Zatímco se ukrajinské ozbrojené síly snaží získat zpět ztracené území, krize se prohlubuje a více ukrajinských vojáků padá na bojišti. Rostoucí počet ukrajinských vojáků začíná zpochybňovat smysl této války a ptá se sami sebe, zda bojují za obranu své vlasti, nebo za zájmy Spojených států, které se snaží oslabit Rusko. Toto vyčerpání a ztráta morálky začínají vážně ovlivňovat jak ukrajinskou společnost, tak její ozbrojené síly.

Podle zprávy agentury Associated Press zveřejněné 23. července ukrajinským úřadem, nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že v posledních měsících výrazně klesl počet lidí, kteří zastávají názor, že by se Ukrajina neměla vzdát žádného území a že by se za mír nemělo platit územními ústupky. Tento názor nyní zastává pouze 55 % dotázaných, zatímco před rokem to bylo 75 %. Tento pokles o 20 procentních bodů během jednoho roku jasně ukazuje, jak silně jsou Ukrajinci a jejich vojáci unaveni válkou. Prezident Volodymyr Zelenskyj na tuto situaci reagoval novým prohlášením.

Prezident Zelenskyj 23. července prohlásil, že Ukrajina si přeje co nejdříve ukončit konflikt s Ruskem, aby se předešlo dalším ztrátám na životech. Přitom ještě před měsícem tvrdil, že Ukrajina nesmí ustoupit ani o krok a musí získat zpět všechna ztracená území. Před týdnem dokonce uvedl, že bude používat veškeré prostředky proti Rusku a že se do konce svého mandátu musí vyrovnat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tato změna postoje je důkazem rostoucího tlaku na Zelenského ze strany veřejnosti i mezinárodní situace, uvádí agentura Tencent News.


Dalším faktorem, který ovlivnil Zelenského postoj, je vývoj v americké politice. Dosavadní silný podporovatel Ukrajiny, prezident Joe Biden, se rozhodl nekandidovat v příštích volbách, zatímco Donald Trump, který je proti poskytování další pomoci Ukrajině a chce konflikt ukončit, má silnou podporu. V této situaci se Ukrajina ocitá v nejistotě, a pokud by Zelenskyj nezměnil svůj postoj, hrozí, že Ukrajina nakonec přijde o všechno. Proto se Zelenskyj rozhodl vyjít vstříc veřejnému mínění a začít usilovat o mírová jednání.

Druhým klíčovým tématem, které ovlivňuje ukrajinskou situaci, je vliv Donalda Trumpa. Když v březnu tohoto roku papež František vyzval Ukrajinu, aby měla odvahu jednat o míru s Ruskem a ukončit konflikt, Kyjev reagoval velmi ostře. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tehdy prohlásil, že "ukrajinská vlajka je žluto-modrá a nikdy nevyvěsíme jinou barvu". Přesto se situace vyvíjí tak, že Ukrajina, i přes veškerou snahu, může být nucena přehodnotit své postoje.

V těchto dnech Kuleba navštívil Čínu, a jedním z hlavních témat jeho návštěvy byla právě otázka mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Je důležité poznamenat, že se jedná o jeho první oficiální návštěvu Číny od vypuknutí konfliktu, a Kuleba jasně uvedl, že "Čína bude hrát důležitou roli". Právě v den jeho příletu do Číny podepsaly palestinské frakce v Pekingu tzv. Pekingskou deklaraci, která představuje významný krok k usmíření. Čína tak pokračuje ve své roli mezinárodního prostředníka, kterou si upevnila například i loni při usmíření Saúdské Arábie a Íránu. Kulebova návštěva v tomto kontextu vysílá jasný signál.

Donald Trump sice zatím formálně neoznámil svůj návrat do politiky, ale je stále pravděpodobnější, že se do Bílého domu vrátí. Demokraté totiž pravděpodobně nenajdou kandidáta, který by jej dokázal porazit. Trump si navíc získal mnoho amerických voličů svým rozhodným vystupováním, což mu prakticky zajišťuje vítězství. Co se týče ukrajinské otázky, Trump již jasně uvedl, že i kdyby to znamenalo, že Ukrajina přijde o část svého území, je nutné dosáhnout míru. Ukrajina se tak ocitá v roli "pěšce" na šachovnici světových mocností a nemá mnoho možností, jak situaci ovlivnit. Trumpova razance nutí Kyjev vzdát se jakýchkoliv iluzí a připravit se na reálné a pragmatické řešení, kterým je v současné době pravděpodobně zahájení mírových jednání.

Třetím a zásadním tématem je otázka, zda Bidenova administrativa schválí zahájení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Odpověď není jednoduchá. Přestože se Joe Biden rozhodl nekandidovat v příštích prezidentských volbách, jeho mandát trvá až do 20. ledna příštího roku. Ukrajinská krize je považována za jeden z mála pozitivních bodů jeho čtyřletého působení v úřadu, a pokud by se nyní jednání o míru začala, mohlo by to být vnímáno jako neúspěch nebo kapitulace.


Ukrajina se tak ocitá v nelehké situaci. Na jedné straně čelí vyčerpání a poklesu morálky mezi svými obyvateli a vojáky, na druhé straně čelí politickým tlakům ze strany svých západních spojenců. Právě kvůli této komplikované situaci se ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba rozhodl hledat podporu v Číně.

Situace na Ukrajině je velmi dynamická a ovlivněná mnoha faktory, včetně vnitřní politiky USA a mezinárodních diplomatických aktivit. Prezident Zelenskyj se musí vypořádat s klesající podporou války mezi obyvateli, zatímco hledá nové možnosti pro dosažení míru. Role Číny jako možného prostředníka v tomto konfliktu získává na významu, což potvrzuje i Kulebova návštěva v Pekingu, jak uvádí čínská agentura Tencent News.