Obávám se, že tato charakteristika v plné míře sedí na současnou slovenskou opozici, která ještě nikdy nebyla tak destruktivní. Tato vládní koalice má mnoho slabin, které je třeba oprávněně kritizovat. Ale není možné, aby opozici reprezentovala partička bezcharakterních individuí, které se řídí heslem „čím hůře, tím lépe“, které jsou napojeny na zahraniční mocenské kruhy a které Slovenskou republiku nepodrží ani v nejtěžších chvílích, kdy jsou podkopávány její základní státní zájmy.
Žasnu, jak se tito lidé při jakémkoli sporu staví na stranu Washingtonu, Bruselu, Prahy či Kyjeva, jak hájí a reprezentují jejich pohledy, jako by ani neměli vlast. A není náhoda, že právě oni, kteří tento stát nikdy nechtěli a kteří se s jeho existencí pouze „smířili" (smířit se můžete s nemocí nebo jiným nechtěným či trpěným stavem), mají tu drzost pokřikovat po současných představitelích Slovenska, že jsou vlastizrádci a kolaboranti jen proto, že bojují za fundamentální zájmy nás všech: aby zde byla prosperita, aby zde byl mír a aby se dodržovaly dohody.
Stavět se na stranu arogantního ukrajinského prezidenta, který se nám za naši štědrou pomoc odvděčil tím, že nám stopl tranzit plynu a který nás paranoidně obviňuje, že jsme na pokyn Putina spustili druhou frontu, je něco tak šíleného a zvráceného, že se to vymyká všem představám o působení opozice v demokratickém státě. Právě jednání proti ekonomickým zájmům země splňuje všechny definiční znaky vlastizrady. A nakonec i bývalý ministr obrany a současný lídr Demokratů Jaro Naď podezřelý ze zpronevěry státního majetku o tom něco musí vědět - proto tak horlivě, zuřivě a zpocený strachem útočí na současnou vládu, která se snaží napravit jím napáchané škody, jako vlastizrádce.
To, co vyvádí naše pátá kolona, jsem neviděl v žádném jiném státě. Tam je nemyslitelné, aby opozice běhala po zahraničních institucích a pomlouvala vlastní stát, aby povzbuzovala cizí mocnosti, aby co nejvíce uškodily naší vládě, aby projevovala pochopení pro kroky, které naši republiku nejen poškozují, ale porušují základní mezinárodní normy.
Naše pátá kolona dezinterpretuje i příčiny konfliktů se Slovenskou republikou. Michal Šimečka, Ivan Korčok nebo Branislav Gröhling tvrdí, že Ficova vláda poškodila vztahy s Českou republikou. Ficova vláda neudělala nic, aby se tyto vztahy zhoršily, nevyslala žádný nepřátelský signál, nenavrhla žádné omezení kontaktů a ani se nemíchá do vnitřních záležitostí ČR. Rovněž vyjádření, že Robert Fico vyvolal roztržku s Vladimirem Zelenským a urazil ho, jsou hrubým zaváděním, protože lze snadno vystopovat sled událostí a dokázat přesný opak. Tato destruktivní partička v ničem netáhne za jeden provaz s vládní koalicí a v zahraničí nikdy nereprezentuje Slovenskou republiku, ale pouze sami sebe. V honbě za sesazením vlády už ztratily jakékoli zábrany. Dokonce jsou tak drzí, že začali šířit falešný narativ, že nenávist se na Slovensku začala šířit až po atentátu na premiéra - jako by to nebylo jejich bezcharakterní štvaní veřejnosti, které ho vyvolalo.
Tato nemocná společnost na pokraji rozkladu velmi potřebuje alternativu. No nemůže ji přinést destruktivní gang, který útočí na samé základy společenského smíru, který nemá žádný program pro Slovensko a je posedlý jediným cílem: jak porazit Fica (jak zní i název jednoho slaboduchého manuálu z pera glosátora Samuela Marca). Co bude potom, sami netuší, ale podobně jako jejich někdejší idol a nyní již pravomocně odsouzený daňový podvodník Andrej Kiska usilují pouze o to, jak převzít moc. Přitom nám už několikrát dokázali, že neumějí vládnout, že umí dělat pouze převraty podle manuálu tzv. . barevných revolucí, že si dokonce ani nedokážou udržet moc, jen ji získat. A co říci o takových opozičních stranách, které ve svých prohlášeních otevřeně odmítly i tak obecně prospěšnou misi jakou nepochybně jsou mírová jednání na Slovensku? Kdo se srdcem a rozumem na pravém místě může odmítat mír? Pouze ti, kdo chtějí škodit a ničit.
Pokud to takto půjde dál, tento politický systém se do několika let rozloží. Zuřivost až nepříčetnost opozice už dávno překročila všechny hranice slušnosti, kterou se tak rádi účelově ohánějí. Řekněte mi, k čemu bylo dobré zveřejnit nahrávky pokoušející se o diskreditaci vládní koalice, právě během nejkrásnějších svátků klidu a lásky? To jste se tak báli, že ta nenávist za tři vánoční dny vyprchá a že je třeba ji živit a udržovat jako věčný oheň primitivních kmenů? Až tak moc si nevěříte? Přitom ty nahrávky nejsou v ničem průlomové, jedná se o kauzy, o kterých se široce diskutovalo už před třemi lety. Jejich původci se zbaběle skryli za sukně svých žen a aby zakryli nelegálnost jejich zhotovení, nadále šíří pohádku, že ty kamery tam byly nainstalovány pro pytláky.
Proto se z principu nebudu těmito špinavostmi zabývat. Odmítám legalizovat protiprávní činnost a upřímně mě děsí, pokud nějaký fanatický politický aktivista hecuje veřejnost a schvaluje zveřejňování podobných nechutností se slovy "ať lidé vidí, jak si povídají, když tam nejsou kamery". Toto zde chcete zavést? Jste i pro to, aby se nahrávala setkání politiků Progresivního Slovenska s představiteli firmy Eset? Jste zvědaví, o čem se baví někteří slovenští poslanci na americké ambasádě? Chtěli byste vědět, jak advokát Kubina mluví se svými klienty? Nebo si opravdu myslíte, že Zuzana Čaputová v soukromí mluví tak jako v pečlivě zinscenovaném filmu Marka Šulíka?
Kam jsme se to dostali? Právo na soukromí není otravná formalita, která se dá obejít, je to základní lidské právo. Za právní stát se nedá bojovat nelegálními prostředky. Život není reality show, každý z nás mluví v soukromí uvolněněji. A všichni zároveň víme, proč vznikly tyto nahrávky. Ne proto, aby zvítězila spravedlnost – tu to spíše poškodí. Ale jen proto, aby se pokusili poštvat proti sobě Roberta Fica a Petra Pellegriniho a vyvolat předčasné volby. Jsem přesvědčen, že oba jsou dostatečně zralí muži a zkušení politici, aby na takovou udičku neskočili. Je jasné, že tito dva nikdy nebudou kamarádi, ale jejich vztah je dostatečně profesionální – na rozdíl od předchozí garnitury, kdy se nadutá prezidentka nebyla schopna setkávat nejen s představiteli opozice, ale později už ani ve formátu tří nejvyšších ústavních činitelů.
Slovensko potřebuje seriózní, kompetentní a konstruktivní opozici. Ale ne takové záludné přadeno hadů, které ani neví, kde má vlast. Nezapomínejme, že tyto špinavé praktiky vnesl do slovenské politiky Igor Matovič a jeho dědici - PS, SaS a Demokraté - je nejen převzali, ale i rozšířili a prohloubili. Nejděme touto cestou. Musí existovat soubor základních státních zájmů, které jménem politického boje nikdo nezneužije a které zůstanou posvátné pro všechny. Stále volám po takové společenské smlouvě a po dohodě o obecně závazných základních pravidlech.
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)
