Volební dostih je jasný: Erdogan 52,2 %, Kilicdaroglu - 47,8 %. Vítězem se podle Erdogana stalo Turecko.

Jenom od nedělní večeře do pondělní svačiny vypotili o Erdoganovi v ČR mediálníci stovku zpráv. Od novin po televizní a rozhlasové vlnění. Všechny zprávy byly na jedno kopyto, komentáře byly na druhé kopyto. Nic nového nebylo od prvního volebního kola řečeno.

Všeobsahující byl jeden odstavec zprávy ČTK: „Ačkoliv tyto volby byly pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana největším ohrožením pro pokračování jeho dvacetileté hegemonie, znovu se potvrdilo, že je nejvýznamnějším lídrem Turecka od dob zakladatele republiky Mustafy Kemala Atatürka. Turci dali opět přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, navzdory potlačování svobody slova a zavírání novinářů a politických oponentů do vězení za Erdoganovy vlády. Jediné, co nemá Erdogan zcela pod kontrolou, je ekonomika, shodly se komentáře několika evropských médií.“

Česká mediální špína

Ve spojení s Erdoganem někteří hlupáci touží očernit i někoho z českého rybníka. Korunu hloupé jedovatosti nasadily Britské listy: „Babiš blahopřál diktátoru Erdoganovi, věznícímu stovky novinářů, k vítězství ve „volbách". Hnus. Je to varování, jakým směrem by se vydala ČR pod Babišovým vedením.“ (28. 5. 2023, Britské listy)

Biologická entita, která tento popěvek pro Britské listy vymyslela, je asi ještě hloupější než současní fialoví vládní ministři. Neboť na základě pisatelova kritéria sviňskými hnusáky jsou i tito Babišníci:

„Americký prezident Joe Biden i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg už Erdoganovi gratulovali k nedělnímu vítězství s tím, že se těší na spolupráci.“ (29. 5. 2023, ČTK)

„Erdoganovi k volebnímu vítězství už poblahopřáli mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin… Maďarský premiér Orbán na Twitteru Erdoganovi gratuloval k "nespornému vítězství". Blahopřání zaslal například i francouzský prezident Macron, katarský emír Tamim bin Hamad Sání či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Německý kancléř Scholz Erdoganovi poblahopřál a uvedl, že se nyní mohou "s novým elánem" pustit do společných témat. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva Erdoganovi popřál dobré volební období. Předseda Evropské rady Charles Michel poblahopřál Erdoganovi ke znovuzvolení na Twitteru. "Těším se na to, že s vámi budu v nadcházejících letech opět spolupracovat na prohloubení vztahů mezi EU a Tureckem," napsal Michel. Čeští politici až na Babiše zatím mlčí..“ (29. 5. 2023 dopoledne, newstream.cz)

Erdoganovci již brousí nože a leští pendreky

Senátor Jaroslav Doubrava mluvil a psal o prezidiálním Erdoganovi jako o fašistovi: „Již nepokrytě přebírání moci, včetně grandiózních čistek, zahájili islámští fašisté v Turecku pod vedení prezidenta Erdogana…“ (Jaroslav Doubrava, Evropa (opět) spěje ke katastrofě, 2016)

Dále uvedl: „…Podle mého osobního názoru tragédií třicátých let 20. století byla skutečnost, že nebyl uskutečněn úspěšný atentát na Hitlera. Kdyby se k tomu včas odhodlali němečtí generálové nebo zpravodajské služby tehdejších západních mocností, nedošlo by ke krizi rozpoutané Hitlerovou fašistickou klikou. Tím, že zůstal Hitler naživu, došlo nejen potlačení demokracie v Německu, ale i k rozsáhlému krvavému konfliktu, nazývanému druhou světovou válkou. Můžeme jenom doufat, že západní zpravodajské služby tentokrát zbaví svět tureckého Hitlera čili prezidenta Erdogana, aby nedošlo k podobné hrozbě. Převzetí moci islámskými fašisty v Turecku představuje větší nebezpečí než situace v období studené války. Opět se nacházíme po noci dlouhých nožů. Tedy hlavní teror nám teprve hrozí…“

Erdogan bohužel ještě žije. Co nás čeká? Komentátoři to vesele popisují naprosto všedním způsobem od prvního kola prezidiálních voleb stále stejně.

Mrkněme se na to, jak to vidí turecký islámský (islamistický?) komentátorník. Důležité je slovo „halal“ čili „povolený, přípustný“ podle islámské tradice.

V článku „Halalizace, ale jak?“ se odvázal nějaký Aydin Unal (29/05/2023 - www.yenisafak.com/yazarlar/aydin-unal/helallesme-ama-nasil-4534273) a napsal:

To je základní rámec rozšiřování turecké moci v mezinárodním kontextu. Ale ještě zajímavější je vize nadcházejícího pořádku:

Ale proto to bude halal, ale na některé věci nezapomeneme.

1. CHP se stala loutkou FETÖ a Kılıçdaroğlu, který se ujal křesla spiklenců, byl (loutkou) Spojených států. Kılıçdaroğlu již není interní záležitostí CHP. Turecko nyní potřebuje místní hlavní opoziční stranu. (Poznámka: Hnutí Gülen nebo hnutí Hizmet od roku 2016 tureckou vládou označované jako teroristická organizace FETÖ ("Fethullahist Terrorist Organisation") je islamistické bratrské hnutí vedené Fethullahem Gülenem, muslimským kazatelem žijícím v USA od roku 1999.)
2. FETÖ byla užitečným nástrojem i v těchto volbách, ale byla opět poražena. Doufáme, že USA konečně viděly, že tato organizace nebyla schopna nic podnikat, přinejmenším v Turecku. Je jasné, že k úplnému zničení této organizace je zapotřebí nové koncepce a odhodlání. Stopy FETÖ v Turecku musí být zcela vymazány.
3. PKK zasahuje do turecké domácí politiky od svého založení. Kromě boje proti terorismu by mělo být zcela zablokováno zasahování PKK do politiky tím, že si najde své stoupence zevnitř. (Poznámka: Strana kurdských pracujících -kurdsky Partiya Karkerên Kurdistan - PKK) má své kořeny v Turecku a k jejím hlavním cílům patří boj za vytvoření vlastního kurdského státu.)
4. Otázku kulturní moci je nyní třeba brát vážně. Na ty, kteří se živí ve státních institucích, vedení obcí a nevděčně útočí na stát, národ a republikánskou alianci, nelze zapomenout. Toto je svobodná země. Kdo chce říkat, co chce, může podpořit stranu, kterou chce. Nemůžeme však tolerovat ty, kteří se tím živí a troubí na polnici druhých (cizinců).
5. Internet a vzdělávací systém musí být prověřeny. Skutečnost, že internetové fenomény otravují mládež vlastní nevědomostí a temnotou, je vážným problémem, na který nelze zapomenout ani odložit.
6. Mediálním organizacím s kořeny a financováním zvenčí již nelze dovolit, aby v Turecku působily.
7. Rasismus a fašismus jsou proti genetice a duchu tohoto národa… měli by být vůdci stran a starostové, kteří se angažují v politice zneužívání lží, pomluvami a provokacemi, politicky vymazáni a měly by proti nim být podniknuty nezbytné soudní kroky.

Pokud na to zapomeneme, je jasné, že po 5 letech budeme čelit velmi bolestivému obrazu. Ano halalizaci, ne nepřátelům Turecka!

Stručně česky řečeno: Aby ti smradi, kteří nemají v úctě Alláha ani Erdogana, do příštích voleb zmizli, musíme s nimi zatočit.

Erdoganovci a Jourová jsou podobně úchylní. Nebo ne?

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX