Po skončení druhé světové války byla obnovena základní evropská pravidla. V roce 1946 byla vzkříšena neúspěšná Společnost národů v podobě Organizace spojených národů a v roce 1948 byly základní myšlenky Francouzské revoluce zdokonaleny v Chartě lidských práv. Ženevské úmluvy o mezinárodním humanitárním právu z roku 1949 jsou přímým pokračováním stejnojmenných dohod poprvé uzavřených v roce 1864.
Všechno to byly ideály; realita se jim nikdy ani nepřiblížila. Co však charakterizovalo evropský svět, byla snaha, univerzální vize, touha ne(jen) po více něčeho, ale po něčem vyšším.
Ve třetí dekádě 21. století je opět čas se rozloučit. Svět se opět stává světem včerejška. Nic nesymbolizuje tento doslovný zlom lépe než Trumpova pondělní inaugurace. 45. a nyní 47. prezident USA se již vyjádřil jasně: pro něj platí pravidla, pouze pokud slouží jeho zájmům. Jinak se lámou, skloňují nebo přepisují.
Nyní by se dalo namítnout, že předchozí americké administrativy také jednaly podobným způsobem - slavná obvinění z dvojích standardů a dvojích kritérií. To je také pravda; Bylo to však provedeno v duchu moudrého úsloví: výjimky potvrzují pravidlo. Jinými slovy, ideál zůstal v platnosti.
Není tedy divu, že si Spojené státy vyhrazují právo porušovat svá vlastní pravidla? Teprve před pár dny trval na slyšení v Senátu budoucí americký ministr obrany Pete Hegseth na svém prohlášení: "Politika národní bezpečnosti, která staví Ameriku na první místo, nepostoupí své výsady mezinárodním orgánům, které určují, jak se naši muži a ženy rozhodují na bitevním poli."
Za Trumpa Spojené státy rozhodně omezí moralistické nároky své politiky, ne-li je úplně opustí. I to představuje návrat k původním americkým hodnotám. Republika, svoboda a honba za štěstím zůstanou, ba budou posíleny - ovšem na úkor "pokrokové" evropské tradice 19. a 20. století v nejširším slova smyslu.
Evropský svět se dostal pod tlak
Pro mnoho Evropanů je to bezohlednost, zrada jejich očekávání lepšího světa. Můžete to vidět v textech rad v některých médiích: "Co mám dělat, když se bojím Donalda Trumpa?" byl titulek v Der Spiegel jen pár dní po listopadových volbách v USA.
Domov je víc než jen "záplata ohraničené země", jak píše také Stefan Zweig ve "Světě včerejška". Pro mnoho Evropanů je domov světem, ve kterém i bez náboženství existuje právo na naději na lepší budoucnost pro všechny, pro slabé, pro menšiny a vyloučené – ne po smrti, ale předtím. Tento evropský svět je pod tlakem: nedostatečný růst, nekontrolovaná imigrace, deindustrializace, nadměrné vládní výdaje, stárnoucí populace.