PSS se staly mým životním koníčkem i profesí současně.  V souvislosti s tím jsem navštívil řadu zemí světa a mohl prezentovat naši techniku více než stovce zahraničních delegací po roce 1989. Byla to velká příležitost k výměně poznatků s partnery v oboru i vedoucími činiteli. Jejich slova uznání o vysoké úrovni československého aplikovaného výzkumu a vývoje nebyla zdvořilostní povahy – naše republika skutečně „utekla světu“ o desetiletí vpřed. Šlo o výsledek praxí ověřené úspěšnosti PSS v reálných podmínkách uživatelů.  Doba pokročila, s řadou mých známých v zahraničí i doma jsem ztratil kontakt. Nechci však ztratit kontakt a orientaci ve společnosti, která se v poslední době tak dramaticky se mění. Bohužel naše média hlavního proudu, včetně veřejnoprávních, potřebnou různorodost a objektivitu informací neposkytují. Proto jsem uvítal, že se v těchto dnech objevil na pultech knihkupectví obšírný dvojdílný sborník, který jejich autor – přední český publicista-analytik Jan Campbell opatřil názvem „Symposium – souhlasu netřeba“, píše v recenzi Ing. Petr Svoboda, CSc. a pokračuje.

Články Jana Campbella pravidelně a s velkým zájmem čtu již několik posledních let. Vždy jde o zasvěcenou objektivní analýzu aktuálních témat na současné dění ve světě. Analýzy autora vynikají nejenom tím, že jsou objektivně podloženy a srozumitelně prezentovány. Autorem prognózované trendy se vyznačují obdivuhodnou úspěšností, zpravidla se jedná o skutečnou trefu do černého. Běžným čtenářům tak v naprosté většině případů přinášejí nejen poučení, ale i tolik nezbytnou orientaci. Ve skrytu duše bychom si mohli přát, aby se v konkrétních případech staly vodítkem při rozhodování příslušných vládních orgánů a institucí….

Sborník Symposium – souhlasu netřeba nenechává nikoho na pochybách, že Janu Campbellovi se dostalo v neobyčejně štědré míře daru vědění, znalostí, dlouhodobé praxe i zkušeností v řadě oborů. Vše pak zhodnocuje do jasně zformulovaného a zpravidla neotřelého stanoviska. To ale nikomu nevnucuje. Ponechává na čtenáři, aby se nad příslušným textem zamyslel a učinil si vlastní názor. Z hlediska uvedení do souvislostí využívá autor metodu komparace, srovnávání dnešních jevů s analogiemi minulosti, od antiky přes jiné velké civilizace včetně čínské až po současnost. Hojným užitím citací a zdrojů nejen starého Řecka, Číny, ale například i otců zakladatelů Spojených států, vede čtenáře k vlastnímu uvažování o konkrétním problému. Svoje úvahy často prolíná vtipným textem, lakonickou zkratkou, která působí jako stimulující koření k vybrané pochoutce. Jsem názoru, že publicistů s tak mimořádnými encyklopedickými znalostmi a schopností multidisciplinární analýzy v naší zemi opravdu mnoho není. Neznám totiž jiného autora, který by uměl tak zasvěceně analyzovat a komentovat oblast politiky, ekonomiky, historie, medicíny, techniky, literatury, světového bankovního systému a praxe, Číny, RF, USA atd.?  Při vědomí tak mimořádného intelektuálního potenciálu Jana Campbella se mimoděk vkrádá otázka, zda tento kapitál vědění nedráždí momentální držitele moci, o nositelích „turbo-diplomů“ netřeba hovořit. Už z tohoto důvodu bych si přál, aby se na veřejnosti v brzké době objevil další nový sborník jeho publicistických prací.

Závěrem a ve snaze o kritický přístup k jinak obdivuhodnému sborníku Symposium dovolím si učinit malou poznámku. V recenzované práci autor mj. uvádí (str. 293-297) dnešní parametry vývoje laseru s ultrakrátkými impulzy (femto-vteřina, tj. 10-15 sec) o velkého výkonu a komentuje jejich možné budoucí aplikace. Při vší úctě k autorovi bych si zde dovolil připomenout, že k době trvání impulzu by bylo vhodné doplnit ještě periodu jeho opakování, která pak umožní určit střední výkon záření a vhodnou aplikaci Jinak ale před erudicí a schopnostmi autora hluboce smekám.