Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij ve svém projevu hovořil o ruské genocidě Ukrajinců za velkého hladomoru ve třicátých letech a nabádal Západ, ať neustává ve své podpoře. 

„Ruská agrese musí skončit vítězstvím Ukrajiny,“ vyzval a vysloužil si tak potlesk vestoje. Zelenského uvedl do sálu zákonodárců osobně tamní premiér Justin Trudeau.

Projev měl také předseda kanadského parlamentu, který mimo jiné srovnával Zelenského prosby o pomoc s vystoupením, které měl v kanadském parlamentu Winston Churchill, když na začátku druhé světové války prosil o podporu v boji proti nepříteli demokracie. Co ale následovalo pak, byl pro mnohé politiky i světové osobnosti velkým šokem. 

Od řečnického pultíku zaznělo, že mezi hosty parlamentu je i skupina ukrajino-kanaďanů, a mezi nimi i veterán druhé světové války, který tehdy bojoval za ukrajinskou nezávislost proti Rusku a dodnes podporuje ukrajinské jednotky, i když je mu už 98 let.

„Jeho jméno je Jaroslav Hunka“, představil řečník veterána a komora povstala k ovacím vestoje. „Je to ukrajinský hrdina, kanadský hrdina a my mu děkujeme za jeho službu,“ zaznělo za mohutných ovací.

Nepochopitelné je, že rozporem ohledně boje za svobodu proti "Rusku", které bylo ve druhé světové válce jako Sovětský svaz kanadským spojencem, se nikdo nezabýval. Paměť musel osvěžit až akademik původem z Ukrajiny Ivan Katchanovski.

Ten na svém profilu na sociální sítí X představil vytleskávaného pana Hunku jako veterána divize SS Galicie, dobrovolnické jednotky, působící ve strukturách Hitlerova Německa.

Tato divize, v rámci struktury jednotek Waffen - SS vedena jako čtrnáctá, byla považována za jednu z nejobávanějších. Celkem šest jejích akcí bylo oficiálně prohlášeno za válečný zločin, jednalo se o vypalování obcí či popravy válečných zajatců v masovém měřítku. Připisovány jsou jim masové vraždy Poláků, Židů i Ukrajinců. V roce 1944 byla nasazena na likvidaci Slovenského národního povstání.

Akademik Katchanovski na svém profilu na síti X zveřejnil fotografie pana Hunky ve společnosti kolegů z jednotky. Některé pocházely i z výcviku, který SS Galicie absolvovala v Německu. Sám měl tvrdit, že se k divizi přidal v roce 1943, tedy ještě před jejími nejhrůznějšími akcemi.

Na internetu je k dohledání Hunkovo vlastní vyznání v ukrajinštině. „Moje generace se stala dědicem slavných synů této země, našich předchůdců,“ sepsal v roce 2011. Životopis pokračuje vzpomínkami, jak jeho obec Urman byla národnostně nejuvědomělejší v celém okrese, nebo jak v roce 1939 čekali na „mystické německé rytíře“, kteří postřílejí prchající Poláky.

„Je pro mě neuvěřitelné, že veterán SS Galicie je vytleskáván jako ukrajinský hrdina a kanadský hrdina a je mu děkováno za jeho službu,“ protestoval akademik.

A dodává, že SS Galicie, stejně jako Ukrajinská osvobozenecká armáda, jsou v USA oficiálně stále vedeny jako nepřátelské organizace a jejich příslušníkům má být odepřen vstup do země.

Celou záležitost okomentoval s velkým rozhořčením na svém facebookovém profilu advokát a bývalý dvojnásobný hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. 

„Kanadský parlament, premiér a ukrajinský prezident aplaudovali ve stoje 98 letému ukrajinskému veteránovi SS Jaroslavu Hunkovi - příslušníkovi 14. SS-Freiwilligen Division "Galizien". Tento útvar SS má na svědomí válečné zločiny a byl nasazen mj. proti Slovenskému národnímu povstání," napsal Hašek.