Roček: Úřednický terorismus, podnikatelské spiknutí nebo jen blbost pohlavárů?

politika

Obří pokutu 20 milionů korun chomutovské firmě Ministerstvo životního prostředí hodilo Inspekci životního prostředí na hlavu. Pátrá se, kdo za zlovolný pokutový paskvil může.

Roček: Úřednický terorismus, podnikatelské spiknutí nebo jen blbost pohlavárů?
František Roček, publicista
8. října 2024 - 06:20

Několikrát jsme již informovali, že ústecký petiční výbor oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) upozornil na podezření kolem pomluv úřednice Majerové z ústeckého inspektorátu.  Podle ústecké vedoucí oddělení odpadového hospodářství Lucie Majerové je ředitel ústeckého oblastního inspektorátu Pavel Grund zkorumpován. Naopak, za Grunda se postavili zaměstnanci ústecké inspekce, připomíná publicista František Roček. 

Kromě toho úředníci z celostátního ředitelství upozorňují na aktivity celostátního ředitele ČIŽP Petra Bejčka kolem neuvěřitelně vysoké 20milionové pokutě a kamarádství s ústeckou úřednicí Majerovou. Ústecký ředitel Grund považoval výši pokuty za velmi podivnou.

Podle odborníků z ústeckého inspektorátu pokuta byla označena za nepřiměřenou. V předchozích článcích jsme již uvedli, že v ČR byla zatím udělena orgány ČIŽP jediná pokuta ve výši 10 milionů Kč. 

Podivná nebyla jen výše pokuty, ale i to, že pokuta byla postupně zvyšována, jak byla její výše ovlivňována různými lidmi i mimo inspektorát v Ústí nad Labem. Pokuta ani nebyla stanovena oprávněnou úřední osobou.


Byla to prostě prasárna

Naštěstí základní slušnost ze státní správy ještě nezmizela. Odbor výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí 9. září 2024 uvedl: Rozhodnutí o pokutě je zrušeno a proběhne nové projednání případu údajných chyb při nakládání s odpady.

Základ příběhu je všední. Menší firma z Chomutova se měla dopustit 7 přestupků při nakládání s odpady, ale popis přestupků lze označit lidově slovem „bramboračka“. 

Od nejmenovaného zdroje z pražského ústředí oblastní inspekce má redakce kopii rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, kde je mj. uvedeno: „…ministerstvo shledalo, že pro množství pochybení ze strany inspekce je nezbytné rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí…“

V rozhodnutí o zrušení pokuty se píše, že 20milionová pokuta je nejen chybná, ale pro firmu v podstatě likvidační, protože „.. jejím uhrazením, v situaci trvale záporné bilance pohledávek (z nichž by měla být hrazena též část pokuty) oproti závazkům, by dlouhodobý hmotný majetek odvolatele (tzv. stálá aktiva) přestal existovat, a nebylo by tudíž možno vyloučit dosažení „likvidační" úrovně pokuty, kterou judikatura zakazuje uplatňovat. Výše uložené pokuty dosahuje zjevně nepřiměřené výše a její stanovení v úrovni dosahující 80 % příslušné sazby dle § 121 odst. 5 písm. d) zákona o odpadech….“ 

V rozhodnutí je též upozornění „…na judikaturu Ústavního soudu týkající se zákazu likvidačních pokut, jak vyplývá z plenárního nálezu sp. Pl. Zn. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002. Podle něj v případě podnikajících osob je vyloučen zásah, v jehož důsledku by byla zničena majetková základna pro další podnikatelskou činnost…“

Potvrdil se tím názor ředitele ústeckého oblastního inspektorátu Pavla Grunda. Taková pokuta „… se vymyká dosavadní rozhodovací praxi v rámci České inspekce životního prostředí na úseku odpadového hospodářství,“ zdůrazňuje odbor výkonu státní správy MŽP. 

Mluvčí ústeckého petičního výboru Libor Nedorost uvedl: „Osobně jsem ve shodě s ředitelem Grundem opakovaně upozorňoval, včetně dvou písemných stanovisek, s nimiž byl seznámen i ředitel ČIZP a oddělení odpadového hospodářství ředitelství, na zásadní nedostatky rozhodnutí ještě před jeho vydáním. Upozorňoval jsem, že rozhodnutí je chybné pro konkrétní nedostatky, na které poukázalo ministerstvo. Byl jsem nejen ignorován, ale upadl jsem tak jako ředitel Grund v nemilost. Obsah rozhodnutí ministerstva mne proto nepřekvapil. Naopak mne utvrdil v názoru, že vydáním rozhodnutí o tak vysoké pokutě nebyl sledován zákonný cíl, ale něco docela jiného.“  

Již v minulosti někteří lidé z pražského ředitelství inkognito nabídli médiím vysvětlení, že se chce po příběhu s kontaminací Bečvy nový celorepublikový ředitel ČIŽP Petr Bejček „blýsknout“ super pokutou, čili super akcí ČIŽP a tím se zalichotit ministru Hladíkovi. Podle stejného zdroje přitom měl právě ředitel Bejček výši pokuty či vydání rozhodnutí konzultovat i s ministrem Hladíkem. 


Klíčem k Bejčkovu chování z hlediska 20 milionové pokuty může být, co vyšlo o Bejčkovi například 13. 3. 2024 na seznamzpravy.cz: „Když Petr Bejček v únoru 2023 nastupoval do čela České inspekce životního prostředí, kladl si za cíl vrátit instituci reputaci. Tu měla instituce pošramocenou například pochybnostmi o tom, jak se ČIŽP za Bejčkova předchůdce dokázala vypořádat s kauzou otrávené řeky Bečva z roku 2020.“ 

Mluvčí ústeckého petičního výboru ČIŽP Nedorost upozornil: „Vzhledem k tomu, že už se tady v té zemi nedivím ničemu, bych i takové vysvětlení šílené pokuty považoval za možné.“  

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?