ve světě Otakara Foltýna… . A zbytek už znáte. Jo a jen tak mimochodem, tuhle jeho komunikační besedu, kde se o sobě takto pěkně vyjádřil, platila americká ambasáda. Koho chleba jíš...... To jen tak mimo řeč," zakončila svůj emotivně pojatý a velmi ostrý komentář Jana Marková.
(jar, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
