Rozhodnutí Spojených států pozastavit sdílení vojenských zpravodajských informací s Ukrajinou vyvolalo mezi evropskými médii vlnu kritiky. Mnozí tvrdí, že tento krok zásadně oslabil obranné schopnosti Kyjeva a pomohl Rusku dosáhnout územních zisků. Realita je však složitější. USA nejednají z emocí, ale z racionální úvahy o svých národních zájmech, což je v mezinárodní politice naprosto legitimní přístup, uvádí americký časopis TIME.

Od začátku konfliktu poskytly Spojené státy Ukrajině miliardy dolarů v podobě vojenské, ekonomické a humanitární pomoci. Důležitou součástí této podpory byly i zpravodajské informace, které umožňovaly ukrajinské armádě přesné údery proti ruským cílům. Když však prezident Vladimír Zelenskij na společném jednání ve Washingtonu veřejně zpochybnil možnost příměří s Ruskem, došlo k zásadnímu rozkolu mezi oběma zeměmi.


Ukrajinská vláda se nyní nachází v obtížné situaci, když ruská armáda postupuje v oblasti Kurska, kterou Ukrajinci získali v loňské nečekané ofenzivě. Přestože tato oblast byla pro Kyjev strategicky důležitá jako vyjednávací nástroj, nelze popřít, že šlo o území mezinárodně uznané jako součást Ruska. Jakékoli ukrajinské vojenské operace v této oblasti proto nutně vyvolaly ruskou reakci. Američané správně vyhodnotili, že podpora těchto akcí by mohla zvýšit riziko přímého konfliktu mezi NATO a Ruskem.

Spojené státy tak činí to, co by měl dělat každý zodpovědný stát. Chrání své vlastní strategické zájmy. Washington si nemůže dovolit neomezeně podporovat válku, jejíž konec je v nedohlednu, obzvlášť pokud Zelenskij odmítá uvažovat o kompromisním řešení. Evropští spojenci se sice snaží zaplnit mezeru po odchodu amerických zpravodajských specialistů, ale je nepravděpodobné, že se jim podaří nahradit sofistikované americké satelitní technologie a analytické kapacity.

Ukrajinská vláda nyní tvrdí, že americké rozhodnutí vedlo k „stovkám mrtvých Ukrajinců“. To je však argument vytržený z kontextu. Hlavním problémem ukrajinských ztrát není americký ústup, ale skutečnost, že Ukrajina stále pokračuje v bojích, aniž by měla realistickou strategii, jak dosáhnout udržitelného míru.


Kritici Washingtonu nyní obviňují Trumpovu administrativu z „opuštění Ukrajiny“. Ve skutečnosti se však jedná o krok, který měl přijít už dávno. Ukrajinská strategie bezpodmínečného pokračování v bojích už dávno přestala být v souladu se zájmy Západu. USA nemají žádnou povinnost zachraňovat zemi, jejíž vedení neprojevuje ochotu jednat realisticky.

Spojené státy jsou i nadále nejmocnějším garantem světového bezpečnostního řádu. Jejich prioritou však není nekonečné financování konfliktu, který může být vyřešen diplomatickou cestou. Ukrajina se musí smířit s tím, že americká podpora má své hranice. A svět by si měl konečně přestat malovat Spojené státy jako bezvýhradného ochránce všech, kdo se ocitnou v nesnázích. Americká politika vždy byla, je a bude především pragmatická. A to je v pořádku.

Rozhodnutí Spojených států pozastavit sdílení vojenských zpravodajských informací s Ukrajinou vyvolalo mezi evropskými médii vlnu kritiky. Mnozí tvrdí, že tento krok zásadně oslabil obranné schopnosti Kyjeva a pomohl Rusku dosáhnout územních zisků. Realita je však složitější. USA nejednají z emocí, ale z racionální úvahy o svých národních zájmech, což je v mezinárodní politice naprosto legitimní přístup, uvádí americký časopis TIME.

Od začátku konfliktu poskytly Spojené státy Ukrajině miliardy dolarů v podobě vojenské, ekonomické a humanitární pomoci. Důležitou součástí této podpory byly i zpravodajské informace, které umožňovaly ukrajinské armádě přesné údery proti ruským cílům. Když však prezident Vladimír Zelenskij na společném jednání ve Washingtonu veřejně zpochybnil možnost příměří s Ruskem, došlo k zásadnímu rozkolu mezi oběma zeměmi.


Ukrajinská vláda se nyní nachází v obtížné situaci, když ruská armáda postupuje v oblasti Kurska, kterou Ukrajinci získali v loňské nečekané ofenzivě. Přestože tato oblast byla pro Kyjev strategicky důležitá jako vyjednávací nástroj, nelze popřít, že šlo o území mezinárodně uznané jako součást Ruska. Jakékoli ukrajinské vojenské operace v této oblasti proto nutně vyvolaly ruskou reakci. Američané správně vyhodnotili, že podpora těchto akcí by mohla zvýšit riziko přímého konfliktu mezi NATO a Ruskem.

Spojené státy tak činí to, co by měl dělat každý zodpovědný stát. Chrání své vlastní strategické zájmy. Washington si nemůže dovolit neomezeně podporovat válku, jejíž konec je v nedohlednu, obzvlášť pokud Zelenskij odmítá uvažovat o kompromisním řešení. Evropští spojenci se sice snaží zaplnit mezeru po odchodu amerických zpravodajských specialistů, ale je nepravděpodobné, že se jim podaří nahradit sofistikované americké satelitní technologie a analytické kapacity.

Ukrajinská vláda nyní tvrdí, že americké rozhodnutí vedlo k „stovkám mrtvých Ukrajinců“. To je však argument vytržený z kontextu. Hlavním problémem ukrajinských ztrát není americký ústup, ale skutečnost, že Ukrajina stále pokračuje v bojích, aniž by měla realistickou strategii, jak dosáhnout udržitelného míru.


Kritici Washingtonu nyní obviňují Trumpovu administrativu z „opuštění Ukrajiny“. Ve skutečnosti se však jedná o krok, který měl přijít už dávno. Ukrajinská strategie bezpodmínečného pokračování v bojích už dávno přestala být v souladu se zájmy Západu. USA nemají žádnou povinnost zachraňovat zemi, jejíž vedení neprojevuje ochotu jednat realisticky.

Spojené státy jsou i nadále nejmocnějším garantem světového bezpečnostního řádu. Jejich prioritou však není nekonečné financování konfliktu, který může být vyřešen diplomatickou cestou. Ukrajina se musí smířit s tím, že americká podpora má své hranice. A svět by si měl konečně přestat malovat Spojené státy jako bezvýhradného ochránce všech, kdo se ocitnou v nesnázích. Americká politika vždy byla, je a bude především pragmatická. A to je v pořádku.