Francouzské fiskální problémy se stále hromadí. Evropská komise odhaduje, že veřejný dluh země, který v roce 2023 činil 110,6 % HDP, vzroste v letošním roce na 112,4 % a v roce 2025 na 113,8 %. Začátkem tohoto měsíce premiér Michel Barnier oznámil úsporné plány s cílem omezit rostoucí deficit. Ale je Francie skutečně na cestě k finanční stabilitě?

Rozpočtový deficit pro rok 2024 se ukázal být mnohem větší, než bylo dříve zveřejněno. Vypadá to, že francouzská veřejnost a mnoho institucí, včetně Evropské komise, bylo uvedeno v omyl ohledně vážného stavu financí země. To vedlo k zahájení parlamentního vyšetřování, které má zjistit, kdo co věděl a kdy – a kdo se rozhodl zamést špatné zprávy pod koberec. Mohou následovat i právní kroky.


Francie je již nyní nejvíce zdaněnou ekonomikou v OECD a rychle sklouzává na špatnou stranu Lafferovy křivky. Je tedy pravděpodobné, že namísto zvýšení příjmů povede další daňové zvýšení ke snížení investic, dalšímu odlivu kapitálu a nakonec k oslabení příjmů. Barnier navíc nemá parlamentní většinu, a aby se udržel v Matignonu, musí spoléhat na to, že pravicová strana Rassemblement National (RN) nebude hlasovat proti němu v Národním shromáždění.

Není však jisté, že RN, strana, která čerpá podporu od malých podnikatelů, obchodníků a řemeslníků, podpoří rozpočet s dalším zvyšováním daní. Pokud se RN připojí k krajní levici a bude hlasovat proti Barnierovi, vláda padne a rozpočet neprojde parlamentem.


Prezident Emmanuel Macron by mohl být nucen čelit otevřenému konfliktu s Bruselem, dramaticky omezit výdaje a riskovat, že krajně levicoví demonstranti vyjdou do ulic. Nebo by mohl být donucen rezignovat s hanbou poté, co jeho pokus o rozpuštění vlády selže a jeho správa francouzských financí zůstane v troskách.