Zůstává však jasné, že vojenské angažmá USA v Sýrii nepřináší kýžené výsledky a spíše prohlubuje problémy.
Donald Trump měl ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích o Sýrii většinou pravdu, když velkými písmeny prohlásil: „Tohle není náš boj. Nechme to vyřešit.“
Spojené státy „by neměly mít nic společného“ se syrským chaosem, alespoň ne vojensky. Nechat americké jednotky na místě, ať už pád Bašára Asada ukončí občanskou válku, nebo ne, je zbytečné a nebezpečné, informuje ve svém komentáři britský portál UnHerd.com.
Otázkou však zůstává, zda nově zvolený prezident tentokrát uskuteční zahraniční politiku v souladu s tímto rozumným rétorickým postojem. Jeho minulost v Sýrii je totiž typicky nepředvídatelná. Jako prezident v roce 2018 slavně oznámil stažení vojsk, ale ustoupil po vlně rozhořčení, včetně vlastního ministra obrany, který na protest rezignoval. Trump poté podlehl tlakům dalších jestřábů, jako byl jeho tehdejší poradce pro národní bezpečnost John Bolton, který argumentoval, že by měl jednotky ponechat, aby chránily syrská ropná pole a vytlačily íránské síly.
Trump sice během letošní kampaně tvrdil, že je mírotvorcem, ale ignoroval neautorizovanou americkou válku v Sýrii. Dokonce i ve svém posledním příspěvku obvinil syrské problémy z nedostatečné ochoty Baracka Obamy vést válku, konkrétně za to, že nereagoval na použití chemických zbraní, což Trump sám později bombardováním udělal.
Důvod, který Trump před šesti lety uvedl pro odchod ze Sýrie, byl jednoduchý a správný: USA dosáhly svého cíle zničit „chalífát“ Islámského státu (ISIS). Jeho zbytky byly rozprášeny a nepředstavovaly pro Ameriku žádnou hrozbu, pokud vůbec kdy představovaly. Kurdové, Asadova vláda, milice podporované Íránem a Rusko se chystali zaútočit na zbytky ISIS. Myšlenka, že USA musí být v čele tohoto úsilí, nikdy nedávala smysl. Navíc americké jednotky nemusely mít místní základny, aby mohly přímo zasahovat proti teroristům. Mít základny na takových místech sice nabízí mírnou logistickou výhodu, ale zároveň vyvolává „odvetný terorismus“. Takové základny také poskytují místním extremistům snadný cíl.
Trump rovněž nesdílel další obvyklý argument pro setrvání amerických sil v Sýrii: ochranu Kurdů, především před Tureckem. Ačkoliv byl možná příliš lhostejný k osudu Kurdů, měl pravdu, že Spojené státy, které je bránily před ISIS, nemusejí splácet jakýsi dluh tím, že by jim trvale zajišťovaly autonomii a ochranu. Geografie jasně naznačuje, že Kurdové se dříve či později budou muset dohodnout s novou syrskou vládou a Tureckem. USA je nemohou přesunout do bezpečí.
Trumpova odmítnutí těchto argumentů během jeho posledního prezidentského období pravděpodobně znamenají, že je nepřijme ani nyní, přestože se ho k tomu mnozí pokusí přesvědčit. A tvrzení, že by USA měly udržovat malou vojenskou přítomnost v Sýrii, aby tam zajistily pořádek (jakási lehká verze budování národa), téměř jistě nenajde odezvu v nové administrativě.
Psali jsme:
Nicméně, Trump by se mohl rozhodnout ponechat vojska v Sýrii. I když v Sýrii není mnoho ropy a její výnosy nejdou do amerických rukou, nový prezident stále věří v „uchování“ těchto zdrojů díky přítomnosti amerických jednotek.
Navíc, přestože íránské síly už odešly, Trump by mohl být v pokušení udržet americké jednotky poblíž, aby je odstrašoval. Ostatně nyní kritizuje stažení z Afghánistánu, které jeho administrativa vyjednala, a tvrdí, že USA měly udržet jednotky na letecké základně Bagram, aby odrazovaly Čínu.
Nakonec, s tím, že syrská vláda pravděpodobně zůstane pod kontrolou teroristů označených Spojenými státy (Hay’at Tahrir al-Sham), může Trump, nebo alespoň někteří jeho jestřábí poradci, chtít ponechat jednotky, aby je mohli ohrozit nebo dokonce napadnout. Stejně tak, pokud nová vláda nebude schopna konsolidovat moc, což je pravděpodobné, extremistické milice, včetně ISIS, se mohou stát větší hrozbou, což by vyvolalo tlak na americké útoky a udržení základen.
Trumpovo poslední prezidentské období naznačuje, že jeho občasné mírumilovné instinkty bojují o trvalé místo v jeho mysli. Zastánci stažení ze Sýrie musí neustále připomínat jeho administrativě, že pokusy řídit syrské problémy pomocí amerických vojenských sil jsou pošetilostí. Boj proti teroristům nevyžaduje okupaci částí zemí, ve kterých operují, a takové jednání obvykle přináší další problémy. Neměli bychom propásnout další šanci na odchod.
(nov, UnHerd.com, repro: globalnews)
