„Británie stála na začátku nejkrvavějšího evropského konfliktu od 2SV na Ukrajině a Británie bude stát i na konci. Byl to Boris Johnson, který před skoro třemi lety jel do Kyjeva přemluvit Zelenského, aby nejednal, ale válčil. Byl to Johnson, který tehdy slíbil pomoc "tak dlouho, jak to bude nutné." A je to Starmer, který v době, kdy je asi už všem jasné, že nyní se konečně bude jednat, jede demonstrativně do Kyjeva podepsat smlouvu i o vojenské spolupráci na "tak dlouho, jak to bude nutné."
Musím říct, že Starmerovo návštěva v Kyjevě je událost, co mě v uplynulém týdnu asi nejvíc zaujala. Ne, že by podobné návštěvy a podobné proklamace v posledních pár letech byly nějak neobvyklé. Ale ptal jsem se, proč tam jede zrovna teď, demonstrativně před inaugurací Trumpa, proč slibuje spolupráci na 100 let, proč zrovna mj. v bezpečnosti Azovského moře, proč slibuje ročně 3,6 miliardy na vojenskou pomoc "tak dlouho, jak to bude nutné" atd.
Proč mě to překvapilo? Příští týdny budou pro další vývoj na Ukrajině rozhodující. Všichni víceméně čekají, jakou cestu nastaví nová americká administrativa. V této chvíli něco slibovat je nejen kontraproduktivní, ale jsou to vlastně i vyhozené peníze, protože není jasné, co bude dál. Zároveň je jasné, že Evropa provoz ukrajinské válečné mašinérie sama neutáhne. Německý Scholz to pochopil a další vojenskou pomoc zmrazil.
První důvod, který mě napadl je je asi nejprozaičtější. Slib vojenské pomoci i demonstrativní podpora Ukrajiny před avízovaným Trumpovo jednáním o ukončení války, má zcela zřetelně prvky určitě sabotáže Trumpovo snažení. Trump totiž musí nejen donutit Putina k ústupkům, ale i Ukrajinu. Potom, co se Trumpovo pravá ruka Musk pro Starmera stal nepřítelem číslo jedna, se tedy může zdát, že Starmer se mstí. Vztahy Spojených států a Británie se tak od přištího týdne posunou k bodu mrazu, což ukazuje právě i demonstrativní odmítnutí nového britského velvyslance vyslaného Starmerem. Něco takového je mezi Británii a USA nezvyklé.
Dále si myslím, že důvodem Starmerovy nečekané navštěvy Kyjeva a podpis nekonečného, generačního závazku je situace u něj doma. Kauza pakistánských gangů nechce skončit, nespokojení farmáři se nadále bouří, nespokojení důchodci nemají na topení a Británie je ohrožena výpadky proudu s tím, že plánuje vypnout další "ošklivé" elektrárny.
Vlastně je doma pod tak velkým tlakem, že je označován nejhorším premiérem v historii. A proto musel najít nějaké symbolické pojítko mezi vlastní stranou a opozicí, aby jako premiér neskončil. A co mají britští politici v obou hlavních stranách společného? Nenávist k Rusku a přání jeho dalšího oslabování. To, co je pro Spojené státy Čína, to je pro Británii Rusko. Starmer mj. také ukázal vlivovým skupinám, které v pozadí tahají za nitky v politice, že on je garantem jejich budoucích příjmů a proto by bylo dobré ho udržet.
Aby ještě více vynikla absurdnost Starmerovo konání, je dobré si připomenout, že Trump před pár dny oficiálně řekl, že chápe Rusko, že nechce mít Nato před dveřmi. Americký prezident říká to, co bylo ještě před časem u nás označováno jako ruská propaganda.
A pár dní potom chce Starmer podporovat vojensky Ukrajinu, jak "dlouho to bude nutné?"
V té katarzi nám to zcela jasně ukazuje, která země byla v posledních letech hlavním roztleskávačem další eskalace války. Ve chvíli, kdy všichni podřazují na dvojku a zmírňují rychlost ze stovky na padesát, Británie se nejen řítí dál rychlostí 100 kmh, ale přeřazuje na vyšší rychlost a křičí u toho, že rychlost nesníží.
Psali jsme:
Ukazuje nám, kdo ve skutečnosti stál o ukrajinské vzácné zeminy, když Británie dle smlouvy bude hlavním partnerem Ukrajiny v jejich těžbě a zpracování. Kdo skutečně stál o ukrajinský energetický sektor nebo ocel, když dle smlouvy má být zase Británie hlavním partnerem dalších sto let. Ukazuje nám to také, kdo skutečně stál o vojenské základny v Černém a Azovském moři, když Británie má být hlavním partnerem Ukrajiny v dohlížení na bezpečnost v tomto regionu.
A jelikož jsou třeba hlavní zásoby lithia na území obsazeném Ruskem nebo Azovské moře zcela pod ruskou kontrolou, ukazuje nám to také toho, kdo nikdy s Ruskem válčit nepřestane,“ okomentoval nedávnou návštěvu britského premiéra Starmera na svém facebooku Pavel Šik.
(jar, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
