Proto si preventivně uložte alespoň základní informace, které pro vás budou klíčem k orientaci v problematice mezinárodních vztahů. V tomto případě o tom, kdo a jak se rozpíná v oblasti Tichomoří a v pobřežních vodách Asie.
Využijeme k tomu článek, v němž indický politik varuje: „Nedovolte vojenské základny na indické půdě“. Publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz upozorňuje, že Manish Tewari, právník, poslanec a bývalý unijní náměstek ministra pro informace indické vlády 24. září 2023 na www.asianage.com varoval, že Indie se dostala do smluvní pasti USA.
Tewari se ptá: Mění Indie odmítavý postoj k cizím vojenským základnám v širším regionu i na své půdě? Alespoň to tak vypadá při čtení nedávných společných komuniké mezi Indií a Spojenými státy.
Upozorňuje: „Odstavec čtrnáctý společného prohlášení Spojených států a Indie ze dne 22. června 2023 uvádí, že: "Prezident Biden a premiér Modi také uvítali vznik Indie jako centra pro údržbu a opravy předsunutých aktiv amerického námořnictva a uzavření dohod o opravě hlavních lodí s indickými loděnicemi. To umožní americkému námořnictvu urychlit proces uzavírání smluv na střední a nouzové opravy..."
Stejná formulace byla zopakována v 18tém bodě společného prohlášení Indie a USA ze dne 8. září 2023: „Vedoucí představitelé uvítali uzavření druhé dohody o opravě hlavních lodí, přičemž poslední dohoda byla podepsána americkým námořnictvem a společností Mazgaon Dock Shipbuilders, Ltd v srpnu 2023. Obě strany se znovu zavázaly k tomu, že se Indie stane centrem údržby a oprav předsunutých prostředků amerického námořnictva a dalších letadel a plavidel.
Zpráva zveřejněná v novinách se sídlem v jižní Indii 11. července 2023 zdůraznila skutečnost, že "válečné lodě amerického námořnictva pravděpodobně podstoupí opravu v loděnicích Larsen a Toubro v přístavu Kattupalli v Chennai podle pětileté dohody o opravě hlavních loděnic (MSRA) podepsané minulý měsíc mezi americkým námořnictvem a společností Larsen & Toubro. V současné době loděnice provádí opravy civilních velitelských lodí amerického námořnictva". Ve skutečnosti jde o válečné lodě amerického námořnictva! Jsou tyto dohody předzvěstí poskytnutí amerických vojenských základen na indické půdě?“
Indický autor upozorňuje: „USA již mají řadu aliancí v tichomořské části Indo-Pacifiku, které začínají od Japonska v severní Asii a pokračují až do Austrálie zahrnující Jižní Koreu, Filipíny a Thajsko. Má celé spektrum bezpečnostních vztahů se Singapurem a dokonce i s Tchaj-wanem. Dne 10. září 2023 povýšila své vztahy dokonce i s Vietnamem na úroveň komplexního strategického partnerství, čímž snad překonala problematické dědictví vietnamské války, která zuřila v letech 1955-1975.
V indické části Indo-Pacifiku mají USA základny v Bahrajnu, Kataru, Kuvajtu, Ománu, Spojených arabských emirátech, Izraeli a na ostrově Diego Garcia. Mají bezpečnostní vztahy se Saúdskou Arábií a Turecko je spojencem v rámci NATO. Plavidla 5. a 7. flotily amerického námořnictva pravidelně hlídkují v Indo-Pacifiku z Japonska do Suezského průplavu. Nově vytvořený bezpečnostní pakt mezi Austrálií, USA a Spojeným královstvím (Velkou Británií) AUKUS, má za cíl monitorovat Jihočínské moře a posílit regionální spojence, jako je Austrálie, tím, že jim poskytne cenné technologie, včetně útočných ponorek s jaderným pohonem (SSN).
Pak je tu Quad – čtyřúhelník mezi USA, Japonskem, Indií a Austrálií v Pacifiku a stejně amorfní I2U2 mezi Izraelem, Indií, USA a SAE… Jediné, co v této architektuře z pohledu USA chybí, může být pořádná vojenská základna v Indii, která leží uprostřed strategického oblouku od Japonského moře k Suezskému průplavu.“
Čínská expanze?
Čínská expanze?
V rámci tušení, že je třeba alespoň částečně zabezpečit z hlediska průzkumu a preventivních opatření lodní trasy,
Číňané v posledních dvou desetiletích začali hledat vojenských základen v oblasti Indického a Tichého oceánu.
Indický autor v článku informuje: „…Z Džibutska v Africkém rohu, Gwadaru v Pákistánu, Hambantoty na Srí Lance, sledovací stanice na Kokosových ostrovech v Myanmaru a námořní základny na Sihanoukville-Ream v Kambodži Číňané pilně vytvořili to, čemu říkají šňůra perel.
Čína chce vybudovat více vojenských základen v Mosambiku nebo na Madagaskaru v západní části Indického oceánu. Další námořní zařízení se chystá na straně Atlantského oceánu v Africe v Rovníkové Guineji. Čína má také strategické vztahy jak se (severní) Koreou, tak s Pákistánem, které jsou jaderně vyzbrojenými státy...“
Indická mírná snaha o základny
Manish Tewari uvažuje, že Indie má dvě možnosti: „Může se buď stát mladším partnerem ve větší paletě bezpečnostních uskupení a sítí v Indo-Pacifiku, které jsou podporovány USA, protože nikdy nemůže existovat rovnocenné partnerství vzhledem k velkým rozdílům v příslušných obranných kapacitách obou zemí. Druhou možností je růst indické ekonomiky, posílení národní moci a vytvoření vlastní sítě základen v Indo-Pacifiku, čili zabezpečení strategické autonomie.
Úsilí Indie o vytvoření přítomnosti na Mauriciu a Seychelách: Zařízení na ostrovech Agalega na Mauriciu je možná blízko dokončení, úsilí o vybudování základny na ostrově Nanebevzetí Panny Marie na Seychelách ztroskotalo… Závěrem chci říci, že Indie si musí zachovat strategickou autonomii a nedovolit žádné vojenské základny na indické půdě… Musí se snažit vybudovat vlastní vojenské základny v Indo-Pacifiku.“
Válečnický epilog
Válečnický epilog
Americká snaha vnutit svá vojenská zařízení Indii, Vietnamu, Filipínám a dalším státům, je přípravou na válku s Čínou. Americké zelené mozky o tom hovoří a píší otevřeně. USA se snaží získat přízeň ekonomickým podbízením různým ostrovům v Tichomoří, aby tam mohly zahnízdit svá další vojenská zařízení.
Američtí válečníci chválí novou protičínskou koncepci námořní pěchoty vybavené protilodními a protizemními raketami. Rakety podle nich bude vhodné odpalovat i z Tchaj-wanu, nestačí jim japonské jižní ostrovy a Filipíny.
Píší, že protičínská válka vyžaduje lehčí a agilnější sbor rozmístěný po souostrovních ostrovech Tichého oceánu prostřednictvím mnoha lehkých obojživelných válečných lodí. Taková síla by poskytla schopnost rychlého úderu s menším rizikem.
Ale to je již jiný příběh – o tom, jak americká námořní pěchota prochází reorganizací kvůli válce s Čínou, na kterou se připravují. O tom až příště, dodává František Roček.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
