Evropská komise chce během prvních sto dnů předložit návrhy k dekarbonizaci průmyslu, vizi pro zemědělství i plán, jak posílit obranu. Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi hovoří o nutnosti investovat stovky miliard eur. Rozhodování bloku ale může komplikovat nejistá situace v Německu a ve Francii.
„Za prvé, dohnat mezeru v inovacích ve srovnání se Spojenými státy a Čínou. Za druhé, společný plán pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost. A za třetí, posílení bezpečnosti a snížení závislostí,“ nastínila vize v listopadu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Priority navazují na hojně citovanou zprávu exšéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. EU podle něj zaostává v produktivitě a musí investovat stovky miliard eur. Jedině to prý zajistí budoucí růst a životní standard, uvedla Česká televize. Europoslanec Filip Turek se plánů nové Evropské komise děsí a tvrdí, že tento rok bude začátkem konce EU jak ji známe.
S "deindustrializací" Evropy však podle Turka problémy Evropy nekončí. Europoslanec se totiž domnívá, že nová Evropská komise bude mít špatný vztah s novou administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, což podle Turka Evropě příliš neprospěje. K možným novým clům ze strany USA uvedl, že Spojené státy si mohou obchodní válku dovolit, ale bude spíše probíhat ve vztahu k Číně.
„Může to zamezit blokační menšině, nebo těm, kteří ještě chtějí mít zdravý rozum. Bojím se, že to hrozí, protože nová Evropská komise je ještě zelenější než ta bývalá,“ míní Turek, který zároveň poukázal na některé "neposlušné státy" (například Slovensko, Itálii či Maďarsko), které chtějí bojovat proti této politice. Proto se podle něj nyní otvírají základní smlouvy, aby v tom bylo těmto státům zamezeno.