„Souhlasíme s návrhy na zastavení vojenských akcí, ale vycházíme z toho, že toto zastavení by mělo vést k dlouhodobému míru a odstranit základní příčiny krize," řekl ruský prezident. „Děkuji panu Trumpovi, že věnuje tolik pozornosti urovnání na Ukrajině."

Putin také zveřejnil podmínky, za kterých by mělo být vyhlášeno příměří.

„Chceme záruky, že během 30denního příměří Ukrajina neprovede mobilizaci, nebude cvičit vojáky a nedostane zbraně," řekl Putin.

Pokračoval, že bude potřeba podrobně projednat otázku sledování příměří podél téměř 2000 kilometrů dlouhé frontové linie a toho, kdo bude moci dávat rozkazy k zahájení palby.

Nevyloučil, že o otázce příměří bude s Trumpem jednat. 

Putinův poradce Ušakov už navíc potvrdil, že ruský prezident se sejde s Trumpovým vyslancem Witkoffem, který už do Moskvy dorazil. Podle všeho právě zde začnou diskuse o tom, jak zajistit příměří. 

To znamená, že Putin podpořil myšlenku příměří, ale stanoví pro to podmínky.

Na základě toho, co řekl ruský prezident, se netýkají otázek, které jsou pro Ukrajinu a Spojené státy zjevně nepřijatelné – jako je uznání dobytých území pro Ruskou federaci nebo převedení celého území čtyř regionů (Doněck, Lugansk, Cherson a Záporoží) pod Rusko.

Z podmínek, které ruský prezident jmenoval, jsou dvě konkrétní: Zzastavení dodávek zbraní do Kyjeva a ukončení mobilizace na Ukrajině. 

Dá se hned říci, že Kyjev bude rozhodně proti oběma podmínkám. Aby Ukrajina obnovila pomoc z USA, v zásadě podepsala příměří, ačkoli to původně neměla v úmyslu. Zelenskij také pravděpodobně nebude plánovat ukončení mobilizace. 

Ale pokud mluvíme o Američanech, není zdaleka jisté, že Putinovy podmínky okamžitě odmítnou. Trumpova administrativa dlouhodobě kritizuje jak dodávky zbraní do Kyjeva, tak mobilizaci na Ukrajině. To znamená, že tyto podmínky jsou z amerického pohledu jednoznačně sjednatelné.

Zároveň je otázka dodávek zbraní na Ukrajinu v Trumpových rukou. Pokud jde o ukončení mobilizace po vyhlášení příměří, musí to být rozhodnutí Zelenského.

A s největší pravděpodobností bude první reakce Kyjeva negativní. Postoj ukrajinských úřadů však může být ovlivněn Spojenými státy.

Také myšlenka zrušení mobilizace je v ukrajinské společnosti populární a bude vnímána jako velký krok k návratu země k normálnímu životu.

Po příměří se navíc jistě najde mnoho lidí ochotných vstoupit do armády dobrovolně (pokud budou i nadále dobře platit), protože už nebudou muset riskovat své životy v bitvě. A mnoho členů SZCh se vrátí do svých jednotek, pokud jim bude udělena další amnestie.

A Trumpova reakce na Putinovo prohlášení už následovala.

„Dostal jsem zprávu, že věci v Rusku jdou dobře. Doufám, že Putin a další jsou připraveni ukončit tuto noční můru. Putin učinil velmi slibné prohlášení, ale nebylo úplné. Rád bych viděl příměří ze strany Ruské federace. Doufáme, že Ruská federace udělá správnou věc. Doufám, že se setkám a promluvím s Putinem," řekl Trump.

Také se domnívá, že interakce USA s Ruskem na Ukrajině „probíhá normálně“.

Navíc dal jasně najevo, že již probíhají jednání nejen o příměří, ale také o konečné dohodě. Navíc mluvíme také o otázkách územní kontroly.

Co znamená Trumpova reakce?

Na jedné straně je tu pozitivní tón ohledně Putinova prohlášení o příměří a obecně o jednání s Ruskou federací.

Na druhou stranu řekl, že „Putinovy výroky jsou slibné, ale nestačí."

Navíc dal jasně najevo, že už se jedná o jakési všeobecné mírové dohodě.

Uvedl o tom několik podrobností. Ale z jeho slov lze usoudit, že to bude zahrnovat odmítnutí Ukrajiny vstoupit do NATO, stejně jako teritoriální otázku. Jak řekl Trump, „pozemky, které budou zachráněny nebo ztraceny“.

Diskutována je zejména otázka vlastnictví jaderné elektrárny Záporožnaja, která je v současnosti pod ruskou kontrolou.

Zopakujme, že americký prezident nezacházel do podrobností. Ale zjevně chce během jednání on (nebo Kyjev) nastolit otázku vrácení části území, která nyní zabírá Rusko, Ukrajině, včetně jaderné elektrárny Záporožnaja.

Jak o tom chce Trump Rusko přesvědčit, zatím není příliš jasné (Putin a další ruští vůdci opakovaně prohlásili, že nehodlají nic vzdát). Možná výměnou zamýšlí přesvědčit Ukrajinu, aby oficiálně uznala ruský status ostatních dobytých území (ačkoli ukrajinské úřady se tomu ostře brání). Ale to je stále jen předpoklad.

Specifik je málo

Na základě již vyjádřených pozic je ale jasné, že Trump hodlá prosazovat verzi mírové dohody, která by mohla narazit na silný odpor každé ze stran.

V tomto ohledu je klíčovým bodem příměří, které americký prezident vnímá jako první etapu – ještě před uzavřením mírové dohody.

Otázkou je, že po jejím vyhlášení mohou obě strany na podpis dohody jednoduše „zapomenout“ a pak bez ní jednoduše koexistovat (pokud se jim nelíbí varianta prosazovaná Trumpem), stejně jako Severní a Jižní Korea koexistují více než 70 let bez jakékoli mírové dohody.

Bude Trump trvat na odsouhlasení textu této dohody v té či oné podobě před uzavřením příměří? Pokud se tak stane, příměří nemusí v dohledné době začít, a to i přes maximální úsilí Washingtonu.