Na konci listopadu zpracoval Jenže v průzkumu byla i řada jiných otázek. A v Česku se data od průměru EU podstatně liší. Například v otázce vyzbrojování Ukrajiny. Nemluvě o tom, jaký postoj zaujímají občané na Slovensku.

Kromě kandidátů, médií a politických stran si průzkumy nechávají zpracovat i evropské instituce. A to již od roku 1973. Tento projekt se jmenuje Eurobarometer. V současnosti se i na evropské úrovni řeší problém s nedostatkem ropy a zemního plynu, nově byl schválen cenový strop 180 euro za megawatthodinu. Ve stejný den se také na sociálních sítích objevily odkazy na průzkum, podle kterého prý občané Evropské unie kroky EU podporují.

„Velká většina občanů EU se staví pozitivně k nedávným krokům EU, které mají řešit energetickou krizi. Konkrétně, více než osm z deseti občanů (82 %) souhlasí, že by EU měla nadále dělat kroky, které ji zbaví závislosti na ruských fosilních palivech. Jasná většina (83 %) si myslí, že ruská válka vůči Ukrajině činí investice do obnovitelných zdrojů ještě urgentnější. 87 % si myslí, že je nutné chránit kritickou infrastrukturu jako potrubí a kabely pro internetové připojení, zatímco 83 % si myslí, že by se cena elektřiny neměla odvíjet od ceny plynu. Průzkum také ukazuje, že opatření, které EU přijala v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, mají stále robustní podporu mezi obyvateli,“ píše se doslova ve shrnutí tohoto průzukumu. 

Tolik shrnutí. Ovšem v průzkumu bylo otázek více a ne všechny vycházejí zdaleka tak pozitivně. Obzvláště v České republice. V ní byl průzkum uskutečněn mezi 23. a 30. listopadem na vzorku 1050 občanů.

Pouze jedno procento Čechů si myslí, že ekonomická situace EU je velmi dobrá. 21 % si myslí, že je docela dobrá. 48 % si myslí, že je poměrně špatná a 23 % že je velice špatná. Ohledně své země jsou Češi ještě skeptičtější. Pouze 12 % považuje současnou ekonomickou situaci za dobrou či uspokojivou. 43 % si myslí, že je docela špatná, 45 % že je velice špatná. (Zbytky do 100 % jsou respondenti, kteří neví – pozn. red.) Více než 80 % respondentů uvedlo, že zvýšené ceny energií mají vážný dopad na jejich kupní sílu.

Ohledně viny Ruska jsou Češi také dle průzkumu rozděleni. 45 % má jako hlavního viníka zdražování Rusko. Ale 49 % Rusko jako hlavního viníka zdražování nevnímá. V tomto ohledu jsou Češi mimo průměr Evropské unie, ve kterém Rusko viní 56 %. Za celou EU s hlavní vinou Ruska za zdražování tvrdě nesouhlasí v průměru 14 %. V Česku je to 24 %.

Co se týká podpory EU, výsledky odpovídají víceméně tomu, co se říká ve shrnutí. Češi skutečně podporují ochranu kritické infrastruktury a souhlasí, že by se cena elektřiny neměla odvíjet od plynu. Ohledně investic do obnovitelných zdrojů souhlasí s jejich naléhavostí 76 %. Ovšem procento těch, kdo si jsou jistí, je pouze 29 %, oproti 47 % v EU. Jen 69 % souhlasí, že se závislosti na ruských fosilních palivech EU musí zbavit co nejdříve, oproti 82 % v EU.

Naopak se Češi výrazně neliší v oblasti uskrovňování, 79 % souhlasí, že by ve špičce měli všichni šetřit energií, průměr EU je 81 %. Ovšem i zde je mnohem více těch, kteří spíše souhlasí, než aby řekli rozhodné ano. Naopak Češi vedou v názoru, že válka na Ukrajině je důvodem pro investice do jaderné energie. Tím si je jisto 26 % respondentů, dalších 46 % je tomuto názoru nakloněno. Za celou EU souhlasí jen 58 %.

V dotazníku byly i otázky ohledně podpory Ukrajiny, například otázka, jak moc sledují občané zprávy o Ukrajině. V Česku 20 % sleduje zprávy takřka celý den, 24 % pak jednou za den, 25 % jednou za týden, 25 % zřídka a 6 % nikdy. V tomto ohledu se Češi o válku zajímají méně než zbytek EU.

S reakcí spoluobčanů na válku je v ČR spokojeno 8 % respondentů, 42 % je docela spokojeno. 30 % je naopak dost nespokojeno a 12 % je velice nespokojeno. Zde Češi potvrzují svou pověst, protože průměr EU vychází o něco spokojenější. S reakcí vlády je spokojeno dohromady 41 %, ovšem 54 % je nespokojených, z toho 23 % jsou nespokojení velmi. Opět více než v průměru EU. Čísla jsou podobná u EU, kde je spokojených 40 % respondentů a 55 % je nespokojených, z toho 24 % velmi nespokojených.

Co se týká pomáhání Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům, Češi jsou také o poznání vlažnější než zbytek EU. Zatímco v průměru s humanitární pomocí postiženým válkou souhlasí 88 % respondentů, z toho 53 % souhlasí neochvějně, v Česku je to 80 % a jistých podporou je jen 35 %. Přijímání uprchlíků podporuje v ČR skálopevně 20 % respondentů (dalších 40 % „jen“ souhlasí), v průměru EU 42 % .

Těsná nadpoloviční většina (51 %) je pak pro finanční podporu Ukrajiny, 45 % je proti. Se sankcemi vůči Rusku a jeho občanům a firmám souhlasí v ČR 58 %, průměr EU je 71 %. Méně než polovina (49 %) by zakazovala ruská média, 41 % je proti zákazům, 10 % neví. Naopak v EU se 37 % vyslovilo silně pro zákaz.

A Češi jsou také za průměrem EU v podpoře vyzbrojování Ukrajiny. Nejen že vede nadpoloviční většina těch, kdo jsou proti němu (52 %), ti, kdo jsou tvrdě proti vyzbrojování jsou zdaleka největší skupinou respondentů s 31 %. Jen 43 % pak vyzbrojování podporuje. V EU naopak vyzbrojování podporuje 59 %.

Vzhledem k nedávnému průzkumu GLOBSECu není od věci se podívat i na sousední Slovensko. Čísla Eurobarometru některá zjištění předchozího průzkumu potvrzují. Plných 93 % respondentů považuje ekonomickou situaci Slovenska za špatnou. Slováci také mnohem méně trvají na tom, že by se EU měla rychle oprostit od ruských fosilních paliv. Zájem o zprávy z války na Ukrajině je na Slovensku mnohem menší než v průměru a také než v Česku, plných 10 % uvedlo, že se na zprávy o válce nekouká vůbec.

Na Slovensku také panuje velká nespokojenost s reakcí občanů, vlády i Evropské unie na válku. U občanů i vlády je to 54 %. A pokud jde o pomoc Ukrajině, 48 % slovenských respondentů si nemyslí, že by se na Rusko a jeho občany měly uvalovat sankce, 49 % je proti finanční pomoci Ukrajině, 50 % by nezakazovalo ruská státní média a plných 63 % je proti nákupu a dodávání zbraní Ukrajině. Z toho 42 % je silně proti dodávání zbraní.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX