Důsledky stoleté historie
Židé a Arabové se v Palestině zabíjejí zatím jenom 100 let. Ale co po sto letech? Gaza je sice plně spravována Palestinci resp. islamistickým Hamásem, ale je Izraelci uzavřená. Izrael rozhoduje jaké lidské živočichy a náklad pustí do Gazy nebo jim Gazu dovolí opustit. Na západním břehu Jordánu je jenom částečná autonomie, čili tam více méně pokračuje okupace. V části palestinského Západního břehu totálně okupovaná je "Oblast C", kde nad ní má Izrael plnou vojenskou a civilní kontrolu. Oblast je využívána armádou pro výcvik a jako střelnice. Je to předpoklad pro důvěryhodnou spolupráci Palestinců s izraelskými orgány?
Roček: Židovsko – arabská tragédie aneb ukrajinský fenomén (1)
Epizoda v nemocnici v Gaze
Kritici Izraele hovoří o nezákonné okupaci a omezování Palestinců v oblasti jejich státu, který měl vzniknout na základě rozhodnutí OSN na západním břehu Jordánu a v Gaze. Důsledkem jsou násilné protesty, teroristické útoky a dlouhodobé násilné protiizraelské kampaně.
Říjnové arabsko – izraelské vraždění je velmi výkonné. Počítáme již celkem asi 4000 mrtvých, pokud do toho zahrneme 200 až 300 obětí z úterý 17.10. 2023 večer.
Tehdy došlo k výbuchu v Gaze v nemocnici al-Ahlí. Palestinské ministerstvo zdravotnictví obvinilo z útoku Izrael. Izraelci se brání, že kde došlo k výbuchu nebyl žádný kráter, který by způsobila izraelská puma. Jaksi se pozapomnělo, že puma mohla být nastavena tak, aby explodovala v určité výšce a „zametla“ vše kolem. To by vysvětlovalo, že poblíž místa exploze bylo zhruba 20 ohořelých aut. V osudový čas vypálil asi 10 raket Islámský džihád ze hřbitova za nemocnicí. Chvíli na to došlo k explozi nemocnice. Výbuch mohl být původně dárkem odpalovačům raket na hřbitově. Exploze pumy (rakety) před dopadem ve výšce několika metrů by zametla vše živé v širokém kruhu kolem.
Kdo je skutečným viníkem výbuchu těžko hodnověrně zjistíme. Technické prostředky jsou natolik pokročilé, že vše lze upravit a zfalšovat. Pravdu může mít izraelská i palestinská strana (Hamás).
Jisté je, že např. počet mrtvých letos je zaručeně větší než při nepokojích v roce 2014. Tehdy zemřelo 2329 Palestinců a jenom 88 Izraelců. Podle autorových odhadů na hřbitově skončí kvůli násilí v roce 2023 nejméně na 2000 Izraelců a na 8000 Palestinců.
Kolik bude letos zraněných? To nelze odhadnout, ale budou to desítky tisíc lidí. V relativním nenávistném poklidu letos do září 2023 šlo o více než 8500 Palestinců a jenom něco málo přes 200 potlučených a postřelených Izraelců.
Roček: Židovsko – arabská tragédie aneb Palestina v britské pasti (2)
Počítání mrtvol a potrefených
Máme k dispozici statistiky důsledků násilí v oblasti Palestiny. Následující čísla představují počet Palestinců a Izraelců, kteří byli od roku 2008 do roku 2023 na okupovaném palestinském území a v Izraeli zabiti nebo zraněni. Údaje poskytl čtenářům OCHA (Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, https://www.ochaopt.org/data/casualties).
Statistiky ale zatím nezaznamenávají nejzajímavější část roku - říjen 2023 hemžící se mrtvolami a mírně trefenými, kteří přežívají.
Za období 1.1.2008 - 19.9.2023 je evidováno 6047 zabitých Palestinců, z toho 1341 v oblasti Západního břehu. Z celkového počtu Izraelci připravili o život 3212 Palestinců útoky ze vzduchu.
Podle statistik v období 1.1.2008 - 31.8.2023 bylo zabito při střetech jenom 308 Izraelců, z toho 131 vojáků. Na Západním břehu zemřelo 138 Izraelců, v pásmu Gazy 52, v samotném Izraeli 117 a v 1 případě nebylo ve statistikách místo uvedeno. Na jednu izraelskou mrtvolu připadalo téměř 20 palestinských. Totální dominance izraelských zbraní nad Palestinci je zcela evidentní.
Pokud jde o počet mírněji potrefených lidských těl, je nepoměr kvantitativně ještě markantnější: Na jednoho zraněného Izraelce připadá 24 zraněných Palestinců. V období 1. 1.2008 – 21. 9. 2023 eviduje OSN zranění 152 560 Palestinců. Z toho na Západním břehu 89 534, v oblasti Gazy 62 935 a 91 v Izraeli.
Naopak zraněných Izraelců ve sledovaném období 6.1.2008 – 19.9.2023 je nepoměrně méně, jenom 6307. Na Západním břehu 2267 a v oblasti Gazy pouze 106, protože do Gazy vstupují jenom vojáci.
V samotném Izraeli bylo zraněno 3934 Izraelců. To signalizuje, že se snaží Palestinci mstít za izraelskou okupaci i na domácí půdě okupační izraelské moci v civilním prostoru, protože na jiný odpor nemají dostatek prostředků. Tomu odpovídá, že zraněno bylo jenom 1572 izraelských vojáků. Zraněných civilistů bylo evidováno 4735, z toho 1152 osadníků bylo z izraelských okupačních osad na Západním břehu Jordánu.
Pro každou okupační správu kdekoliv na světě je typické, že mocensky silný okupant se vyrovnává s odporem „domorodců“ poměrně lehce, protože má technickou (vojenskou) převahu.
V oblasti dosud neustanoveného Státu Palestina (Západní břeh a oblast Gazy) je typický nepoměr shodný v počtu palestinských mrtvol i zraněných těl. Konkrétně 1:20 v počtu mrtvých a 1:24 v počtu zraněných.
Zdroje zničené budoucnosti
Autor neodsuzuje ani Hamás ani nelituje Izraelce, ani na Izraelce nevyplazuje jazyk za to, že dosud uplatňují okupační správu na palestinském Západním břehu. To vše je třeba vnímat jako přirozený následek nátlakových a manipulativních politických rozhodnutí během 70 let od založení státu Izrael. Výsledkem jsou další série chyb obou stran vršící se v přítomnosti.
Ještě v roce 1947 chtělo Československo prodat zbraně do arabských zemí, ale v roce 1948 začalo s dodávkami do Izraele na rozkaz ze Sovětského svazu (SSSR). Dodávky pokračovaly asi do února 1951. Protože nedošlo k politickému příklonu Izraele k SSSR, dodávky zbraní skončily. V průběhu roku 1951 začalo období sovětské neutrality, kdy SSSR neměl na Blízkém východě spojence, jenom využíval bez znatelného úspěchu momentálních místních rozporů.
Až později s nástupem prezidenta Džamil Abdul Násira v Egyptě postupně získal SSSR spojence. Proto v roce 1956 USA zrušily slíbenou ekonomickou pomoc Egyptu, Egypt znárodnil suezský kanál a došlo ke krátké válce s britskými a francouzskými silami podporovanými izraelskou armádou. Na politickém fóru SSSR podpořil Egypt. Postupně si získal SSSR na Blízkém východě arabské spojence. Ti v roce 1967 a 1973 bojovali sovětskými zbraněmi proti Izraeli. Podle několika ruských autorů z oblasti tajných služeb pomohl SSSR s vytvořením teroristické zbraně proti Izraeli - Organizace pro osvobození Palestiny sdružující několik palestinských odbojových skupin. Byla založena Ligou arabských států na kongresu v jordánském sektoru Jeruzaléma 2. června 1964. Cílem OOP bylo zničení Izraele. Egypt dal OOP k dispozici Sinaj a Pásmo Gazy. OOP se pokládá za jedinou legitimní reprezentaci palestinského lidu. Po smrti Jásira Arafata v roce 2004 se stal předsedou Mahmúd Abbás. V současnosti je sídlo OOP v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu.
Zlom ve vztahu mezi OOP a Izraelem nastal na podzim 1993. Izrael OOP uznal za legitimního představitele palestinského lidu a 13. září 1993 byla mezi Izraelem a OOP podepsána mírová dohoda z Osla. Cílem OOP již nebylo zničení Izraele. Na palestinské i izraelské straně s tím nesouhlasili extrémisté. Proto zemřel premiér Jicchak Rabin, zavražděný 4. 11. 1995 izraelským extremistou.
Ale vše má své limity. V USA v Camp Davidu v červenci 2000 Palestinci odmítli do té doby izraelské nejzávažnější ústupky. O 2 měsíce později vypukla palestinská druhá intifáda.
Je rok 2023, a od roku 2000 se situace nezměnila. Palestinci směřují k tomu, aby Izrael odstranil ze západního břehu Jordánu své okupační osady. Izrael se naopak snaží z rozšiřování osad k upevňování okupace. Čili nehrozí normalizace vztahů s Izraelem.
Kdyby před lety přistoupila Izrael na stažení vojska a opuštění svých okupačních osad, podobně jako se stáhl z Gazy, v takové situaci by islamistický Hamás nemusel mít šanci získat osudový vliv na Palestince. Jenže, Izrael se snaží plíživě rozšiřovat své okupační osady. Mír v Palestině nehrozí. Ale o tom až příště.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)