Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) vypracoval analýzu dopadů vybraných vládních opatření na české domácnosti. Podle ní průměrná domácnost na příjmech přijde o 7 614 Kč ročně. 

Ústav vypočítával dopady na celkem 4 490 188 domácností. Využíval vlastní typologii domácností, která zohledňovala jejich strukturu dle přítomnosti nezaopatřených dětí, úplnost rodin s dětmi a věk bezdětných osob. Nejvíce tratí úplné rodiny s dětmi a bezdětné páry do 65 let. Nejméně naopak senioři, ať už žijí ve společné nebo samostatné domácnosti.

Nejvíce ztratí na příjmu úplné rodiny se třemi a více dětmi, a to 18 881 Kč. Nejméně naopak jednotlivec ve věku nad 65 let, ten ztratí průměrně 990 Kč. Průměrně všechny domácnosti přijdou o 7 614 Kč.

Polovina českých domácností by v průměru přišla maximálně o 0,8 % ročního příjmů, asi 4–5 % domácností by změnu reálně pocítilo. Nejméně změny příjmů pocítí seniorské domácnosti, u těch příjmy klesnou o 0,2 % v případě jednotlivců a 0,1 % u párů.

V úplných rodinách s dětmi (tj. nechybí otec ani matka) se relativní ztráta příjmu zvyšuje s rostoucím počtem dětí. Čtvrtině těchto rodin by se vlivem zamýšlených opatření snížily příjmy nejméně o 1,7 až 3,2 % v závislosti na počtu dětí. Samoživitelé s jedním dítětem by naopak zaznamenali ještě větší ztrátu příjmu oproti neúplným rodinám s více dětmi. Pět procent takových domácností tak zaznamená minimálně šestiprocentní snížení. 

Jednotlivá opatření ale mají asymetrický dopad na domácnosti s různou úrovní příjmu. 

„Při rozdělení domácností podle příjmových kvintilů se ukazuje, že dopady opatření, jakými jsou navýšení nemocenského pojištění či zvýšení sazeb sociálního pojistného u OSVČ, mají tím větší dopad, čím jsou příjmy domácností vyšší,“ popsali analytici z RILSA. Zvyšuje se jim totiž příspěvek do veřejných rozpočtů a zároveň jim plyne méně příjmů. 

Podle údajů z roku 2022 je 10 % osob ohroženo příjmovou chudobou, upozorňuje RILSA. „Mezi nejohroženější v tomto ohledu patří domácnosti jednotlivců starších 65 let (38 %) a neúplné rodiny se dvěma či více dětmi (32 %). Naopak nejméně často jsou ohroženy příjmovou chudobou bezdětné páry, a to i páry, kde je alespoň jeden z partnerů v seniorském věku (na úrovni 3 %),“ vypočítal ústav. 

Nejvíce opatření zasáhnou tedy ty domácnosti, kde lze předpokládat dvě výdělečné činné osoby – čili úplné rodiny s dětmi nebo bezdětné páry mladší 65 let: „Absolutně nejvyšší průměrnou ztrátu příjmu lze očekávat u úplných rodin se třemi a více dětmi, a to ve výši 18,9 tisíc korun za rok. Úplné rodiny se dvěma dětmi mohou očekávat propad v domácím rozpočtu o 15,8 tisíc Kč za rok. Přibližně 11 tisíc Kč ročně ztratí v průměru jak úplné rodiny s jedním dítětem, tak bezdětné úplné rodiny, kde jsou oba v páru mladší 65 let.“