Geopolitická šachovnice se znovu dává do pohybu, zatímco se na obzoru objevuje možnost nového mírového plánu týkajícího se konfliktu na Ukrajině. Donald Trump, bývalý prezident USA, naznačuje, že by byl schopen tento problém vyřešit během pouhých 24 hodin. Taková prohlášení mohou působit jako pouhá přání, než jako realistická očekávání, avšak pokud by Trump skutečně získal druhý prezidentský mandát, jeho přístup by mohl předefinovat vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem, uvádí ve svém komentáři server The Financial Analyst.
Trumpovo předchozí prezidentské období bylo charakteristické nekonvenční diplomacií a ochotou rozvracet zavedený status quo. Jeho možný návrat do Bílého domu by mohl znamenat zásadní změnu v tom, jak Západ jedná s Ruskem, zejména pokud by pohrozil navýšením vojenské podpory Ukrajině. Tato taktika, připomínající metodu nátlaku (brinkmanship), by mohla Putina přinutit k úvahám o příměří podél tzv. kontaktní linie. Ironií zůstává, že právě vůdce známý svou nevyzpytatelností by mohl být katalyzátorem stabilnějšího vyjednávacího prostředí.
Co by měl mírový plán zahrnovat?
Otázkou však zůstává, co by takový mírový plán obnášel. Očekává se, že Trump by nepožadoval úplné stažení z okupovaných území, ale spíše by usiloval o dočasné zastavení bojů. Takové řešení by mohlo být chápáno jako způsob, jak oběma stranám umožnit zachovat si tvář. Putin by si mohl udržet kontrolu nad zabranými územími, zatímco by se vyhnul dalšímu vyhrocení konfliktu. Rizika však zůstávají vysoká a selhání by mohlo vést k dalšímu nebezpečnému stupňování, připomínajícímu napětí studené války.
Putinova pragmatická volba
Putin, známý svou pragmatickou povahou, si je plně vědom rizik spojených s odmítnutím Trumpových nabídek. Pokud by odmítl možnost příměří, mohl by riskovat vojenskou odpověď ze strany USA, zvláště pokud by se Trumpova administrativa cítila dostatečně odhodlaná k ráznému kroku. Možnost zapojení NATO je reálné a hrozba konfrontace ve stylu kubánské raketové krize již není pouhým dědictvím historie, ale představuje reálné nebezpečí v současném geopolitickém prostředí.
Náročná domácí politika
Trumpova administrativa by ovšem čelila i vnitřním výzvám. Zejména tzv. „deep state“ (armádní, zpravodajské a diplomatické složky) upřednostňují tvrdší přístup vůči Rusku. Jakýkoli náznak ústupků vůči Moskvě by mohl vyvolat odpor mezi těmito vlivnými složkami. Balancování mezi snahou usmířit tyto frakce a zároveň prosazovat pragmatický přístup k míru bude pro Trumpa znamenat chůzi po tenkém laně.
Pufferová zóna na Ukrajině a její následky
Dalším citlivým tématem je možnost vytvoření pufferové zóny na Ukrajině, která by mohla pomoci deeskalovat napětí. Takový krok by však mohl dále prohloubit rozdělení Ukrajiny a byl by vnímán jako kapitulace ze strany Ukrajinců. Politické následky by byly značné, zejména s ohledem na historický kontext ruské agrese, kterou by mnoho Ukrajinců i jejich spojenců mohlo považovat za naprostou nepřijatelnost.
Psali jsme:
Ekonomické důsledky prodlouženého konfliktu
Ekonomické dopady dlouhodobého konfliktu jsou také významné. Ačkoliv Rusko překonalo západní sankce lépe, než se očekávalo, dlouhodobá udržitelnost jeho ekonomické strategie je nejistá. Návrh Richarda Haasse na postupné zmírňování sankcí by mohl představovat určitou motivaci pro ruskou spolupráci, ovšem zároveň hrozí, že by to mohlo působit jako odměna za agresivní chování.
Klíčová hra mezi Trumpem a Putinem
Svět bedlivě sleduje, jak se bude vyvíjet vztah mezi Trumpem a Putinem. Podaří se Trumpovi využít svůj styl tvrdých vyjednávání k dosažení smysluplných jednání, nebo jen zvýší napětí? Výsledek by mohl mít zásadní dopad nejen na budoucnost Ukrajiny, ale i na celkové uspořádání světového řádu. Hra o vysoké sázky je v plném proudu a svět v očekávání zadržuje dech.
(nov, financialanalyst, repro: globalnews)
