Filimon Zannetidis, předseda tamní regionální rady, vzdychá: „Doufáme, že mnohým jelenům, kteří se v této lesní oblasti nacházeli, se podařilo zachránit útěkem do dalších přilehlých lesních oblastí. Obecně je však poškození ekosystému ostrova pokračujícím požárem velmi velké…“

Ale diváky televizionu spíše zajímavá jiný druh zvířátek – turisté. Převládá zpravodajství o tom, jak byli turisté bezmocní až zoufalí, někteří i nevyspalí, naštvaní na turistické delegáty a cestovní kanceláře. Ale v podstatě se nic mimořádného nestalo, domnívá se publicista František Roček.

Teorie katastrof v praxi

Když jsem před pár lety přiletěl na Rhodos, z letiště do hotelového koncentráku jsme jeli autobusem přes hodinu. Sledoval jsem krajinu kolem: Relativně nehostinnou, velmi členitou a především naprosto vyprahlou. Propuknutí požárů při současných teplotách na řeckých ostrovech, nejen na Rhodu, považuji za samozřejmé.

V podstatě na celém jihu Evropy a na protilehlém africkém pobřeží může propuknout (a propuká) požár kdekoliv. Rhodos je čítankovým příkladem toho, co nás čeká jako normální standard. Zvykněme si.

Ohnisko požáru se vlivem větru ze středu ostrova rozšířilo až na pobřeží, tedy i k hotelům. Průběh evakuace byl naprosto všední:

1. Vždy se čeká do poslední chvíle, zda se vítr neobrátí, nezastaví se postup ohně a hasiči v tom směru nezačnou požár zvládat,
2. Vedení hotelu se nevystaví nebezpečí ekonomických ztrát tím, že odstaví hosty od žlabu, lehátek a slunečníků, dokud nedostane oficiální varování od oficiálních orgánů,
3. Oficiální orgány doporučení/příkaz k vyklizení destinace vydají až v nevyhnutelném případě, aby si místní samospráva nakonec nestěžovala, že byla zbytečně omezena  turistická sezóna tam, kde to nebylo nevyhnutelné.

Proto delegáti cestovních kanceláří do poslední chvíle vědí totéž, co vedení hotelu, čekají.

Že hoří, utíká zvěř, v povzdálí vzplály domy, není podstatné. Hotel ještě může fungovat. Jediné, co je velmi nepříjemné, jsou čmoudíky. Když nedávno hořely lesy v Kanadě, lékaři doporučovali i lidem v New Yorku, aby se nezdržovali venku, pokud nemusí kvůli čmoudíkům z kanadských požárů, které si sedly na New York.

Proto se v TV objevil v pondělí večer povzdech turisty, že se z hotelu museli evakuovat na pláž a jít po pláži 3 km než je naložili na lodě, a potom se pohupovali na moři až do rána, než se dostali na sever Rhodosu. To je klasická situace.

Když hasiči (státní správa) potvrdili ohrožení hotelu, nešlo odjet po silnici, protože o kus dál již hasiči zablokovali silnici kvůli požáru.

Řešení katastrof vyžaduje, aby byla přijímána opatření minimalizující preventivní ztráty třeba z předčasných evakuací, přerušení výroby, dopravy apod. Opatření musí být cílená, jasně definovaná.

Také české ministerstvo zahraničí vydává doporučení až na základě oficiálních řeckých informací. Informace mohou být doplňovány a měněny několikrát denně jak se mění situace.

Pokud nedojde k jednoduchému problému, kdy budou nějakou přírodní katastrofou ohroženy jenom 2 – 3 hotely na jednom místě, delegáti znepokojeným turistům nepomohou.

Každý delegát má turisty v několika hotelích. Zjistit míru ohrožení jednotlivých destinací a okolí hotelů znamená, že neustále se probírají informacemi naznačujícími především nejistotu a čekání na další vývoj situace. Příprava na evakuaci a následnou evakuaci u každého hotelu bude probíhat jinak.

V této situaci delegáti nebudou schopni turistům předat dostatečně přijatelnou informaci.

Proto delegáti ani cestovky po praktické stránce příliš nepomohou.

Samotná evakuace z hotelů znamená především improvizaci:

1. Nikdo nemá náhradní kapacity pro evakuované turisty, protože je lovecká sezóna – hotely ulovily maximum turistů. Proto někteří turisté byli ubytováni jenom na 1 den provizorně v hotelu a nic více,
2. Samozřejmá je chvála místním civilistů, kteří na rozdíl od cestovních kanceláří se o chudáky turisty postarali. Otevře se tělocvična či sportovní komplex, zajistí se provizorní ubytování. Je to součást připraveného systému pro řešení mimořádných opatření. Některé rodiny turistům nabídli provizorní ubytování.

Bez naděje

Osud turistů na ostrově Rhodos je modelový. Při každé větší pohromě se bude opakovat.

Povaha živlu nedovoluje, aby se turisté dozvídali informace v předstihu.

Hoteliéři a cestovní kanceláře i místní úřady vždy budou věřit, že se situace nezhorší. Ale za 2 hodiny se zhorší, ale ještě se čtvrt hodiny počká, než se ještě jednou neprověří a nepřehodnotí informace. Potom se něco napíše mailem, pomocí SMS a řekne do telefonu. Potom to je oficiální – to, co nikdo nechtěl: Evakuace.
Rada do dalších dnů? Odjíždějte na radostnou dovolenou s tolika zavazadly, abyste byli schopni se s nimi z hodiny na hodinu evakuovat.