Existují podle něj varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale i takové, které nebudou odpovídat ideálnímu scénáři. Souhlasí také s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem, který varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Šedivý to řekl v rozhovoru pro ČTK.

Šedivý se obává, že loňská podzimní mobilizace v Rusku nemusí být poslední. Upozornil, že Rusko má mnohem větší lidský potenciál než Ukrajina a v případě potíží může mobilizaci zopakovat. 

„Je to jeden z velkých problémů, se kterými musíme počítat," poznamenal Šedivý s tím, že také souhlasí s vyjádřením Kissingera. 

„V podstatě říká, že se musíme připravit na to, že to nebude tak, jak si přejeme," podotkl dále Šedivý. 

Podle něj se může se stát, že se Rusům podaří dobýt celou Doněckou i Luhanskou oblast a fronta se pak bude držet na jejich hranicích. 

„Pak bude otázka, co dál. Na to musíme být připraveni. Jsou tam varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale měli bychom se připravit i na varianty, že to nebude tak ideální, jak říká ukrajinský prezident Zelenskyj," řekl dále Šedivý.

Kissinger se na válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo loni v únoru, dívá podle Šedivého ze strategické úrovně a varuje před dalšími dopady, a to sbližováním Ruska a Číny. Šedivý poukázal na vyjádření některých amerických generálů, podle kterých už za deset let může dojít k vojenskému střetu Číny a USA. 

„Realistické odhady říkají, že vážné nebezpečí vojenského střetnutí s Čínou je v horizontu roku 2040," poznamenal. Musíme být skutečně velmi pozorní," podotkl dále Šedivý. 

Jako zásadní problém vidí osud Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014. Kdyby podle Šedivého začali Rusové Krym ztrácet, je možné, že by sáhli k použití jaderné zbraně. Dodal, že tomu ale stále nevěří.

Šedivý také poukázal na politická vyjádření, která ne zcela odpovídají situaci na bojišti. Je podle něj potřeba připravovat důkladné analýzy, ve kterých nebudou Rusové podceňováni. Velitel ruských jednotek na Ukrajině Sergej Surovikin je podle něj bezohledný generál sovětského stylu, zároveň ale také voják, který dokáže přijímat rázná opatření.

Podle Šedivého se na severu Ukrajiny síly obou armád vyrovnaly, v okolí Bachmutu mají obě strany obrovské ztráty. 

„Myslím si, že pokud Rusové zkonsolidují vojska, která tam přisunují, tak Ukrajinci budou mít velké problémy," varoval dále bývalý náčelník generálního štábu. 

Zima podle Šedivého klade na vojáky obrovské nároky. Domnívá se, že strana, která lépe podpoří svá vojska na bojišti, vytvoří výhodnější podmínky pro jarní boje.

Řekl také, že ať bude výsledek války jakýkoli, bude mít Rusko tendenci se mstít. Česko proto podle něj musí být připraveno. 

„Nemůžeme mít jistotu, že se nezopakují Vrbětice," poznamenal s odkazem na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými měli stát ruští agenti. 

Proto musí být podle něj věnována mnohem větší pozornost ochraně kritické infrastruktury státu a dalších významných objektů pro zachování základních funkcí státu.

Šedivý dále hovořil o současné a předrevoluční armádě. Podle něj jsou předrevoluční československá armáda a současné české vojsko neporovnatelné, domnívá se Šedivý. Nynější armáda má podle něj oproti své předchůdkyni obrovskou výhodu zejména v personálu. Také si myslí, že přístup vojáků změnila účast v misích, spolupráce se spojenci nebo studium na zahraničních vojenských školách.

Být vojákem z povolání bylo podle Šedivého v polovině 70. let, kdy začínal vojenskou kariéru, stejně těžké jako být vojákem základní služby. 

„Všichni si mezi sebou moc nevěřili, všichni se báli říkat skutečné názory," poznamenal.

Poukázal i na přístup nadřízených. Například generála Františka Veselého se podle něj podřízení báli, protože bez zábran dokázal zneuctít velitele před jejich podřízenými. 

„Byl strašně jízlivý, arogantní. Kdo ho nezažil, tak těžko může posoudit tehdejší a současný stav," podotkl Šedivý. 

Systém podle něj fungoval tak, že se vojáci na všech stupních báli svých nadřízených. 

„Dnes se vojáci generála nebojí a říkají mu i nepříjemné věci," dodal Šedivý s tím, že velitelé tak podle něj mají zpětnou vazbu, nakolik jejich rozhodnutí skutečně fungují.

Za problém současné armády Šedivý považuje například dlouhodobé nedodržování kariérního řádu. 

„Na personální práci by se mělo dbát víc, protože jinak přijde pocit nespokojenosti," řekl Šedivý a poukázal také na materiální vybavení armády, které ovlivňují peníze a akviziční procesy zpomalující nákupy.

Bývalý náčelník generálního štábu apeloval také na pragmatičnost a promyšlenost politických rozhodnutí o armádě. Například velitelství pozemních sil v Olomouci bylo před několika lety zrušeno a přesunuto do Prahy, aby se nedávno opět vrátilo do Olomouce. 

„Stálo nás to spoustu peněz a lidí. A ti, co o tom rozhodli, nyní dělají, že se jich to netýká," řekl Šedivý.

Uvítal by také, kdyby generálové měli vyšší ekonomické vzdělání, a dokázali si tak uvědomit důsledky některých svých rozhodnutí třeba na soukromé firmy z obranného průmyslu.

Současná armáda má podle Šedivého oproti své komunistické předchůdkyni "úžasnou výhodu" především v personálu. Ocenil, že po revoluci začala dobře fungovat příprava na zahraničních vojenských školách v USA, Velké Británii, Německu nebo Francii.

Současně vyzdvihl zkušenosti, které vojáci nabyli na zahraničních misích. Dramatický krok podle něj představovala zejména mise IFOR na Balkáně. 

„Kluci, kteří se z ní vrátili, už se chovali jinak. Nebyli to ušlápnutí svobodníci, ale sebevědomí chlapi, kteří věděli, že něco umí, dělají to správě a že je respektují třeba i Britové," prohlásil Šedivý s tím, že za obrovský krok vpřed považuje i profesionalizaci armády.

Jako minus vidí to, že po roce 1989 a po rozdělení Československa z armády odešli vojáci, kteří se nedokázali ztotožnit s nastalými změnami, ale o které měla armáda zájem.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX