Snížení počtu policistů ušetří státu miliardy, tvrdí návrh Národní ekonomické rady státu. Bezpečnostní sbory namítají, že už tak mají podstav a další omezení ohrozí bezpečnost. Česko však má oproti průměru EU vyšší stavy policistů. Podle některých ekonomů se má znovu otevřít i diskuze o úpravě výsluhového příspěvku. Informace přinesl server denik.cz.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV Helena Horská to vnímá jako politické rozhodování, nikoliv ekonomické. 

„Je vhodné udělat podrobnou analýzu, nakolik bezpečnost souvisí s celkovým výrazně vysokým počtem policistů,“ komentovala pro Deník s tím, že má pochopení s vytížeností policistů v minulých letech. To souviselo s jejich pomocí při „nestandardních“ úkolech – během covidové pandemie, při tornádu či loni na hranicích kvůli syrské migrační vlně.

Policisté redukci stavů odmítají. K letošnímu březnu bylo ve službě 39 629 příslušníků, nejméně za osm let. Podle mluvčího policejního prezidia Jozefa Bocána se řady policistů už tak zeštíhlují, poměr nově přijatých příslušníků a těch, kteří sbor opustili, byl záporný. 

„Meziročně ubylo 720 policistů, naše počty se po několika letech dostaly výrazněji pod hranici čtyřiceti tisíc sloužících příslušníků. Systemizovaných služebních míst máme nyní 46 164,“ upřesnil Bocán s tím, že podle něj se v řadě regionů aktuálně potýkají s chybějícími policisty. 

„Lokalitami nejvíce zasaženými nedostatkem personálu jsou především území hlavního města Prahy, Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Liberecký kraj a Ústecký kraj,“ vyjmenoval mluvčí. A návrhu na snižování počtu mužů zákona se brání i v dalších částech naší republiky. 

„V Jihomoravském kraji si to neumíme představit. V současnosti na území chybí 330 policistů. Jsme na hraně toho, abychom nemuseli některé činnosti utlumovat. Personální podstav trvá na útvarech zajišťujících základní výkon služby, jako u pořádkové, dopravní či cizinecké policie. Další snižování stavů by bylo na úkor bezpečnosti,“ ohradil se šéf policie na jihu Moravy Leoš Tržil.

Návrh NERVu okomentoval ve svém příspěvku také bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, který mj. v minulosti působil i jako místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost či jako náměstek ministra vnitra ČR. Hašek má letité zkušenosti z jednání bezpečnostní rady státu, kterých se účastnil z pozice šéfa Asociace krajů ČR. 

„Stále více mi to současné dění připomíná éru Nečase a Kalouska. Tehdy škrty zasáhly i Policii ČR a HZS ČR až tak, že nebylo na benzín, naftu a provoz, měla se zavírat obvodní oddělení i hasičské stanice. Krajští ředitelé se tehdy obrátili v zoufalství na hejtmany krajů a my jsme samozřejmě nenechali základní složky IZS na holičkách, zkoordinovali jsme postup v Asociaci krajů ČR a kraje poskytly mimořádně desítky milionů Kč, aby byla zajištěna bezpečnost občanů. Připomínám ten příběh proto, že “skvělí” poradci současné vlády po nápadech typu “zajeďte si levněji nakoupit do Polska” přicházejí s myšlenkovými perlami - snížit počet policistů (a nepřekvapili by mne, kdyby přihodili i hasiče), sáhnout na výsluhy. Současnou vládu před takovými nápady jako bývalý šéf Asociace krajů ČR či náměstek ministra vnitra varuji. Věnujte se raději tomu, jak zvyšovat bezpečnost občanů ČR, jak pokračovat v lepším vybavení jak PČR, tak HZS a dobrovolných hasičů. Připravte a prosaďte zákon o veteránech bezpečnostních sborů," uzavřel svůj příspěvek Michla Hašek.