Erdogan: diktátor, islamistický politický fašista, nepřítel lidu (včetně demokratického lidu Západu) a zároveň i nenápadná brzda Západu – brání západnickým politikusům, aby totálně zblbnuli v rámci Tance svatého Víta, kterým dnes prochází NATO. Nevěříte?

Skončilo první kolo prezidentských voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan získal 49,52 procenta hlasů. Opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu 44,88 a třetí Sinan Ogan jenom 5,17 procenta hlasů. Rozhodne druhé kolo voleb v neděli 28. května.

Zloduch Erdogan a svatý Kılıçdaroğlu?

Erdogan podporuje islámský (až islamistický) agresivní náboženský směr. Tím posiluje tureckou identitu a expanzi. Zbavil sekulární armádu politické moci. Erdoganovi kritici tvrdí, že potlačuje opozici a zavádí kult islamistické moci.

Erdogan obvinil Bidena na posledním shromáždění před volbami: „Biden nařídil mě svrhnout, já vím, moji lidé to vědí." Po volbách Erdogan během rozhovoru pro CNN reagoval na amerického prezidenta Bidena, který ho označil za autokrata. Erdogan mu to vrátil: Jak může být osoba, která se dostala do druhého kola, nikoli jen do prvního, a snaží se u voličů uspět, považována za diktátora.

Kılıçdaroğlu naopak obvinil Rusko ze zasahování do voleb. Přitom on a jeho předvolební smečka přesvědčovali ruské vedení, že turecká opozice není jejich nepřítelem.

Erdogan islamista

V článku „Blízký východ chce americké peníze, za ruku se ale drží i s Moskvou“ v Hospodářských novinách (hn.cz) 14. 4. 2023 je např. upozornění, že prezident Erdogan je nyní jediným světovým lídrem, kterému v Kyjevě i Moskvě naslouchají.

Global Polarity Monitor v rámci Asia Times 18. 5. 2023 uvedl: „S 49,4% hlasů je velmi pravděpodobné, že Erdogan vyhraje druhé kolo voleb 28. května proti šesti stranám, které jsou proti němu. Do západních médií a komentářů k volbám se dostalo mnoho zbožných přání, konkrétně naděje, že změna vlády vrátí Turecko do NATO. Turecko je jeden z největších ruských dodavatelů, stejně jako prostředník pro čínské high-tech komponenty, aby si navzdory sankcím našly cestu do Ruska. Bezbarvá a rozdělená opozice, která se politicky příliš neodlišovala od současné vlády, měla jen malou naději sesadit charismatického a nemilosrdného úřadujícího prezidenta… volební účast však dosáhla pozoruhodných 88 % a existuje jen málo obvinění z přímých podvodů.“

Turecko se stalo součástí klubu muslimských států organizujících potichu postupnou okupaci EU muslimským migračním živlem. Turci jsou též významnou pátou kolonou v Německu. Prezident Erdogan v březnu 2017 vyzval Turky žijící v Německu: „Zploďte ne tři, ale pět dětí, neboť vy jste budoucnost Evropy.“ (ČTK 18. března 2017.)

K tomu lze dodat: Rozdíl mezi teroristy z Islámského státu a tureckým prezidentem Erdoganem je pouze v míře a způsobu prosazování agresivního islamismu. Slovo „islamista“ je evropský, neislámský výraz. Znamená pro nás obavu z agresivního prosazování islámu. Erdoganova agresivita je spojena se záměrnou infiltrací Evropy muslimskými migranty.

Erdogan brzdí západní šílenství?

Ale současný pohled na Erdogana se mění s ukrajinskou krizí. Pro Erdogana a jeho příznivce jsou USA a západní státy v současnosti nebezpečnější než Rusko.

Poučení z tzv. ukrajinské krize: Protiruská hysterie v EU je papouškováním momentální politické linie administrativy USA. Zajímavý je pohled Jacquese Bauda, jenž byl plukovníkem švýcarské armády, pracoval pro švýcarskou strategickou zpravodajskou službu a např. pomáhal zavádět koncept zpravodajských služeb v mírových operacích OSN a vedl první integrované středisko analýzy společných misí OSN (JMAC) v Súdánu (2005–06).

Baud uvedl: „…v EU existuje určitá dynamika související s generací současného politického vedení. Evropští lídři jsou velmi mladí, nemají skutečné zkušenosti, ale jsou ideologicky fixovaní. To je důvod, proč evropské vedení nemá tendenci mít zralé posouzení situace…“

K Baudovi lze dodat, že viditelnými pseudo osobnostmi EU na úplné špici jsou stejně političtí primitivní lidé Západu jako v 30. letech 20. století, když dláždili svou blbostí cestu Mussolinimu a Hitlerovi. Dnes dláždí cestu americké protiruské hysterii.

Pro CNN Erdogan uvedl v odpovědi na otázku o postoji Západu k Rusku v ukrajinském konfliktu: Západ v tomto ohledu neprokázal vyvážený přístup. Vyvážený přístup k zemi, jako je Rusko, by byl vhodnější. Zdůraznil potřebu vzájemné spolupráce ve světě a zdůraznil své pozitivní vztahy s ruským prezidentem Putinem, a navrhl, aby Západ přijal podobný přístup.

EU jako farma idiotů

Nebezpečí Erdogana spočívá ve využívání všech možností, které se jeho islámské politické klice naskytnou. Příkladem je povzdech autora tohoto článku starý již 17 let. Tehdy jsem napsal, že za zhoršení bezpečnostního prostředí ve Středomoří a na hranicích Blízkého východu může dlouhodobě též Evropská unie.

V článku „Izrael křižovatkou islámské války“ (12. 2. 2007 v internetovém Neviditelném psu) jsem varoval, že EU žene Turecko do rukou islamistů, což se bohužel potvrdilo. V roce 2007 jsem v článku uvedl: „Sama EU způsobí převzetí moci islamisty v Turecku, protože důraz na demokratizaci Turecka oslabuje direktivní moc laické armády ve prospěch islamistů. Hrozí nebezpečí, že do 10 let se stane z Turecka islámský stát, Izrael v Turecku ztratí spojence…“

Bohužel, skutečně se stal z Turecka skutečně (Erdoganův) islamistický stát. Laicky zaměřená turecká armáda kvůli „demokratickým“ úpravám legislativy (a čistkám) nemohla pomoci turecké administrativě vzdorovat islamizujícímu politickému tlaku.

Je naprosto rozkošné, že v současnosti (pátek 19. 5. 2023) zahrnutí termínu islamofobie do návrhu nějaké zbytečné rezoluce UNESCO o diskriminaci a rasismu „je pozitivním krokem pro všechny muslimské komunity a lidstvo jako celek.“ To řekla v pátek turecká první dáma Emine Erdoganová. A ve svém tweetu uvedla, že vývoj, který byl umožněn z iniciativy Turecka, je "slibný" a "nepochybně urychlí boj proti zločinům spáchaným otevřeně proti našemu náboženství". (www.aa.com.tr/en/turkiye/unesco-including-term-islamophobia-in-draft-resolution-on-discrimination-promising-development/2901620)

Erdogan vidí, že EU se nechá ekonomicky oslabovat tím, že jako úslužný trouba spolufinancuje válu USA na Ukrajině proti Rusku. To znamená pro blízkou budoucnost konkurenční výhodu pro Turecko.

Jistě. Oběma nelze věřit nic z toho, co říkají, podobně jako české premiérské Fialce.

Mezi 1. a 2. kolem prezidiálních voleb v zemi Turků Kilicdaroglu i Erdogan žvaní cokoliv, co by mohlo udržet voliče při chuti ztopořit se k vsunutí hlasovacího lístku do hlasovací volební škvíry.

Prodemokratický Kilicdaroglu po prvním prezidiálním volebním kolečku najednou nedemokraticky zostřil rétoriku. Turecku slibuje, že ho zbaví migrantů. Není to pomluva, ale oficiální zpráva z 18. 5. 2023 (eurozpravy.cz).

Čtyřiasedmdesátiletý politik Kilicdaroglu dosud vedl převážně žvanivě pozitivní kampaň, která měla spojovat. Např. 16. 5. 2023 (Hospodářské noviny) nejblbější český názor byl od Martina Ehla. Napsal v něm: „...Pokud zvítězí … Kemal Kiliçdaroglu turecká zahraniční politika se promění poměrně radikálně – ve prospěch lepších vztahů s EU a NATO. Nepochybně by se třeba změnil turecký přístup k ruské blokádě Černého moře, která je jedním ze zásadních nástrojů nátlaku Moskvy vůči Kyjevu...."

Ehl patří mezi obrovský zástup podivínů, kteří tomu snad i věří, nebo alespoň cítí povinnost psát takové optimistické slinty. Důležité jsou pro naivisty a propagandisty přebírající informace, jako že v rozhovoru pro The Wall Street Journal dal Kılıçdaroğlu poselství loajality k NATO, když řekl: „Turecko se musí podřídit rozhodnutím přijatým NATO."

Opoziční kandidát Kiliçdaroglu vystupoval se svou verzí téměř demokratické úctyhodnosti. Když to nepomohlo, láká nacionalistické voliče na nedemokratickou notu. Eurozpravy.cz píší, že nebude jednat o míru, natož o ústupcích, s militantními Kurdy a prohlašuje, že vyžene uprchlíky zpátky do jejich států.

Zajímavější než v eurozprávách je podání těchto žvástů v tureckých islámských médiích (www.yenisafak.com) ze dne 19. května 2023.

Článek kritizuje opozičníka, že „…Turecko mluví o Kılıçdaroğluovi, který slíbil, že po 14. květnu (tedy po jeho vítězství) propustí (kurdské) členy PKK a FETÖ z vězení se sloganem "Slibuji vám", a najednou se otočí a stane se "nacionalistou"… náhlá středeční výměna názorů se nezdála přesvědčivá nejen pro nacionalisty, které tím vyzývá, aby hlasovali pro něho, ale dokonce ani pro členy CHP. (Od roku 2010 je předsedou středolevicové Lidové republikánské strany - CHP).

„Je to jen strategie do voleb," říkají členové CHP.

O podivnostech opozičního prodemokratického kandidáta napsal 18. 5. 2023 islámský autor pod titulkem „Kılıçdaroğlu zvýšil své lži o 300 procent: Nová provokace ohledně počtu uprchlíků“, následující:
„Na rozdíl od Kılıçdaroğluových tvrzení, že "pošlu více než 10 milionů uprchlíků domů, jakmile se dostanu k moci," je počet žadatelů o azyl v Turecku podle oficiálních údajů mnohonásobně nižší… Kılıçdaroğlu, který byl dnes před kamerami… pronesl: "Erdogane, říkám to jasně. Nechránili jste hranice a čest země. Záměrně jste do této země přivedli více než 10 milionů uprchlíků. Prodali jste své občanství Turecké republiky v aukci, abyste si zajistili dovezené hlasy. Jakmile se dostanu k moci, pošlu všechny uprchlíky domů. Tečka….“

Podle údajů Ministerstva vnitra k 19. dubnu 2023 počet Syřanů pod dočasnou ochranou registrovaných v Turecku od začátku roku se snížil o 124 969. Celkový počet migrantů jsou 3 miliony 411 tisíc…“ (www.yenisafak.com/secim/kilicdaroglu-yalanlarini-yuzde-300-artirdi-siginmaci-sayisi-uzerinden-yeni-provokasyon-4531972)

Odchod migrantů slibuje také prezident Erdogan, ale inteligentněji.
„Připravili jsme projekty související s výstavbou bydlení v Sýrii pro návrat uprchlíků“ zní titulek článku (19. 5. 2023 v islámských www.yenisafak.com/)“ „…Prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl: "Připravili jsme projekty související s výstavbou bydlení v Sýrii pro návrat téměř jednoho milionu uprchlíků do jejich země. Zajistíme, aby se uprchlíci vrátili do svých zemí." Prezident Erdogan řekl: (na požadavek syrského prezidenta Asada na stažení tureckých vojsk ze Sýrie) „Nemyslíme si to, protože hrozba terorismu pokračuje."

Postavení domů v Sýrii poblíž syrsko – turecké hranice je součástí záměru anektovat příhraniční část syrského území, které v občanské válce obsadila turecká armáda. Proto odmítl syrský požadavek, aby konečně Turci vypadli se svými tanky ze syrského pohraničí.

Co říká Erdogan i Kılıçdaroğlu v předvolební kampani je bezvýznamné. Oba řeknou a slíbí cokoliv komukoliv, co se momentálně hodí, aby nalákali voliče. Známe to i z česko – moravsko - slezských voleb, kdy naivní voliči uvěřili žvástům gangu, ze kterého vzešlo fialové vládní stádo.

Pro Evropu nakonec je jedno kdo se stane prezidiálním nadsamcem Turecka. Nic rozumného od nich čekat nemůžeme, stejně jako nelze čekat nic rozumného od politických hlupáků z EU, NATO nebo ze spiritistické organizace OSN. Probíhá druhá studená válka, a světový řád se nám rozkládá před očima více, než za rivality Sovětského svazu a NATO.

Turci jsou rozděleni, půlka fetuje Alláha, polovina chce industriálně neomezené vyžírání světských statků bez puritánských zábran, kšeftování se všemi, se kterými se to vyplatí. Když Amíci nabídnou tučnější koryto, proč by se nepřidali k protiruským sankcím. Jedná se o pohodlnější život v Turecku, o nic jiného. Materiální zabezpečení obyvatelstva je základ, ideje jsou jenom pro rozmazlené a naivní. Jedinou ideou, kterou Turci obecně vyznávají je, že na prvním místě jsou zájmy Turecka.

Takže, výsledek druhého prezidiálního kola bude o nahodilosti. Stejný prezidentský volební mejdan v roce 2014 přinesl Erdoganovi jenom 51,8 % hlasů.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX