Donald Trump již za několik dní opět usedne do křesla prezidenta Spojených států amerických. Po jeho vítězství ve volbách v roce 2024 bylo jasné, že mezinárodní politika dostane nový impuls a Evropa musí počítat s tím, že situace bude náročná. Trumpova rétorika i politické kroky již během jeho prvního prezidentského období ukázaly, že jeho styl vedení je nekompromisní, pragmatický a často nevyzpytatelný. Co však návrat Trumpa znamená pro Evropu?
Podle komentáře britského portálu UnHerd je jedním z hlavních bodů Trumpovy politiky ochrana amerického průmyslu. Již nyní jeho administrativa oznámila záměr zavést nová cla na průmyslové zboží, což by mohlo zásadně zasáhnout exportně orientované země, jako jsou Německo, Francie nebo Česká republika.
Trumpova opatření mohou urychlit trend přesunu evropského průmyslu do Spojených států, jenž začal během Bidenovy vlády díky zákonu o snižování inflace (Inflation Reduction Act), který lákal zahraniční investory na vysoké dotace. Pokud Evropa nepřijme dostatečně silná opatření, hrozí ztráta tisíců pracovních míst v klíčových průmyslových odvětvích, jako je automobilový průmysl či chemie.
Navíc Trumpovy obchodní války s Čínou mohou mít dominový efekt na globální trhy, což Evropu postaví před nové problémy v oblasti dodavatelských řetězců.
Evropa se stala jedním z hlavních podporovatelů Ukrajiny během jejího konfliktu s Ruskem, přičemž Spojené státy hrály klíčovou roli v dodávkách zbraní a finanční pomoci. Trumpova známá neochota pokračovat ve financování zahraničních konfliktů však může znamenat zásadní obrat.
Trump již v kampani naznačil, že USA „nemohou být policejní silou světa“, a v jeho politice tak lze očekávat omezení vojenské a finanční podpory Ukrajině. Tím by odpovědnost přešla na Evropu, která však dosud nebyla schopna najít jednotný postoj k rozdělení nákladů, píše server UnHerd.com.
Například Německo, ekonomická páteř EU, se brání zvyšování výdajů na obranu, a to i kvůli domácím politickým tlakům. Podobně i Česká Republika a další evropské státy, které čelí ekonomickým problémům, by mohly mít potíže se zajištěním dostatečných prostředků.
Dalším klíčovým bodem Trumpovy zahraniční politiky by mohla být jeho snaha rychle uzavřít mírovou dohodu na Ukrajině. Takový krok by ale mohl Evropu dostat do nepříjemné situace. Trump by mohl akceptovat podmínky výhodné pro Rusko, což by oslabilo pozici Západu a rozdělení Evropy na státy, které podporují tvrdší postoj k Moskvě, a státy, které preferují pragmatické řešení.
Pokud by byla mírová dohoda uzavřena bez důsledné rekonstrukce Ukrajiny a bezpečnostních záruk, mohla by Evropa čelit nejen ztrátě důvěry u Ukrajinců, ale i reputačním problémům v globálním měřítku.
Psali jsme:
Trumpovy kroky mohou navíc prohloubit rozdělení mezi členskými státy EU. Zatímco některé země, například Polsko nebo Pobaltí, budou nadále usilovat o tvrdou linii vůči Rusku, jiné státy, jako například Maďarsko, mohou jeho politiku uvítat jako příležitost pro zmírnění sankcí a obnovení obchodních vztahů s Moskvou.
Evropa se tak může ocitnout v situaci, kdy bude muset čelit nejen vnějším tlakům, ale i vnitřním rozkolům, které by mohly ohrozit její soudržnost.
Trumpův návrat do Bílého domu představuje test pro evropské lídry. Bez společného postupu hrozí, že evropské ekonomiky utrpí ztráty, politická jednota se oslabí a kontinent ztratí svou globální váhu.
Evropa musí najít nové cesty, jak se stát nezávislejší na USA a jak čelit výzvám, které přicházejí jak z Východu, tak ze Západu. Klíčovou otázkou zůstává, zda je na to politicky a ekonomicky připravena.
(jar, UnHerd.com, repro: allin)
