.
Během své novinářské práce se Hrabica setkal s mnoha významnými osobnostmi. Napsal stovky článků a reportáží v českém, slovenském, ruském, bulharském a polském tisku a zveřejnil desítky fotoreportáží z domova a ze zahraničí. Setkal se s mnoha světovými i domácími osobnostmi a zveřejnil o tom články: mimo jiné s indickou premiérkou Indírou Gándhiovou; s prezidentem Afghánistánu Muhammadem Nadžíbuláhem; s kosmonautem Jurijem Gagarinem; s ruským písničkářem, hercem a básníkem Vladimírem Vysockým; s ruským básníkem, scenáristou a režisérem Jevgenijem Jevtušenkem a s dalšími.

Zdeněk Hrabica byl redaktorem Mladé fronty a před rokem 1990  několik let také šéfredaktorem velmi populárního časopisu Svět v obrazech. Byl velmi plodný jako spisovatel. Profiloval se také ve dvojici se synem Pavlem Hrabicou. V 80. letech se seznámili s armádním generálem Karlem Klapálkem, jenž bojoval v řadách britských vojsk v Africe, kde působil jako velitel 11. východního československého praporu při obraně Tobrúku. Po skončení bojů v severní Africe odešel Klapálek do Velké Británie, kde působil u čs. pěší brigády a následně v roce 1944 se dobrovolně přihlásil k československé jednotce působící v SSSR. Účastnil se Karpatsko-dukelské operace a na Dukle se setkal s Ludvíkem Svobodou, který jej v dubnu 1945 ustanovil velitelem celého sboru.

Rozhovory  s generálem Klapálkem uveřejňované  na pokračování – nejprve ve slovenském týdeníku Život a posléze v časopise Svět v obrazech, způsobily, že tyto časopisy byly v té době nedostatkovým zbožím a na pultech trafik stejně jako časopisy ABC a 100 plus jedna zahraninčních zajímavostí neohřály. Výsledkem byla kniha Muž, který velel mužům, která vyšla v nakladatelství Mladá fronta v roce  1988. K životnímu příběhu generála Klapálka se ještě jednou Hrabicovi vrátili v roce 2006, když napsali knihu Zapomenutý generál Karel Klapálek. Toto dílo bylo oceněno Medailí Generálního štábu Armády ČR.

Osobnost dalšího hrdiny východní čs. armády, armádního generála Ludvíka Svobody, Hrabica faktograficky zpracoval v třísetstránkové knize Pět válek Ludvíka Svobody (nakladatelství Futura, 2013).

Zdeněk Hrabica napsal stovky článků a reportáží v českém a zahraničním tisku a zveřejnil desítky fotoreportáží z domova a ze zahraničí. Profiloval se také jako vynikající fotograf.

Zdeněk Hrabica navštívil desítky zemí světa a nejenov v Evropě, Asii i Americe,ale  jako dlouholetý novinář procestoval většinu republik tehdejšíhm o Sovětského svazu. Pod vlivem změny kursu vnitřní politiky SSSR tzv. glasnosti, nastolené generálním tajemníkem KSSS Michailem Gorbačovem, psal o poměrech v sovětské společnosti velmi otevřeně a kriticky, což se projevilo hlavně v letech 1983–1990, kdy Zdeněk Hrabica zastával funkci šéfredaktora Světa v obrazech.

"Teď si s tebou moc nepopovídám. Jsem myšlenkami ve čtyřicátých letech minulého století," omlouval se jednou autorovi tohoto nekrologu, v době kdy dokončoval knihu o generálovi Klapálkovi.

"Byl jsem také přitom, když na besedě s kosmonautem náhradníkem Oldřichem Pelčákem padla na letce otázka, jestli viděl nebo se dokonce setkal s Gagarinem. Oldřich   Pelčák tehdy smutně poznamenal, že se mu to nestalo a jen se tak  zeptal, zda-li je někdo v sále, kdo s ním mluvil nebo jej alespoň na vlastní oči viděl. Načež se ozval Zdeněk Hrabica s poznámkou, že se s ním dokonce třikrát opil," dodal svoji vzpomínku autor nekrologu.

Zdeněk Hrabica byl jeden čas i členem České asociace novinářů a publicistů píšících o cestovním ruchu a účastníkem autorské soutěže, ve které několikrát jako autor i fotograf uspěl.

Naposled  ho fotografovat a zapisovat si poznámky viděli přátelé, novináři patrně ještě 17. listopadu 2022 u Hlávkovy koleje, kde probíhalo ve státní svátek pietní shromáždění k uctění Němci zavražděných představitelů studentských organizací. Zde pracoval  každým rokem.