Ani si dostatečně neuvědomují, že jsou klimatické změny výzvou především na místní úrovni. Ty se nedají okecávat tak, jako na celoplanetární úrovni dlouhodobé plány na dekarbonizaci, upozorňuje v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.
Každý stát by se měl především postarat o bezprostřední opatření vhodná pro jeho region. Čili cíleně investovat nejen do dekarbonizace, ale prioritně do konkrétních opatření proti důsledkům změn počasí v regionu.
Problémem jsou nutné investice. Ke zvýšeným nárokům na státní rozpočet kvůli těmto opatřením pomůže především okleštění zbytečných výdajů na zbrojení.
Tzv. Západ byl severoamerickými manipulacemi dotlačen k protiruské válce prostřednictvím ukrajinských ultranacionalistů. Jak těžce to poškodí ekonomiku EU je na samostatné téma. Současné vojenské rozpočty států NATO jsou zbytečně rozhazovačné, když NATO požaduje, aby rozpočty ministerstev obrany/války států aliance vzrostly nejméně na 2 % HDP.
Kdyby v čele vlády a ministerstva války České republiky nebyli idioti, český rozpočet ministerstva by byl rozdělen na 1 % pro žold vojáků, jejich zabíjecí techniku a s tím spojenou infrastrukturu, a 1 % na civilní obranu/ochranu zaměřenou na prevenci proti dopadům klimatických problémů. Ale za současného primitivního vedení NATO i EU rozumná opatření nehrozí.
Česká ekonomika na následky změn klimatu doplácí už dnes. Podle studie České zemědělské univerzity by v následujících letech v důsledku zhoršujícího se sucha mohl HDP klesnout až o 1,6 % – to znamená ztráty až 80 miliard korun každý rok. Při započítání dopadů na zdraví, životní prostředí a pojistné dosáhnou škody až 240 miliard korun ročně. (https://energiebezemisi.cz/)
V ideálním případě vytvoření akceschopných jednotek civilní obrany/ochrany na polo - dobrovolnickém principu bude otázkou nejméně 5 let.
Kdyby koncem roku 2023 došlo k jejich počátečnímu ustavení, a v dalších letech k naplňování technikou a lidmi, bylo by to právě včas. Bude stále hůře, protože sebevětší snížení emisí uhlíku se projeví až po roce 2050.
Mrhání financemi kvůli diktátu NATO 2 % HDP na armádu a zbytečnému dotování ukrajinské války, oboje snižuje naše šance na přijetí dostatečných opatření i v oblasti vodních zdrojů. Česká republika má jedny z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a jeden z nejmenších podílů přítoku vody z okolních zemí (méně než 5 %). Jsme životně závislí na srážkách. Nutné jsou i investice do konkrétních opatření v krajině: Dnes mohou být s bídou jednotky miliard korun ročně, potřebujeme minimálně 25 mld. ročně. (https://cvpk.czu.cz)
Proč nebude veselo
Proč nebude veselo
„Jeden rok z příštích pěti bude téměř jistě nejteplejší v historii a existuje šance dva ze tří, že jeden rok překročí kritickou hranici globálního oteplování o 1,5 °C, předpovídá alarmující nová zpráva Global Annual to Decadal Climate Update Světové meteorologické organizace“, píše Andrew King, docent klimatických věd Melbournské univerzity. (17. 5. 2023, www.theconversation.com)
Preventivní opatření proti důsledkům klimatických změn jsou nad současné finanční možnosti české administrativy, nejen v případě hasičského záchranného sboru. Přitom rozsáhlé investice do hasičského sboru (profesionálního i dobrovolnického) jsou nejzákladnějším (univerzálním) předpokladem pružné reakce na místní přírodní katastrofické epizody.
Nové armádní prapory civilní obrany/ochrany vybavené těžkou technikou jsou pro budoucnost nutností. Jedinou jistotou je, že klimatické problémy v dalších desetiletích se budou zhoršovat.
Armáda středoevropské České republiky, která není vojensky nikým ohrožována ani na hranicích EU (ukrajinský konflikt byl vyprovokován administrativou USA), kromě kontroly vzdušného prostoru, musí být připraven především na nelegální migraci a na spolupráci s hasičským záchranným sborem při zvládání důsledků živelných pohrom.
S dekarbonizací spěchají jenom naivkové?
Hysterická zásadovost zelených puritánů v USA se neslučuje s opatřeními severoamerické administrativy.
Politická pseudo zásadovost pro veřejnost bude vypadat zeleně. Jejich opatření změní jenom polovičaté technologicky viditelné minimum ze „zeleného“ chování lidských opic. Politikusové vědí, že veškerá opatření musí vyhovovat ziskům v průmyslu a v obchodní činnosti.
Prezidiální Biden podepsal zákon o fiskální odpovědnosti na konci krize dluhového limitu. Biden zákon podepsal poté, co byl schválen Sněmovnou reprezentantů a Senátem. Tím Biden mj. dal zelenou plynovodu, proti němuž se stavěli ekologisté.
Klimatické skupiny kritizovaly dohodu o dluhovém stropu, protože si Bidenovci vymínili schválení plynovod Mountain Valley Pipeline (MVP).
Je to kapitulace před velkými ropnými společnostmi a republikány v Kongresu, vztekali se aktivisté a autorka článku Julia Conleyová (29. 5. 2023, www.commondreams.org/news/debt-ceiling-mvp-permits-approval).
Conleyová píše: „Výměnou za zvýšení svévolného dluhového limitu vlády Spojených států Bidenova administrativa zradila americký lid, řekl v pondělí jeden klimatický aktivista, když vláda přijala dohodu, která vyžaduje schválení všech zbývajících povolení pro plynovod Mountain Valley Pipeline a oslabuje schopnost vlády zastavit další projekty způsobující znečištění a ohřev planety…
… Mountain Valley Pipeline (MVP) byl již dříve zamítnut několika povoleními soudy kvůli obavám z jeho vlivu na kvalitu vody a environmentální spravedlnost pro komunity, kterými by procházel od Západní Virginie po jižní Virginii, ale podle zákona by U.S. Army Corps of Engineers byl povinen vydat všechna zbývající povolení do 21 dnů. Zákon se také pokouší zakázat soudní přezkum povolení jakoukoli vládní agenturou.
Podle jedné analýzy Oil Change International plynovod MVP by emitoval ekvivalent více než 89 milionů metrických tun uhlíku, což se rovná emisím 26 uhelných elektráren...
…dohoda… kromě schválení MVP zahrnuje dramatické zrušení zákona o národní environmentální politice (NEPA). Zákon omezuje environmentální přezkumy, které se mohou konat v rámci NEPA u projektů, které jsou pod "podstatnou" kontrolou federální vlády, což usnadňuje budoucím projektům posunout se vpřed, i když komunity v přední linii vznesou obavy z úniků ropy, znečištění a dalších rizik pro veřejné zdraví a bezpečnost, jak mnozí učinili v souvislosti s MVP…
… text zákona obsahuje tvrzení, že projekt "sníží emise uhlíku a usnadní energetickou transformaci," navzdory zjištění Oil Change International, že únik metanu, provoz potrubí a spalování plynu dodávaného plynovodem by v nadcházejících desetiletích každoročně přidaly do atmosféry "desítky milionů tun znečištění skleníkovými plyny (GHG)"…
…Jamie Henn, spoluzakladatel 350.org a ředitel Fossil Free Media, poznamenal, že Bidenovo schválení MVP přichází měsíce poté, co jeho administrativa povolila výstavbu masivního projektu Willow, ropného vrtu ConocoPhillips na Aljašce, který by mohl do roku 2050 poslat zhruba 280 milionů metrických tun emisí uhlíku do atmosféry - i když vědci a odborníci na energetiku varují, že udržet oteplování planety pod 2 ° C do té doby bude nemožné, pokud fosilní palivové projekty pokračují…“ Konec citace.
Pohled Bílého domu je státotvorně pozitivní: Biden ve svém projevu po podepsání zákona o fiskální odpovědnosti pochválil, že konečná dohoda je taková, jakou mohla každá strana očekávat. „Nikdo nedostal vše, co chtěl, ale americký lid dostal to, co potřeboval," mystifikoval Biden.
Rozsáhlá citace ze severoamerického článku ukazuje, že vláda bere protikarbonová opatření s pragmatickým nadhledem. Proto proč by měl někdo kritizovat, že Čína chce dosáhnout vrcholu emisí uhlíku do roku 2030 a uhlíkové neutrality až do roku 2060. Podobných zemí bude více. Kdy skutečně dojde k markantnímu snižování uhlíkové zátěže nelze hodnověrně předvídat. Opatření budou realizována postupně po dobu nejméně 40 či spíše 50 let, a možné změny k lepšímu se projeví až po roce 2050.
Lze očekávat v současnosti, že dojde ještě k explozi výstavby uhelných a plynových elektráren, které budou postupně během dalších 30 let amortizovány, takže nebude potřeba je odstavovat násilně – uprostřed jejich životnosti. Jenom nebudou v elektrárnách prováděny modernizační ale pouze úsporné opravárenské činnosti. Až skončí jejich životnost, budou moci politici slavnostně napsat, že čmoudíkové elektrárny odstavili.
Past představivosti a prognóz
Ale zároveň současná situace ukazuje i paradoxy: Proč se přírodní katastrofy zdají být horší než naše nejstrašnější předpovědi? – píše v květnu 2023 v komentáři David Fickling z agentury Bloomberg. (www.japantimes.co.jp/opinion/2023/05/19/commentary/world-commentary/understanding-climate-change/)
Uvádí, že existuje rozpor mezi tím, jak klimatologové interpretují data, a tím, jak laici vnímají přírodní katastrofy. Upozorňuje, že vědci strávili desetiletí odmítáním obvinění popíračů, že zveličují rizika oteplování. Nyní čelí opačnému problému. "Některé dopady změny klimatu se projevují rychleji a ve větším rozsahu, než jsme předpovídali," cituje Michaela E. Manna, klimatologa z University of Pennsylvania, který to řekl britskému Channel 4 News během loňské letní vlny veder v Evropě.
Autor upozorňuje, že naše mozky, které se vyvinuly, aby pomohly primátům dělat rychlé úsudky, mohou stále chybně interpretovat statistické údaje… Kromě toho klima naší planety je příliš složité a dynamické na to, aby bylo možné předpovídat jednotlivé události více než několik dní dopředu.
Julie Arblasterová, profesorka na australské Monash University, zkoumá klimatické extrémy. V souvislosti s její prací autor z Bloombergu uvádí: „… jsme nyní relativně přesvědčeni o tom, že ukážeme vliv člověkem způsobené změny klimatu na rozsáhlé události, jako jsou sucha, vlny veder a extrémní srážky. Provádění podobných analýz pro menší katastrofy, jako jsou cyklóny, tornáda a bouře, však zůstává mnohem náročnější. Kromě toho se dlouhodobé předpovědi zaměřují spíše na zvyšující se frekvenci extrémního počasí než na intenzitu rekordních událostí. Jsou to však ty druhé, které s větší pravděpodobností uchopí představivost lidských mozků vyvinutých tak, aby se obávaly abnormálně špatného počasí jako bezprostřední hrozby pro život a zdraví.
Věda zatím nemůže poskytnout předpovědi s vysokým rozlišením, které by byly potřebné k vytvoření podrobné odhady pro konkrétní oblasti, říká Arblasterová. „Na místní úrovni se ptát, jaké to bude v Melbourne v roce 2040 - na to je v tuto chvíli těžké odpovědět."
Budeme se s tím muset naučit žít. Způsob, jakým klimatologové interpretují data o životním prostředí, a způsob, jakým laici přemýšlejí o přírodních katastrofách, jsou zásadně odlišné a často nekompatibilní systémy informací. To je kořen problémů…“ Konec citace.
Suma sumarum neočekávejme nějakou velkou koordinaci boje proti růstu planetárního teplíčka. Veškeré systematické kroky budou spíše mediální systematickou výrobou žvástů. Uvidíme, řekl slepý.
Suma sumarum neočekávejme nějakou velkou koordinaci boje proti růstu planetárního teplíčka. Veškeré systematické kroky budou spíše mediální systematickou výrobou žvástů. Uvidíme, řekl slepý.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
