Ve středu večer si americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin telefonovali téměř hodinu a půl. Šéf ruské zahraniční rozvědky Sergej Naryškin později rozhovor označil za „hluboký a smysluplný“. Ve stejný den americký ministr obrany Pete Hegseth informoval spojence v NATO o klíčových bodech nové americké politiky vůči Ukrajině.
Tyto události přicházejí krátce po úniku informací, které zveřejnil ukrajinský zpravodajský server strana.today. Ten minulý týden publikoval detaily údajného „100denního mírového plánu“ USA pro Ukrajinu. Plán zatím nebyl oficiálně potvrzen, ale vyvolal značné obavy jak v Evropě, tak na Ukrajině.
Podle informací strana.today by příměří na Ukrajině mělo být dosaženo do 20. dubna. Konflikt by byl zmrazen podél současné frontové linie, ale zároveň by Ukrajina musela stáhnout své jednotky z ruské Kurské oblasti.
Plán údajně počítá i s tím, že ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij bude donucen oficiálně uznat ruskou suverenitu nad územími, která Moskva v uplynulých letech okupovala. Zelenskyj se však k takovému kroku dosud stavěl jednoznačně odmítavě, uvádí německý list Deutsche Welle.
Ve středu při zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO naznačil Hegseth, že návrat Ukrajiny k hranicím z roku 2014, tedy před nezákonnou anexi Krymu Ruskem, je „nereálným cílem“, který by pouze „prodloužil válku a způsobil další utrpení“. Tento výrok posiluje podezření, že USA budou tlačit na Ukrajinu, aby se smířila se ztrátou okupovaných území.
Hegseth dále zdůraznil, že jakákoli dlouhodobá mírová dohoda musí zahrnovat „robustní bezpečnostní záruky, aby se zabránilo opětovnému vypuknutí války“. Podle něj by bezpečnostní opatření měla zahrnovat „schopné evropské i mimoevropské jednotky“, které by monitorovaly demilitarizovanou nárazníkovou zónu podél fronty po dosažení příměří.
Trumpova administrativa nicméně odmítá možnost přítomnosti amerických vojáků na Ukrajině. Hegseth rovněž naznačil, že USA nevěří v „realistickou možnost členství Ukrajiny v NATO“ jako součást vyjednaného urovnání konfliktu. Pokud by tedy v budoucnu byly na Ukrajinu vyslány mírové jednotky, mělo by se tak stát v rámci mise mimo NATO. Jak by taková mise vypadala, však americký ministr obrany neupřesnil.
Pokud by se tento plán naplnil, znamenalo by to pro Ukrajinu trvalou neutralitu a konec jejích snah o integraci do Severoatlantické aliance.
Po středečním telefonátu s Putinem Trump vyjádřil ochotu aktivně se zapojit do mírových jednání. Následně hovořil i se Zelenským, který jednání popsal jako „velmi věcná“ a poděkoval americkému prezidentovi za jeho „upřímný zájem“ na dosažení „skutečného míru“. Zdůraznil však, že jakákoli dohoda musí „posílit bezpečnost Ukrajiny“.
Podle uniklých informací z strana.today by se první přímá jednání mezi Putinem a Zelenským mohla uskutečnit kolem 1. března. Trump také plánuje uspořádat mezinárodní mírovou konferenci, jejímž cílem by bylo vypracování podrobného plánu do 9. května.
Po telefonátu s Putinem Trump oznámil, že se oba lídři osobně setkají a navrhl, aby jednání proběhla v Saúdské Arábii.
Evropští partneři NATO byli Trumpovým postojem evidentně zaskočeni. Očekávali, že detaily mírového plánu budou odhaleny a diskutovány na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která začíná v pátek. Trump se však zdá být rozhodnut postupovat jednostranně, aniž by své kroky předem konzultoval s evropskými spojenci.
V Evropské unii i v Kyjevě tak sílí obavy, že USA se chystají dojednat mírový plán mimo jakýkoli vliv EU. Podle ukrajinského serveru Strana.today by přitom Unie měla nést velkou část finančních nákladů na obnovu Ukrajiny v odhadované výši téměř 500 miliard dolarů (přibližně 480 miliard eur), aniž by měla odpovídající politický vliv na jednání.
Psali jsme:
Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že Evropa by neměla být „odsunutá k dětskému stolu“. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková rovněž upozornila, že jakákoli dohoda musí být dosažena „ve spolupráci s Ukrajinou, nikoliv přes její hlavu“.
Mnoho západních i ukrajinských bezpečnostních expertů se k údajně chystaným dohodám staví skepticky. Poukazují na to, že Trumpova administrativa je ochotna opustit řadu dosavadních západních pozic a fakticky ustoupit Rusku.
Německý vojenský expert Carlo Masala v rozhovoru pro deník Bild varoval, že pokud by se plán naplnil, znamenalo by to, že „Putin tuto válku vyhrál“, protože donutil Spojené státy ustoupit.
Bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který nyní žije v exilu a patří k hlasitým kritikům Putinova režimu, v rozhovoru pro televizi ntv uvedl, že Trump chce „rychle ukončit válku tím, že dá Putinovi, co chce“. Dodal, že americký prezident a jeho nejbližší poradci „prostě nemají ponětí o Putinových záměrech“.
Zvláštní pozornost budí i datum 9. května, které strana.today uvádí jako termín uzavření mírové dohody. V Rusku je tento den oslavován jako výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem v roce 1945. Pokud by k dohodě skutečně došlo v tento den, mohlo by to být symbolickým triumfem pro Putina a jeho režim.
(jak, dw.com, repro: wion)
