To je další nový poznatek ze zkoumání unikátní kauzy - vzbouření celého ústeckého úřadu proti pomluvám jedné své kolegyně, a s tím související podivná pokuta ve výši 20 milionů Kč, uvádí publicista František Roček.
Prvnizpravy.cz - Roček: Úřad se vzbouřil nejen proti pomluvám
Při bližším zkoumání kauza odhalila, že ve změti právních předpisů a jednostranných argumentů lze sabotovat petice zaměstnanců.
Prvnizpravy.cz - Roček: Jak bojovat s peticí drzých zaměstnanců?
Zajímavým prostředkem k boji proti protestujícím zaměstnancům a jejich petici je i nástroj, který teoreticky má chránit oznamovatele nemravnosti. Jeho oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo … u osoby, pro niž oznamovatel … vykonává práci. (Viz §2 zákona č.171/2023).
Podle celorepublikového ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Petra Bejčka prý není možné petici vyhovět, protože probíhá šetření nahlášeného udání podle zákona o ochraně oznamovatelů č.171/2023. Je to příklad využití tohoto zákona k zablokování vyšetřování oprávněnosti petice. To, co podle petice bylo pomluvou, se stalo nahlášenou informací o jakési nemravnosti, a proto bylo zablokováno prošetřování z podnětu petice.
Tím se faktor nahlášení – oznámení stává součástí vnitřní války v úřadu proti petici.
Poučení z krizového vývoje
Poučení z krizového vývoje
Kdo chce zablokovat petici nebo stížnost proti jednání zaměstnance úřadu, obviněný zaměstnanec může pomluvu nahlásit jako mravopočestné udání podle zákona o ochraně oznamovatelů č.171/2023. Tím je protestní petice či stížnost zablokována. Potom probíhá čas mlčení čili vyšetřování v rámci zaměstnavatelské organizace.
Kdo chce zabránit vyšetřování petice ohání se § 4, odst. 4: Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci, nesmí umožnit, aby oznamovatel byl vystaven odvetnému opatření.
Jak byla naše redakce vyrozuměna jedním z pracovníků pražského ústředí ČIŽP, který si nepřál být jmenován, celorepublikový ředitel ČIŽP Bejček takto chce zablokovat řešení petice proti údajným pomluvám jedné z vedoucích pracovnic ústeckého inspektorátu ČIŽP Lucie Majerové. To ale nezůstalo bez odezvy. Tentýž zdroj naší redakci sdělil, že ústřední ředitel Bejček obdržel v polovině května nové stanovisko, v němž ústecký Petičního výbor na situaci reagoval tímto prohlášením: „…teprve až poté, kdy se musela dozvědět o krocích Petičního výboru, učinila Lucie Majerová dne 2. 4. 2024 oznámení podle ust. § 1 zák. č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, vnitřním systémem ČIŽP.“ (Stanovisko petičního k vyřizování petice č. 2/2024 ze dne 29. 4. 2024).
Ze stanovisek petičního výboru, které se podařilo získat redakci Prvních zpráv, přitom vyplývá, že Majerová se pomlouvání ředitele ústeckého oblastního inspektorátu dopouštěla delší dobu před pracovníky různých státních a veřejných institucí. Bylo to v období přinejmenším od prosince 2023 do ledna či února 2024, tedy dávno před tím, než se stala chráněným oznamovatelem. Přitom Majerové již bylo známo, že rozhodnutí o udělení podezřelé pokuty ve výši 20 milionu korun by bylo velmi podivné. Trpělo značným počtem vad a nedostatků.
O co se vlastně jedná?
O co se vlastně jedná?
V celé kauze se jedná o údajné pomluvy kvůli tomu, že ředitel ústeckého oblastního inspektorátu měl pochybnosti o výši pokuty jedné firmě ve výši 20 milionů Kč, protože pokuta byla extrémně vysoká.
Připomeňme, že prvotní stanovisko petičního výboru k vyřizování petice ze dne 18.3.2024 adresované státní tajemnici Ministerstva životního prostředí mj. uvádí: „Státní zaměstnankyně Lucie Majerová ... nařkla ředitele oblastního inspektorátu z korupce, „což zasahuje nejen do jeho osobnostních práv, ale i do vážnosti ČIŽP jako státní instituce.“ Dále uvádí ve stanovisku, že Bejček má nadstandartní přátelské osobní vztahy s Majerovou, která se na svém pracovišti chlubí s tím, že „...mi Petr pomůže, Petr mě ochrání.“
Z logiky věci se tak nabízí otázka, zda se tím Majerová nepojistila proti prošetřování petice svým podáním (udáním) podle zákona o ochraně oznamovatelů č.171/2023, což podle názoru řady úředníků ústeckého inspektorátu i petičního výboru bylo pravděpodobně na radu někoho z nejvyššího vedení celorepublikového vedení ČIŽP.
To ale jenom oddaluje odpověď na dvě hlavní otázky: Jaké jsou souvislosti a chyby extrémně vysoké pokuty, která ještě nikdy nebyla v České republice udělena, a jakou roli v tom hraje vedoucí jednoho oddělení na ústeckém inspektorátu (Majerová).
Nášlapná mina souvislostí
Nášlapná mina souvislostí
Majerová ale jenom oddálila vyšetření jejího tvrzení či pomluvy, že ředitel ústeckého oblastního inspektorátu bral úplatky.
Nové stanovisko petičního výboru ze dne 29. 4. 2024, bylo rozšířeno též o celorepublikového ředitele ČIŽP Bejčka, obsahuje zajímavý názor:
„Hranice ochrany oznamovatele (v tomto případě Majerové) stanovená zákonem však není bezbřehá (viz § 12 odst. 5 zák. č. 171/2023 Sb.) - osobě, která podá vědomě nepravdivé oznámení, nenáleží ochrana před odvetnými opatřeními. Oznamovatel se podle § 23 odst. 1 zák. č. 171/2023 Sb., dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení, za což lze uložit pokutu v souladu s platnými právními předpisy.“ Navíc je zřejmé, že takový „oznamovatel“ ani nebude chráněn v případě soudního sporu.
„Hranice ochrany oznamovatele (v tomto případě Majerové) stanovená zákonem však není bezbřehá (viz § 12 odst. 5 zák. č. 171/2023 Sb.) - osobě, která podá vědomě nepravdivé oznámení, nenáleží ochrana před odvetnými opatřeními. Oznamovatel se podle § 23 odst. 1 zák. č. 171/2023 Sb., dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení, za což lze uložit pokutu v souladu s platnými právními předpisy.“ Navíc je zřejmé, že takový „oznamovatel“ ani nebude chráněn v případě soudního sporu.
Petiční výbor upozornil, že při poradě oddělení odpadového hospodářství dne 4. 3. 2024 Majerová uvedla, že ona sama žádné (trestní) oznámení o údajném korupčním jednání neučinila. Jenže, podle § 368 odst. 1 trestního zákoníku je přitom přečinem (neoznámení trestného činu), když člověk se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin – v tomto případě trestný čin přijetí úplatku (§ 331) a podplacení (§ 332), takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
Petiční výbor oficiálně uvedl: „Podle toho, co je Petičnímu výboru v dané věci známo, kdy o obsahu tvrzení Lucie Majerové byl s ohledem na vzájemné osobní vazby informován ředitel ČIŽP Petr Bejček i ředitel odboru vnitřních služeb Miloš Nagy, by v případě absence takového trestního oznámení vůči řediteli zdejšího oblastního inspektorátu (OI), tj. za předpokladu skutečného korupčního jednání ředitele zdejšího OI, připadala v úvahu společná trestní odpovědnost vedoucí oddělení odpadového hospodářství zdejšího OI Lucie Majerové, ředitele ČIŽP Petra Bejčka a ředitele odboru vnitřních služeb Miloše Nagyho za přečin podle ust. § 368 odst. 1 trestního zákoníku.“
Existenci tohoto nového stanoviska k dotazu redakce potvrdil mluvčí Petičního výboru. „Ano skutečně jsme takové stanovisko vydali a dne 14.5. t.r. bylo doručeno přes podatelnu řediteli ČIŽP i státní tajemnici MŽP,“ uvedl Libor Nedorost.
Realita je podle stanoviska petičního výboru jednodušší: Majerová neměla policii co oznamovat, protože jde jenom o její pomluvu.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
