Putin nejprve navštívil Severní Koreu, kde podepsal smlouvu o vojenské alianci s vůdcem Kim Čong-unem. Tato dohoda, označovaná jako Smlouva o komplexním strategickém partnerství, zavazuje obě země k vzájemné vojenské pomoci v případě "vnější agrese".

Následně Putin zamířil do Vietnamu, kde se setkal s vietnamskými představiteli a posílil bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi. Tento krok je vnímán jako snaha Ruska o prohloubení své přítomnosti v jihovýchodní Asii a posílení své pozice v regionu, kde Čína dlouhodobě usiluje o dominantní vliv.

Posledním a snad nejvýznamnějším krokem bylo schválení návrhu dohody o společném vojenském rozmístění mezi Ruskem a Indií ruskou vládou. Tento návrh umožňuje oběma zemím vzájemné rozmístění pozemních sil, válečných lodí a vojenských letadel na území druhé strany. Ruský premiér Michail Mišustin již pověřil ministerstvo obrany, aby zahájilo podrobné jednání s indickými představiteli o této dohodě.

Ruská média zdůrazňují, že cílem této dohody je překonat "administrativní překážky" při společných vojenských cvičeních mezi Ruskem a Indií. V praxi to znamená, že obě země budou schopny rychleji a efektivněji reagovat na různé bezpečnostní hrozby, které by mohly vzniknout.


Bez ohledu na skutečné motivy Ruska je zřejmé, že žádná z dotčených stran nechce vidět ruské zbraně rozmístěné poblíž čínsko-indické hranice pod záminkou vojenských cvičení, ani indické zbraně na dalekém východě Ruska. Normální vojenská spolupráce mezi Ruskem a Indií je akceptovatelná, ale vše musí mít své meze a být prováděno v pravý čas, uvádí čínská agentura Tencent News.

V uplynulých letech Rusko využívalo vojenskou spolupráci s Indií k vyvážení vztahů se svými jižními sousedy. Současná situace však vyžaduje, aby Moskva přehodnotila své plány a uznala, kdo skutečně přispívá k jejímu hospodářskému a průmyslovému rozvoji.

Reakce Moskvy na měnící se globální situaci, včetně sankcí ze strany západních zemí, vede k hledání nových rovnovážných vztahů. Po neúspěšném švýcarském mírovém summitu, kde pouze 80 zemí podepsalo závěrečné prohlášení, a kde klíčové země jako Indie, Brazílie či Saúdská Arábie odmítly účast, se Rusko rozhodlo změnit svou strategii.

V roce 1961 uzavřela Severní Korea s Čínou a Sovětským svazem smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, čímž vytvořila vojenské aliance s oběma velmocemi. Tyto dohody zahrnovaly závazek k vzájemné obraně. Po zániku Sovětského svazu v roce 1994 Rusko tyto dohody zrušilo, čímž se Čína stala jediným vojenským spojencem Severní Koreje. Tento stav trval 30 let a byl klíčovým faktorem čínského vlivu na Korejském poloostrově. Nyní, s obnovením vojenské aliance mezi Ruskem a Severní Koreou, má Pchjongjang dvě možnosti a Moskva nový nástroj pro ovlivňování situace na poloostrově a v severovýchodní Asii.


Je také zajímavé, že během Putinovy návštěvy Vietnamu ruský poslanec Krasov na sociálních médiích uvedl, že Moskva by měla vážně zvážit obnovení námořní základny v Cam Ranh Bay. Tato zátoka se nachází v jihovýchodním Vietnamu a je jedním z nejdůležitějších hlubokomořských přístavů v zemi, strategicky umístěným na křižovatce mezi Tichým a Indickým oceánem. Během studené války zde Spojené státy a Sovětský svaz postupně zřídily své vojenské základny, odkud mohly jejich bombardéry, s podporou tankovacích letadel, zasáhnout téměř celý první ostrovní řetězec.

V roce 2016, kdy byl Jihočínský mořský spor na vrcholu, ruské ministerstvo obrany navrhlo obnovu základny v Cam Ranh Bay, ale Vietnam tuto myšlenku odmítl. O osm let později se zdá, že někteří ruští představitelé stále usilují o návrat ruského vlivu do Jihočínského moře.

Nelze opomenout, že Rusko je ve své diplomatické "rovnovážné hře" velmi zkušené. Když se Moskva v minulosti zaměřila na Západ, využívala různé rozpory mezi evropskými zeměmi a uvnitř Evropské unie k maximalizaci svých vlastních zájmů. Nyní, když se Rusko obrací více na východ, tato strategie rovnováhy stále platí a odhaluje pravou podstatu symbolu "dvouhlavého orla".