V prosinci 2015 byl na letišti v Chartúmu zadržen český občan Petr Jašek tajnou policií. Následujících čtrnáct měsíců prožil ve věznicích súdánského režimu, kde byl neprávem odsouzen za špionáž a velezradu, ačkoli jeho jediným "zločinem" byla snaha pomáhat pronásledovaným křesťanům v Africe.
Petr Jašek se věnuje pomoci pronásledovaným křesťanům již od roku 1992, kdy ještě v tehdejším Československu vznikla organizace Pomoc pronásledované církvi. Od roku 2002 se pak této činnosti věnuje na plný úvazek, kdy se jeho práce soustředila na Střední Asii, Blízký Východ a Afriku. V roce 2015 měl Jašek v Africe na starosti téměř 300 různých projektů praktické pomoci pronásledovaným křesťanům ve 27 zemích tohoto kontinentu. Když pak na konferenci v etiopské Addis Abebě v říjnu 2015 získal informace o konkrétních případech pronásledování jednotlivců i celých církevních denominací, byl požádán, aby do Súdánu přijel a tyto případy zdokumentoval.
Když odjížděl do Súdánu, určitě si byl již vědom bezpečnostních rizik, které z podstaty jeho práce vyplývají. Nikdy ho ale asi nenapadlo, že jeho cesta povede až do "náruče islámských radikálů".
„Na různá nebezpečí spojená s prací v rizikových oblastech, kde naše organizace působí, jsme s kolegy byli připravováni. Po více než dvaceti letech práce, kdy se po každé byť i nebezpečné cestě vracíte domů podle plánu, si však člověk na bezproblémový návrat z cesty trochu zvykne a jeho ostražitost trochu poleví. Moje zatčení a uvěznění bylo tedy nepříjemným překvapením," řekl Jašek v rozhovoru pro server Expres.cz
Běžný člověk si asi jen sotva dokáže představit, jaké to v africkém vězení je. Ve vězení strávil Jašek dlouhých 14 měsíců. Navíc s vědomím, že s dvacetiletým trestem, který "vyfasoval", se také už z vězení nemusí nikdy dostat. Jašek prošel během čtrnácti měsíců celkem pěti různými věznicemi.
„I když se podmínky jednotlivých vězení lišily, jedno měly společné: katastrofální hygienické podmínky a jednostranná a výživově chudá strava. První vězení, ve kterém jsem strávil téměř čtyři měsíce, patřilo súdánské tajné službě NISS. V tomto vězení jsem strávil první dva měsíce na cele se šesti bojovníky tzv. Islámského státu, kteří již tak neúnosné podmínky na cele ještě umocňovali tím, že mi omezovali příděly jídla i čaje, nedovolovali spát během dne, bili mne a kopali do mne a vymýšleli různé způsoby ponižování i mučení. To vše nad rámec pravidelných výslechů důstojníky NISS.
Zde byl jakýkoli kontakt s okolním světem vyloučen. Zbylé dva měsíce v první věznici jsem strávil na samotce. Islamisté se samotek obávali, pro mne to bylo spíše jako vysvobození. Druhé vězení byla vlastně jen policejní stanice se dvěma celami. Téměř tři měsíce jsem zde strávil též na samotce, což byla menší z těch dvou cel. V dalších věznicích byly typické ranní a večerní nástupy, kdy nás zdlouhavě počítali. V žádné z těchto pěti věznic není pro vězně organizována žádná činnost a není zde možno nijak pracovat," popsal v Expresu podmínky, které musel během svého pobytu za mřížemi Jašek snášet.
V súdánském vězení Jaška navštěvovali pracovníci Velvyslanectví České republiky v Káhiře, kteří mu podle jeho slov dodávali odvahy. Po dlouhých mezivládních jednáních byl nakonec Jašek z vězení propuštěn a na tamním letišti si ho vyzvedával vládní speciál s tehdejšmí ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem na palubě.
„Setkání s panem ministrem Zaorálkem bylo nezapomenutelné! Já jsem byl již na palubě leteckého speciálu naší armády, když se pan ministr po ukončení oficiálního programu v Chartúmu objevil na palubě. Uvítal mě na palubě českého speciálu a řekl mi, že se o mé práci dověděl od členů Církve bratrské v Mostu (kteří byli také členy ČSSD) a že si mojí humanitární práce velmi váží. Skoro jsem ztratil řeč," přiblížil své první chvíle na svobodě Jašek.
Psali jsme:
O diplomatických aktivitách ministra Zaorálka za jeho propuštění se Jašek podle jeho slov následně dovídal od pracovníků naší ambasády a též od své rodiny. Od doby jeho propuštění se s ním setkal ještě několikrát.
„S panem ministrem Zaorálkem jsem se měl možnost ještě několikrát setkat. Jedno z takových setkání bylo u příležitosti vydání mé knihy „Snubní prsten za život“ s podtitulem "Na cele s bojovníky Islámského státu“ (přeloženo s anglického originálu "Imprisoned with ISIS“ - "Faith in the face of evil“). Tato kniha vyšla již v šestnácti jazycích a další překlady se připravují," uzavřel svůj příběh v rozhovoru pro Expres.cz Petr Jašek.
(nov, expres, repro: mzv čr)
