Téma ukrajinských uprchlíků v České republice zůstává jedním z nejdiskutovanějších v politické i společenské rovině. Nejnovější exkluzivní průzkum agentury SANEP pro XTV, realizovaný mezi 3. a 8. únorem 2025 na reprezentativním vzorku 2 450 respondentů starších 18 let metodou CAWI ukazuje, že česká veřejnost vnímá přítomnost ukrajinských uprchlíků jako problematickou v poměrně značné míře.
Podle výsledků průzkumu 34,2 % respondentů považuje ukrajinské uprchlíky za problém. Dalších 23,9 % uvedlo, že uprchlíci spíše představují problém, což dohromady znamená, že 58,1 % Čechů má negativní postoj k přítomnosti Ukrajinců na českém území.
Naopak 21,7 % respondentů se přiklání k názoru, že uprchlíci spíše nepředstavují problém, a 12,4 % je přesvědčeno, že uprchlíci nejsou žádným problémem. Celkově tedy jen 34,1 % veřejnosti hodnotí přítomnost uprchlíků spíše nebo zcela pozitivně. Neutrální či nerozhodný postoj vyjádřilo 7,8 % dotázaných.
V pořadu VOLBY 2025 na XTV na téma Ukrajina diskutovali s moderátorkou Alex Mynářovou poslanec Vít Vomáčka z ODS a europoslanec za STAČILO! Ondřej Dostál.
Negativní postoj velké části české veřejnosti může být ovlivněn několika faktory:
• Ekonomická situace: Rostoucí inflace a ceny energií vedou část společnosti k obavám, že státní podpora uprchlíků je na úkor českých občanů.
• Pocit nespravedlnosti: Kritici argumentují, že Ukrajinci mají přístup k různým benefitům, které jsou údajně výhodnější než sociální podpora pro české občany.
• Kulturní a bezpečnostní otázky: Část veřejnosti se obává kulturních rozdílů a možného růstu kriminality.
• Dlouhodobá integrace: Někteří Češi jsou skeptičtí k tomu, zda se ukrajinští uprchlíci začlení do společnosti nebo zda zůstanou závislí na státní podpoře.
Téma ukrajinských uprchlíků je také jedním z hlavních bodů současné politické debaty. Opoziční strany volají po revizi podpory a zavedení přísnějších podmínek pro získání azylu a sociálních dávek. Vládní představitelé naopak argumentují tím, že Česká republika má nejen humanitární povinnost pomáhat, ale také ekonomický prospěch z ukrajinské pracovní síly, která pomáhá vykrýt nedostatek pracovníků v některých odvětvích.
Podle odborníků je důležité najít rovnováhu mezi humanitární pomocí a ochranou zájmů českých občanů. Integrace ukrajinských uprchlíků do české společnosti, zejména na trhu práce a v oblasti vzdělávání, bude rozhodující pro budoucí vývoj této situace.
A jaký mají Češi postoj k přijímání uprchlíků z Ukrajiny do ČR?
Většina Čechů podporuje dočasné přijetí ukrajinských uprchlíků, trvalé usazení ale odmítá. Jak dále vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP pro XTV, česká společnost je v otázce příjímání uprchlíků z Ukrajiny do ČR rozdělena do několika názorových proudů, přičemž převládá podpora dočasného přijetí uprchlíků.
Největší část respondentů, celkem 62,9 %, zastává názor, že Česká republika by měla přijímat uprchlíky z Ukrajiny pouze do doby, než se budou schopni vrátit do své země. Tento postoj reflektuje pragmatický přístup, který kombinuje solidaritu s určitou mírou opatrnosti a dočasnosti pomoci. Zdá se, že většina Čechů je ochotna pomoci lidem prchajícím před válkou, avšak nepodporuje jejich trvalé usídlení v ČR.
Většina Čechů podporuje dočasné přijetí ukrajinských uprchlíků, trvalé usazení ale odmítá. Jak dále vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP pro XTV, česká společnost je v otázce příjímání uprchlíků z Ukrajiny do ČR rozdělena do několika názorových proudů, přičemž převládá podpora dočasného přijetí uprchlíků.
Největší část respondentů, celkem 62,9 %, zastává názor, že Česká republika by měla přijímat uprchlíky z Ukrajiny pouze do doby, než se budou schopni vrátit do své země. Tento postoj reflektuje pragmatický přístup, který kombinuje solidaritu s určitou mírou opatrnosti a dočasnosti pomoci. Zdá se, že většina Čechů je ochotna pomoci lidem prchajícím před válkou, avšak nepodporuje jejich trvalé usídlení v ČR.
Významná část populace, 27,7 % respondentů, je proti jakémukoli přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Tento postoj může být ovlivněn ekonomickými faktory, obavami z dopadů na pracovní trh, veřejné služby nebo kulturní integraci. Je patrné, že i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině existuje v ČR silná skupina obyvatel, která je vůči přijímání ukrajinských uprchlíků skeptická.
Jen menší část dotázaných, 7,3 %, se domnívá, že by Česká republika měla uprchlíky nejen přijmout, ale také jim umožnit trvalé usídlení v ČR. Tento názor podporuje myšlenku, že někteří uprchlíci by se mohli úspěšně integrovat do české společnosti, přispět k ekonomice a kompenzovat nedostatek pracovní síly v některých
sektorech.
Pouze 2,1 % respondentů odpovědělo, že si nejsou jistí svým názorem na tuto problematiku. To ukazuje, že téma přijímání uprchlíků je v české společnosti dobře diskutované a většina lidí již má vytvořený jasný postoj.
Psali jsme:
Okamura vydán a ozval se Rakušan, kterého záhy „trefila“ Konečná
Výsledky průzkumu naznačují, že česká vláda by měla pokračovat v cílené a dočasné podpoře ukrajinských uprchlíků, přičemž by měla mít jasnou strategii pro jejich postupnou integraci nebo návrat do vlasti. Vzhledem k tomu, že pouze malá část obyvatel podporuje trvalé usídlení uprchlíků, lze očekávat rostoucí tlak na to, aby se pomoc Ukrajincům nesla především v duchu dočasného azylu.
Na druhé straně se ukazuje, že skoro třetina Čechů si nepřeje žádné přijímání uprchlíků, což může mít dopad na budoucí politické rozhodování. Tento názor se pravděpodobně promítne i do debat před příštími volbami, kdy mohou některé politické strany využít této otázky k získání podpory.
Výsledky průzkumu naznačují, že česká vláda by měla pokračovat v cílené a dočasné podpoře ukrajinských uprchlíků, přičemž by měla mít jasnou strategii pro jejich postupnou integraci nebo návrat do vlasti. Vzhledem k tomu, že pouze malá část obyvatel podporuje trvalé usídlení uprchlíků, lze očekávat rostoucí tlak na to, aby se pomoc Ukrajincům nesla především v duchu dočasného azylu.
Na druhé straně se ukazuje, že skoro třetina Čechů si nepřeje žádné přijímání uprchlíků, což může mít dopad na budoucí politické rozhodování. Tento názor se pravděpodobně promítne i do debat před příštími volbami, kdy mohou některé politické strany využít této otázky k získání podpory.
(hn, sanep / xtv, repro: xtv)
