„Moc se mi líbilo pozorovat několikadenní diskuzi teoretických ekonomů o tom, jaký je Trump blázen a jak ničí svým rozhodnutím o clech na Kanadu a Mexiko samotné Spojené státy. 

Všichni jsou totiž odkojeni v klasických a neoklasických ekonomických teoriích, které zdůrazňují výhody volného obchodu a varují před negativními důsledky protekcionistických opatření ve jménu Davida Ricarda, Adama Smithe, Paula Krugmana nebo Miltona Friedmana. Ale teorie volného obchodu měla a má i své odpůrce jako Alexandra Hamiltona, Friedricha Liste,  Ha-Joon Changa, Roberta E. Scotta, Dani Rodrika, Iana Fletchera, Stephena Moorea, Roberta Lighthizera a i Josepha Stiglitze nebo Paula Krugmana, který za určitých podmínek nebyl proti protectionismu. 

Jádrem obhajoby volného obchodu je 192 let stará teorie tzv. komparativních výhod, kterou v roce 1817 vymyslel David Ricardo. Teorie komparativní výhody tvrdí, že země by se měly specializovat na výrobu zboží, ve kterém mají relativní výhodu, a zbytek dovážet. To má maximalizovat celosvětový blahobyt.

Jak říká jízlivě kritik volného obchodu Ian Fletcher, americký ekonom a autor knihy "Volný obchod nefunguje, co se má změnit a jak", Ricardo byl londýnský makléř, milionář a poslanec, který se stal ekonomem teprve poté, co si na dovolené přečetl slavnou knihu Adama Smithe Bohatství národů. Jenže tehdy byla většina Ameriky divočinou, nejrychlejší cesta mezi Spojenými státy a Čínou lodí trvala déle než dva měsíce, s Japonskem USA neobchodovaly, světový hospodářský výkon představoval asi půl procenta dnešního stavu a mezinárodní obchod tvořil přibližně tři procenta tohoto výkonu ve srovnání s dnešními 26 procenty.


Jenže předpokládejme, že třeba na výrobu oděvů v hodnotě jednoho milionu dolarů je zapotřebí jeden pracovník s límečkem a devět dělníků v montérkách, zatímco na výrobu letadel v hodnotě jednoho milionu dolarů jsou zapotřebí tři pracovníci s límečkem a sedm dělníků v montérkách.  

To znamená, že každá taková výrobní změna ve výši milionu dolarů vytváří potřebu dalších dvou bílých límečků, ale snižuje potřebu o dva dělníky. A když poptávka po bílých límečcích stoupá, stoupá i jejich cena. Ale protože poptávka po dělnících v montérkách klesá, mzdy dělníků klesají. Realita je ale taková, že většina pracovníků jsou dělníci v montérkách a tak volný obchod snižuje mzdy téhle většině pracovníků v ekonomice. 

Dani Rodrik, profesor ekonomie na Harvardu odhadl, že uvolnění obchodu, které přinese jeden dolar čistého zisku ekonomice jako celku, přerozdělí pět dolarů příjmů mezi různými skupinami lidí na domácím trhu.


Jako ekonom jsem se na jedné straně Trumpových cel obával, protože podle údajů US Census Bureau vyvezla EU v roce 2023 do USA zboží v hodnotě 576,3 miliardy dolarů, což je téměř 20 procent jejího celkového exportu a dělá to z Ameriky druhého největšího obchodního partnera Unie. Na druhé straně jsem byl jako ekonom velmi zvědavý, zdali se mu podaří vyvrátit současnou dominantní teorii ekonomického mainstreamu. 

Jenže zdá se, že z toho nic nebude. Jeho cla na Mexiko byla právě zrušena, nebo lépe řečeno o měsíc odložena. Sázky na to, že Trumpova obchodní válka bude velmi krátká, byly vysoké. Většina komentátorů odhadovala trvání na měsíc až dva, ale takhle krátkou ji nikdo nečekal.