Summit G7 v Hirošimě (19.–21. května 2023) byl významově směšný, což je doloženo v zoufale ukecaném oficiálním „Komuniké vedoucích představitelů skupiny G7 v Hirošimě“ z 20. května 2023.

To není zesměšňování květnového hirošimování G7, ale konstatování reality.

Vítal jsem, že došlo v listopadu 1989 ke změně režimu, protože z makáče v chemičce na směny jsem přešel do role novináře a spisovatele, a začal jsem konečně žít podle svého chtíče.

O to více jsem rozčarován, že po pár letech optimismu jsem nemohl uvěřit tomu, že začíná nová fáze studené války. Dnes po 30 letech eskaluje ještě více, než když se kočkovaly SSSR s USA. Dokonce se mění v civilizační válku.

Radioaktivní sabat studené války

Radioaktivní sláva Hirošimy z roku 1945 je dnes ozdobena pokračováním studené války rokováním G7. Dopředu již bylo inzerováno, že tam G7 slavnostně dají do klatby kromě Ruska také Čínu a ještě přitáhnou šrouby a budou si přitom zpívat. Kdo si myslel, že se tam bude jednat o něco jiného, je poněkud…

V českých médiích vyšel v novinách jediný komentář, který ukazuje podstatu hirošimování. Jedná se o komentář s titulkem: „Stará bílá G7. Co znamená společná politika Západu vůči Číně.“

Autor Zdeněk Petráček ho napsal pro Lidové noviny.  Cituji rozsáhlou pasáž z článku, protože s nadhledem popisuje podstatu hirošimování G7. Cituji:
„Hojně se šermuje argumentem jednoty. Politický Západ se už rok a čtvrt chlubí jednotnou podporou Ukrajiny a jednotným odporem vůči Rusku. Až by si ti starší mohli oživit „jednotný postoj socialistických zemí“, se kterým kdysi vyrůstali. Takto lze vnímat i summit G7, největších ekonomik planety, v Hirošimě… Státy G7 (USA, Kanada, Japonsko, Německo, Británie, Francie, Itálie) se shodly na společné politice k Číně: minimalizaci rizik, snížení závislostí a ochraně kritických technologií, o čemž se mluvilo již dávno.

Působí to jako důvod k potlesku. Ale zároveň to vyvolává otázky. Summity G7 mají tradici téměř půlstoletí. Leč problémy poslední doby jsou takového rázu, že jejich řešení vyžaduje účast zemí typu Číny, Indie, Brazílie, Indonésie či Jižní Afriky. Logicky se tak ustavila nezápadní skupina G20. Nehrozí „staré G7“, že se časem stane drahým anachronismem?

Petráček dodává, že nakonec v G7 odstoupili od tvrdě konfrontačního útoku vůči Číně. Uvádí: „…čím víc by konfrontační kurz převládal, tím víc by se lidem z globálního Jihu jevila G7 jako ztělesnění koloniálního světa „starého bílého muže“ a tím víc by ji vytěsňovala G20.“

G7 aneb neformální banda

Peter Koenig  (je pracovníkem Centra pro výzkum globalizace CRG v Montrealu podporující protiválečné hnutí)  velmi jedovatě proklíná G7. Říká, že to „… je jen skupina mocichtivých západních zemí, které se považují za smetánku – ale nemají ve světě absolutně žádnou legitimitu. Nejsou ani zavedenou nevládní organizací. Přesto chtějí diktovat světu spolu s dalšími podobnými neinstitucemi, jako jsou G20 a Světové ekonomické fórum (WEF), co musí zbytek vesmíru dělat, komu musí naslouchat… Přinejmenším Čína a Rusko, a stále více zemí na východě a stále více také na západě a/nebo globálním Jihu, vzdorují tomuto jednopólovému světovému řádu, nebo tomu, co nazývají "řádem založeným na pravidlech"… její pravidla jsou vytvořená těmito samovolnými vládci, která nejsou založena na žádném mezinárodním právu, bez jakékoli mezinárodní legitimity…“ (www.globalresearch.ca/japan-hosting-g7-blast-china/5819939)

Koenig má pravdu. Bez ohledu na to jaký má kdo na G7 názor, jedná se jenom o nejsilnější státy NATO plus Japonsko. Nelze v tom vidět nic jiného než sabat NATO v mírném převlečení. Proto význam hirošimování G7 je bezvýznamný. Pokud jde o ekonomické záležitosti, tedy hlavní záležitosti G7, probíhaly mimo hysterickou mediální scénu určenou pro veřejnost.

Když utekl komik Zelenskyj po pádu Bachmutu na hirošimování G7 žebrat o další válečné hračky, bylo to všední mrňouchání. Státy NATO mu budou furt něco přihazovat, protože základním rozhodnutím USA (tedy NATO) je neuzavírat žádné příměří či dohodu s Ruskem, ale nechat Ukrajince bojovat až zcepení. A to jenom proto, aby bylo co nejvíce Rusko oslabeno.

Kromě klanu kolem USA vlastně nikdo Zelenského nemusí. Není to jenom názor zvrhlého Ročka, který určitě podle Lipavského z ministerstva zahraničních podivností, nenávidí vše demokratické. Ať se jukne třeba do Chicago Tribune, kde o tom také něco psali pod titulkem „Zelenskyj se snaží získat podporu globálního Jihu na summitu G-7, ale nedaří se mu to“. (23. května 2023).

Komik, který se stal vrchním válečným velitelem, jak píše Daniel DePetris (spolupracovník organizace Defense Priorities a zahraničně politický sloupkař deníku Chicago Tribune), měl jako třešničku na dortu hostování v Hirošimě.
Napsal: „…Zelenského hlavním úkolem bylo přimět Západ k dalším vojenským závazkům. V tomto ohledu zjevně uspěl. Neuspěl však ve snaze získat na svou stranu klíčové lídry globálního Jihu, jako je indický premiér Naréndra Módí a brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Šmudlíci kolem USA se dostávají americko – ruskou válkou na Ukrajině do civilizační války. Válka zvyšuje nedůvěru vůči Západu a oživuje argumentaci, že jde o jednání neokolonizátorů. Max Lawson je vedoucím politiky nerovnosti ve společnosti Oxfam International a ve svém psaní ukazuje na politickou vzteklost Jihu posilovanou zpěvánkami z Oxfamu.

Stanovisko Maxe Lawsona z 22. 5. 2023 obsahuje např. toto:
 „Země G7 zde v Hirošimě zklamaly globální Jih. Nepodařilo se jim zrušit dluhy a nepodařilo se jim najít to, co je skutečně zapotřebí k ukončení obrovského nárůstu hladu na celém světě. Mohou najít nespočetné miliardy na boj ve válce, ale nemohou poskytnout ani polovinu toho, co OSN potřebuje pro nejkritičtější humanitární krize…

Při hirošimování se šmudlové G7 moc nevytáhli, protože podle Lawsona „…vyjádření skupiny G7, že podporuje klauzule o dočasném pozastavení splátek dluhu pro země zasažené klimatickými katastrofami, je pozitivním krokem a poctou Barbadosu a premiérce Mie Mottleyové za to, že za to bojovali. Musí jít dál a zrušit dluhy pro všechny národy, které to potřebují, jejich počet denně roste. Peníze proudí z globálního Jihu do ekonomik G7 – to je špatný směr."

Dalším zdrojem nenávisti globálního Jihu proti státům na hirošimování je např.: „… země G7 dluží zemím s nízkými a středními příjmy obrovské 13,3 bilionu USD na nevyplacené pomoci a financování opatření v oblasti klimatu, a to v době, kdy miliarda lidí nyní čelí riziku cholery, právě kvůli ohromujícímu snížení a dokonce nevyplácení poskytnuté pomoci…“

Ta správná sranda teprve začne.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX