„Bavím se tím, jak ti, co Trumpa nesnáší, jsou slepí vůči jeho hře a již jsem četl, jak ho považují za blázna. Podle mého ale blázen není. Ještě ani není v úřadu a rozehrává jeho řečmi o Grónsku, Panamském průplavu, Mexickém zálivu a Kanadě velkou geopolitickou hru na všechny strany a vlastně je to docela geniální, protože jí rozumí pouze ti, komu jsou jeho zdánlivě bláznivé řeči adresovány.
Pro pochopení jeho řečí je dobré si uvědomit, co Trump chce. Určitě nemá nic proti další geopolitické dominanci Spojených států, ale podle mého chce především vrátit blahobyt zpět do země, snížit americký deficit, ukončit financování celého světa tím, že se USA budou dále zadlužovat, zastavit příliv utečenců a drog přes jižní hranici do USA a nezapomínejme na jeho předsevzetí ukončit válku na Ukrajině.
Proč hra? Protože je to prostě obyčejný poker. Chce tedy Trump kolonizovat Kanadu, koupit Grónsko, zabrat Panamský průplav a přejmenovat Mexický záliv na Americký? Podle mého samozřejmě ne, jen jde do hry s maximálními (pro někoho absurdními) požadavky.
Následující text je má spekulativní úvaha, jakýsi překlad toho, o čem dle mého Trump mluví.
Proč mluví o vojenském obsazení Panamského průlivu?
Kanada a Mexiko?
Trumpovo dlouhodobým tématem jsou salda zahraničního obchodu a není žádným tajemstvím, že je odpůrce tzv. NAFTA, neboli Severoamerické dohody o volném obchodu. Saldo zahraničního obchodu s Kanadou se totiž poslední roky pohybovalo u nejméně 40 miliard dolarů ročně, v posledních pár letech se ale zvyšuje na skoro dvojnásobek. S Mexikem je situace ještě horší, tam saldo už roky přesahuje 100 miliard. Jeho koketování s anexí Kanady nebo přejmenování Mexického zálivu tedy naznačuje sousedním státům, že jedná éra skončila a jeho začíná a salda takto nenechá. Zároveň varuje Mexiko, že jestli něco neudělá s vlnami uprchlíků a drogami, které do USA proudí přes jižní hranici, nasadí tvrdé obchodní bariéry ve formě cel.
U Kanady je ovšem i druhý rozměr, spojený i s Grónskem...
Grónsko samo o sobě je pro USA zajímavou zásobárnou nerostného bohatství, ale to je podle mého druhořadé. Samozřejmě není pravda, že samotné Grónsko by bylo zásadní pro americkou bezpečnost, protože Američani tam mají několik vojenských základen s jadernými zbraněmi včetně vesmírné základny Vesmírných sil Spojených států amerických zajišťující varování před raketami i sledování vesmíru pro Severoamerické velitelství protivzdušné obrany.
Zatímco Dánsko jako koloniální "vlastník" a donátor Grónska nebo Kanada jedou na vlně záchrany klimatu a snaží se oteplování zastavit tak, že do roku 2050 chtějí být bezemisní a Norové jen řeší jak bohatství přerozdělí, Putin je pragmatik a chce využít arktického regionu jako strategické surovinové základny budoucnosti. Nejde ale jen o suroviny, Arktida je místem nově vznikajících globálních dopravních koridorů, datových tras prostřednictvím podmořských kabelů nebo vynikající příležitosti pro umístění satelitů pro vojenské i vědecké účely.
Tři státy - Rusko, Dánsko a Kanada mají na oblast Arktidy reálné suverénní nároky. V každém případě jejich kontinentální šelfy zasahují hluboko do Severního ledového oceánu. Spojené státy neratifikovaly Smlouvu o mořském právu, a tak zůstaly stranou. Rusko v roce 2007 oznámilo své nároky až k severnímu pólu, komise si však vyžádala další vědecké důkazy na podporu ruského tvrzení. V roce 2015 Rusko tyto důkazy komisi poskytlo prostřednictvím částečně revidovaného podání. Moskva provedla dostatečný výzkum a shromáždila dostatečné důkazy, aby si mohla nárokovat přibližně 1,2 milionu kilometrů čtverečních arktického mořského dna. tj. o velikosti "Francie, Itálie, Německa a Španělska dohromady". Zatímco se čekalo na jednání komise, Moskva své podání v roce 2021 revidovala. Předložila komisi dodatek, který v podstatě ještě více rozšířil její nárok na výlučné ekonomické zóny Kanady i Dánska (prostřednictvím Grónska). Většinu nároku komise v roce 2023 potvrdila. Rusko ale 14 dní nato podalo další nároky, ty ale budou projednány až po nárocích Kanady a Grónska a může to trvat i deset let.