Podle zjištění agentury Stem/Mark nesouhlasí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku dvě třetiny lidí. Z pohledu na jednotlivé návrhy úsporných opatření lidé podle agentury považují za rozumné nižší zdanění u některých potravin, zdravotnických potřeb nebo bydlení, větší zdanění tabáku a alkoholu, snížení objemu platů ve veřejné sféře, seškrtání národních dotací a zvýšení daně z příjmů firem. 

Naopak jako nerozumné dotázaní vnímají návrhy týkající se zvýšení odvodů osobám samostatně výdělečně činným, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance, zdražení dálničních známek, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na noviny a léky a zvýšení daně z nemovitostí.

„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické - proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: ‚Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?' Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ uvedl ve zprávě ředitel agentury Jan Tuček.

Podle autorů průzkumu byli jednotlivým návrhům opět více nakloněni lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran. V daleko větším měřítkem tam bylo ale také sociálně-ekonomické postavení dotázaných, protože jednotlivé návrhy dopadají na lidi z různých skupin odlišně podle toho, jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky, doplnili autoři.

Při hodnocení subjektivních dopadů vládních návrhů úspor 59 procent lidí uvedlo, že je navržená opatření budou stát něco na víc. Častěji si to myslí Pražané, ženy na mateřské dovolené a podnikatelé či OSVČ. Pětina lidí nedokázala dopady úsporného balíčku na svou peněženku odhadnout, 17 procent uvedlo, že je nepoznají, a čtyři procenta údajně ještě ušetří.

Agentura se dotazovala také na názor lidí, jak vláda o úsporách komunikuje. Podle třetiny se kabinet Petra Fialy (ODS) komunikovat snaží, ale je zde prostor pro zlepšení. Naproti tomu dvě třetiny soudí, že vládě komunikace vůbec nedaří. Myslí si to hlavně voliči opozičních a neparlamentních stran.