„Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, 21. dubna 2025, ve věku 88 let ve své rezidenci Dům svaté Marty," uvedl v prohlášení Vatikán. Emigroval z pozemského života v 7:35 hod.

Bude oslavován jako velký humanista a zastánce všelijak utiskovaných. Jeho moralizování v dnešním brutálně cynickém světě bylo až směšné. Ale nic jiného papež ani dělat nemohl, připomíná v komenráři pro Prvnizpravy.cz publicista František Roček.

Papež zdůrazňoval, že i velmi chudí, bezdomovci a migranti si zasluhují pomoci a ochrany. Církev musí najít cestu i homosexuálům atp. Patřil k modernistických církevních reformátorům. Měl proto v církvi řadu odpůrců. Dokonce byl označován za mafiána.

Mafiánský příběh

Kardinál Godfried Maria Jules Danneels (Kanegem, 4. června 1933 – Malines, 14. března 2019) před smrtí vydal svou autobiografii, ve které se přiznal, že byl součástí skupiny, kterou sám nazval „mafií ze St. Gallenu". Skupina se spojila, aby přiměla Benedikta XVI. k rezignaci a jeho nahrazení kardinálem Jorgem Mariem Bergogliem - nelegitimním, neplatným způsobem k dosažení tohoto cíle podle apoštolské konstituce katolické církve. Tohoto cíle bylo dosaženo zvolením Bergoglia papežem Františkem 13. března 2013.

„St. Gallenská mafie" nebo „Klub ze St. Gallenu" nebo „St. Gallenská skupina" byla neformální skupina vysoce postavených prelátů a modernistických církevních reformátorů, kteří se scházeli každý leden poblíž St. Gallenu ve Švýcarsku, aby si volně vyměňovali názory na církevní záležitosti. Skupina skončila svou činnost v roce 2006. Vyšlo o tom i pár knížek, např. „Papež diktátor: Vnitřní příběh Františkova papežství“ (anglické vydání) eBook: Colonna, Marcantonio: Amazon.it: Kindle Store.

Papežská bezmoc

Papa František naivně se zastával migrantů bez respektování místních souvislostí a důsledků. Zvlášť ostře kritizoval Donalda Trumpa. Zbytečně: krátké úseky plotů byly vystavěny již od počátku 20.století. První bariéru vytvořily USA mezi lety 1909 a 1911 z ostnatého drátu, později byla v roce 1929 rozšířena o šest stop vysoký řetězový plot.  V roce 2006 podepsal George W. Bush zákon, který autorizoval a částečně financoval výstavbu více než 1.100 km fyzických plotů a bariér podél hranice. Celková délka státní hranice je 3.145 km, z toho 2020 km je řeka  Rio Grande.

V květnu 2011 ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) uvedlo, že má na místě 1.044 km bariér. Celkem 705 km nových bariér bylo postaveno během prvního prezidentství Donalda Trumpa. Dodnes není hraniční plot celistvý.

František byl jemně, většinou oklikou, kritizován, že Vatikán se tvrdě nepostavil proti vyhánění křesťanů z Blízkého východu.

V syrském Aleppu biskup Jean-Clement Jeanbart přijal italského novináře v improvizovaném sídle, tedy normálním bytě, protože jeho katedrálu s biskupstvím válka zpustošila. Uvedl: „Toto je svatá země a jako takovou je nutné ji chránit, pečovat o ni a podporovat ji. Sýrie dala Římu sedm papežů a Vatikán je proto této církvi zavázán uznáním. V žádném případě nelze podporovat diasporu, nýbrž naopak povzbuzovat křesťany, aby na tomto území zůstávali, a to včetně úhrady zpáteční cesty či vytvářením nových pracovních příležitostí... Papež by měl jasně vyzvat k návratu křesťanů do Sýrie, nejenom k jejich setrvání. Už kvůli tomu, že východní církve mohou svým západním spolusestrám napomoci v opětovném návratu k ustavujícím hodnotám křesťanství.“ 

O přítomnosti biskup Jeanbart mluvil jako o šerosvitu.

Dnešní islámská vláda Sýrie ani náhodou křesťanské komunitě naději neposkytuje.

Bezmocný řečník

Pontifik František byl prý představitelem lidskosti říkal nějaký papaláš na Pražském hradě a podobně tlachají všelijací politici po celém světě. V praxi byl tedy bezvýznamný. 

Když si dovolil komentovat americko – ruskou válku vedenou ukrajinskými domorodci, dovolil si připomenout, že vina je na obou stranách, jindy poukázal na respektování východní kultury a nutnost mírového ujednání. Následovala ukrajinská hysterická reakce.

Např. v roce 2023 banda hlupáků doslova lezla po zdi, že si dovolil František poukázat na to, že Rusové nejsou zvířata, ale človíčkové s kulturní tradicí.

František v italštině během videoprojevu k asi 400 mladým ruským katolíkům v Petrohradě řekl: „Nezapomínejte na své dědictví. Jste dědici velkého Ruska – velkého Ruska světců, králů, velkého Ruska Petra Velikého, Kateřiny II., velkého, vzdělaného ruského impéria s velkou kulturou a lidskostí. Nikdy se nevzdávejte tohoto dědictví."

Video papežovy odpovědi s ruskými titulky se dostalo na sociální sítě – a setkalo se s odsouzením ze strany Ukrajiny, Polska a Pobaltí. Přitom František neřekl nic jiného, než, že ne válka, ale kultura dělá Rusko velkým.

V české televizi předstírají, že pontifik František byl jednoznačně na straně Kyjeva.

Rozdíl mezi obecným povídáním o odpovědnosti, pokoře, lásce k bližnímu, toleranci atp. a populistickým gestem, je nezřetelný.  

Typický byl trapas, když papež v roce 2019 se přidal k módě mediální podpory bezvýznamných ekologických komediantů typu Greta Thunbergová. Švédská autistka se prý stala symbolem hnutí generace dnešních teenagerů, jimž není osud naší planety lhostejný: „Lidé musí pochopit, jaký způsobily starší generace nepořádek. A ten my teď musíme začít uklízet, a než ho uklidíme, musíme v něm žít.“ 

Dneska po ní nikdo nevzdechne. Jen občas z nostalgie. V roce 2019 v rámci módní vlny před Velikonocemi autistickou Gretu „… přijal i papež František a podpořil ji. Není zdaleka sám. Dívka nachází podporu po celém světě“, psali např. v Týdeníku Květy 2.5.2019 v článku „Ne každému se zamlouvá, že papež podpořil záškolačku“.