„Významná část z nich se netají podporou Putinovi, což v kombinaci s intenzivními aktivitami ruských tajných služeb v Evropě prostě generuje hrozbu,“ zhodnotil bezpečnostní expert Otakar Foltýn s tím, že hrozba to je podle něj nemalá. 

„Ani po odchodu okupačních vojsk Kreml nepřestal Českou republiku chápat jako svoji sféru vlivu. Tomu odpovídala kvantita informačních operací, obrovská rezidentura jeho špionů, a nedávno dokonce i exploze skladu ve Vrběticích způsobená ruskými vojáky v činné službě,“ upozornil na ruský útok na muniční sklad v českých Vrběticích a dodal, že tuto skutečnost prostě nelze ignorovat.

„Detailní monitoring občanů agresivního státu je v současné situaci bezpečnostní imperativ,“ řekl dále Foltýn, načež se vyjádřil k reakcím, jež slova českého prezidenta vzbudila v Rusku. Podle někdejšího náčelníka vojenské policie je příznačné, že vyjádření českého prezidenta ruská propaganda okamžitě překroutila na fantasmagorii o koncentračních táborech, což vzápětí papouškuje i česká dezinformační scéna.

„Kdybychom se měli řídit strachem, že kremlofilní propaganda překroutí každé vyjádření demokraticky zvolených reprezentantů státu, nemohli bychom dělat nic. A to by v době nejhorší bezpečnostní situace v Evropě od konce druhé sv. války skutečně nebylo dobře,“ doplnil Foltýn.

Pavlova slova o nutnosti přísnějšího sledování Rusů Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda publikovalo ve čtvrtek. Situaci Pavel přirovnal k „přísnému dohledovému režimu“, v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech. „To je jednoduše cena války,“ prohlásil prezident Pavel.

„Já jsem použil termín monitorování zpravodajskými službami a možná bych ho měl vysvětlit. Monitorování neznamená sledování každého jednotlivého ruského občana. Znamená to plošné sledování toho, co se v komunitě děje, a reagování na rizikové faktory chování, protože to je opatření, které má za cíl sledovat bezpečnost našich občanů,“ uvedl Pavel.

Pavlova mluvčí na žádost RFE/RL o upřesnění výroků české hlavy státu později doplnila, že přísný dohledový režim by se neměl vztahovat na každého jednotlivého ruského občana, ale na ty, u nichž jsou „rizikové faktory“.