Velká hra o Severní ledový oceán začíná, glosuje Šik

politika

Kolonizace Kanady, koupě Grónska či zabrání Panamského průplavu? Ekonom a komentátor politického a společenského dění Pavel Šik se ve svém komentáři zamyslel na velkou hrou Donalda Trumpa.

Velká hra o Severní ledový oceán začíná, glosuje Šik
Donald Trump, zvolený prezident USA
10. ledna 2025 - 06:30
 
„Bavím se tím, jak ti, co Trumpa nesnáší, jsou slepí vůči jeho hře a již jsem četl, jak ho považují za blázna. Podle mého ale blázen není. Ještě ani není v úřadu a rozehrává jeho řečmi o Grónsku, Panamském průplavu, Mexickém zálivu a Kanadě velkou geopolitickou hru na všechny strany a vlastně je to docela geniální, protože jí rozumí pouze ti, komu jsou jeho zdánlivě bláznivé řeči adresovány. 

Pro pochopení jeho řečí je dobré si uvědomit, co Trump chce. Určitě nemá nic proti další geopolitické dominanci Spojených států, ale podle mého chce především vrátit blahobyt zpět do země, snížit americký deficit, ukončit financování celého světa tím, že se USA budou dále zadlužovat, zastavit příliv utečenců a drog přes jižní hranici do USA a nezapomínejme na jeho předsevzetí ukončit válku na Ukrajině. 

Proč hra? Protože je to prostě obyčejný poker. Chce tedy Trump kolonizovat Kanadu, koupit Grónsko, zabrat Panamský průplav a přejmenovat Mexický záliv na Americký? Podle mého samozřejmě ne, jen jde do hry s maximálními (pro někoho absurdními) požadavky.  

Následující text je má spekulativní úvaha, jakýsi překlad toho, o čem dle mého Trump mluví. 

Proč mluví o vojenském obsazení Panamského průlivu? 

Poplatky za průplav se totiž rapidně zvýšily a předloňské sucho způsobilo, že správa průplavu ještě snížila počet lodí, které mohou projet. Sloty neboli průplavy se začaly prodávat ve formě aukcí a častokrát cena vyskočila i na miliónové částky, protože alternativa je ca 15 tisíc kilometrů a 25 dní dlouhá. I když se situace v roce 2024 stabilizovala, Panama systém aukcí ponechala, zvýšila poplatky za rezervaci a chce přidat další poplatky. Když uvážíme, že 70 procent projíždějících lodí je buď z nebo do amerického přístavu, lze pochopit Trumpovo rétoriku. Nelze také zapomínat na to, že i na západním pobřeží USA jsou tzv. LNG plynové terminály a průplav jednoho velkého tankeru, přepravujícího LNG plyn vyjdou v mezičase na ca. půl miliónu dolarů. Pokud tedy spojíme jeho varování, aby Evropa nakupovala více amerického plynu s drahým Panamským průplavem, jedná se o zcela zásadní bariéru, která americký plyn ze západního pobřeží rapidně zdražuje. Jelikož ale Spojené státy mají s Panamou výrazně plusovou obchodní bilanci, nic zásadního se podle mě nestane.



Kanada a Mexiko? 

Trumpovo dlouhodobým tématem jsou salda zahraničního obchodu a není žádným tajemstvím, že je odpůrce tzv. NAFTA, neboli Severoamerické dohody o volném obchodu. Saldo zahraničního obchodu s Kanadou se totiž poslední roky pohybovalo u nejméně 40 miliard dolarů ročně, v posledních pár letech se ale zvyšuje na skoro dvojnásobek. S Mexikem je situace ještě horší, tam saldo už roky přesahuje 100 miliard. Jeho koketování s anexí Kanady nebo přejmenování Mexického zálivu tedy naznačuje sousedním státům, že jedná éra skončila a jeho začíná a salda takto nenechá. Zároveň varuje Mexiko, že jestli něco neudělá s vlnami uprchlíků a drogami, které do USA proudí přes jižní hranici, nasadí tvrdé obchodní bariéry ve formě cel. 

U Kanady je ovšem i druhý rozměr, spojený i s Grónskem...

 
Grónsko samo o sobě je pro USA zajímavou zásobárnou nerostného bohatství, ale to je podle mého druhořadé. Samozřejmě není pravda, že samotné Grónsko by bylo zásadní pro americkou bezpečnost, protože Američani tam mají několik vojenských základen s jadernými zbraněmi včetně vesmírné základny Vesmírných sil Spojených států amerických zajišťující varování před raketami i sledování vesmíru pro Severoamerické velitelství protivzdušné obrany. 

Podle mého jde v této rétorice o Severní ledový oceán, který si Rusko doposud velice úspěšně z většiny nárokuje a stále obsazuje nová teritoria i tak, že na mořském dně zapichuje ruské vlajky z titanu. Úmluva OSN o mořském právu totiž umožňuje pobřežním státům v podstatě stanovit vnější hranice svých kontinentálních šelfů za hranicemi 200 námořních mil a Rusko se rozkládá na 53 procentech pobřeží Severního ledového oceánu. Před pár lety tvrdilo, že jeho severní arktická oblast je přímo spojena se Severním pólem prostřednictvím podmořského šelfu. Navíc si velice důsledně podle mezinárodního práva tyto územní zisky nechá soudně potvrzovat.

Psali jsme:

Zatímco Dánsko jako koloniální "vlastník" a donátor Grónska nebo Kanada jedou na vlně záchrany klimatu a snaží se oteplování zastavit tak, že do roku 2050 chtějí být bezemisní a Norové jen řeší jak bohatství přerozdělí, Putin je pragmatik a chce využít arktického regionu jako strategické surovinové základny budoucnosti. Nejde ale jen o suroviny, Arktida je místem nově vznikajících globálních dopravních koridorů, datových tras prostřednictvím podmořských  kabelů nebo vynikající  příležitosti pro umístění satelitů pro vojenské i vědecké účely. 

Tři státy - Rusko, Dánsko a Kanada mají na oblast Arktidy reálné suverénní nároky. V každém případě jejich kontinentální šelfy zasahují hluboko do Severního ledového oceánu. Spojené státy neratifikovaly Smlouvu o mořském právu, a tak zůstaly stranou. Rusko v roce 2007 oznámilo své nároky až k severnímu pólu, komise si však vyžádala další vědecké důkazy na podporu ruského tvrzení. V roce 2015 Rusko tyto důkazy komisi poskytlo prostřednictvím částečně revidovaného podání. Moskva provedla dostatečný výzkum a shromáždila dostatečné důkazy, aby si mohla nárokovat přibližně 1,2 milionu kilometrů čtverečních arktického mořského dna. tj. o velikosti "Francie, Itálie, Německa a Španělska dohromady". Zatímco se čekalo na jednání komise, Moskva své podání v roce 2021 revidovala. Předložila komisi dodatek, který v podstatě ještě více rozšířil její nárok na výlučné ekonomické zóny Kanady i Dánska (prostřednictvím Grónska). Většinu nároku komise v roce 2023 potvrdila. Rusko ale 14 dní nato podalo další nároky, ty ale budou projednány až po nárocích Kanady a Grónska a může to trvat i deset let. 

Každopádně o Arktidu se Rusko relevantně bude handrkovat právě s Kanadou a Dánskem a Trump to moc dobře ví. Proto já si jeho současnou hru o koupi Grónska nebo anexi Kanady vykládám spíše jako signál Rusům, že pokud se nedohodnou jinde, je ochoten jim v otázce územních nároků v Severním ledovém oceánu pěkně zatopit,“ uzavřel svůj komentář na sití facebook Pavel Šik.

(nov, prvnizpravy.cz, repro: liveonfox)


Anketa

Měla by Sněmovna vydat Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání?

Ano 5%
transparent.gif transparent.gif
Ne 91%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 4%
transparent.gif transparent.gif