563 milionů korun ze státního rozpočtu míří do rukou převážně sociologů, politologů a dalších vědců, kteří mají zkoumat, vyhodnocovat a doporučovat státu, jak by se měl chovat v možných budoucích krizích. Hovoří sice o poučení z covidové krize, ale o zdravotnictví primárně nejde.
Experti pracující pro loni vzniklou instituci mluví o dezinformacích či porážce populismu, čemuž prý napomohl neúspěch Andreje Babiše v prezidentské volbě. Normální by prý bylo, kdyby člověk jako Babiš vůbec nekandidoval.
Co kdyby přišla další pandemie nebo jiná krizová situace? Pro případ, že by k něčemu podobnému došlo, vznikla nedávno v Česku instituce, která by se prý měla zabývat vyhodnocováním řešení pandemie covidu-19 a formulovat návrhy, jak k případným budoucím krizím přistupovat ze strany státních institucí vůči občanům. Například i včetně toho, jak zabránit šíření údajných dezinformací.
Pro tento účel vznikl speciální Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který sdružuje především sociology z Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Akademie věd ČR. Organizace zahájila činnost před rokem v červnu a svou práci by měla dokončit do závěru roku 2025. Pro přemýšlení, bádání, výzkum a formulaci doporučení pro politiky a veřejné instituce mají vědci k dispozici štědré financování. Ze státního rozpočtu, konkrétně z Ministerstva školství, tomuto institutu přistane na účtu celkem 563 099 000 Kč. Celkový rozpočet je o dalších 22 milionů vyšší, nicméně stát dodá přes 96 procent financí.
„Chceme zlepšovat fungování společnosti.“ Jedno z hesel institutu, které se objevilo v jejich letošním newsletteru, napovídá, že náplní práce není zdaleka jen řešení zdravotních krizí. Spíše naopak.
O zdravotnictví primárně vůbec nejde. Dokazuje to i fakt, že jsou pod hlavičkou institutu shromážděni především sociologové, politologové, filozofové, psychologové, mediální teoretici, demografové nebo ekonomové. Lékaři v týmu mnoha desítek vědeckých pracovníků tvoří menšinu.
Institut prý bude získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. „Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit,“ stojí v popisku instituce na oficiálních webových stránkách. Vychází prý z toho, že nenadálé události typu pandemie kladou závažné nároky na „společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní reakce ze strany veřejných politik. K jejich zvládání nestačí medicínský výzkum. Také sociální vědci musejí přispět svou expertizou,“ cituje web vědeckou ředitelku tohoto institutu Kláru Šeďovou.
Dosavadní obsah webu této instituce napovídá, že více než dopady nemocí bude řešit to druhé – systémová rizika. Definice pojmu systémová rizika, jak si je představuje loni vzniklý institut, ale jejich webové stránky viditelně nenabízejí.
Již publikované materiály, jako jsou newslettery, články v odborných publikacích i médiích, obsahují množství textů, které se vztahují například k válce na Ukrajině a životu ukrajinských uprchlíků v Česku, nerovnosti mezi muži a ženami, genderovým otázkám, médiím, radikalizaci společnosti, vlivu dezinformací nebo boji proti populismu.
Také jsme psali:
V materiálech, které má Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik buď přímo na svém webu, anebo na ně odkazuje s tím, že jde o mediální výstupy jeho vědců, se dokonce objevují formulace typu, že vítězství Petra Pavla ve volbách bylo výhrou "jedné z bitev“ proti populismu.
„Populismus rozhodně neleží na lopatkách. Dva a půl milionu voličů hlasovalo pro Andreje Babiše, a to není málo. A spousta lidí k volbám vůbec nepřišla. Vítězství Petra Pavla bylo jednoznačné, ale jde jen o jeden z kroků. Nejsme ve filmu, kde by dobro jednou provždy zvítězilo nad zlem. Normální volby by vypadaly tak, že by tam člověk jako Andrej Babiš vůbec nebyl a voliči by si mohli v klidu vybírat, který z kandidátů je jim nejbližší. Po dvaceti letech Miloše Zemana a Václava Klause jsme ještě od normální politiky daleko,“ uvedl politolog Jan Charvát v rozhovoru pro Deník.cz, na který institut přímo odkazuje na svém webu.
Lze tak pouze spekulovat, zda jedním z oněch nedefinovaných systémových rizik je například populismus a někteří konkrétní politici jako Andrej Babiš nebo politické subjekty typu SPD, které Charvát konkrétně zmiňoval. Vzhledem k původu financování této organizace je možné konstatovat, že dovedeno do posledního detailu voliči Andreje Babiše nebo Tomia Okamury si ze svých daní platí fungování organizace, jejíž pracovníci o jimi preferovaných politicích přímo říkají nebo v jiných případech naznačují, že by ve volbách vůbec neměli figurovat.
Dalším údajným systémovým rizikem, kterým by se institut mohl věnovat, jsou dezinformace. Ty totiž opět konkrétně zmiňují materiály této státem štědře placené instituce.
Také jsme psali:
„Komunikace je jedním z ústředních aspektů zvládání krizových zdravotních situací a systémových rizik obecně. Projekt bude pomocí interdisciplinárních přístupů a unikátních dat studovat masová i sociální média, produkci, obsah i recepci komunikačních sdělení, vliv dezinformačních médií a zaměří se na důvěru v expertní vědění a politické instituce,“ konstatuje například vysvětlení činnosti organizace v oblasti komunikace.
Z dosud provedeného výzkumu na téma dezinformací ovšem vyplynulo, že falešným zprávám nebo konspiracím naprostá většina českých občanů nevěří.
(nov, prvnizpravy.cz, foto: red.)
