Ruský prezident Vladimir Putin v neohlášeném televizním projevu potvrdil, že nová hypersonická raketa Oreshnik, která byla tento týden odpálena na ukrajinské město Dnipro, bude znovu testována v bojových podmínkách. Podle Putina je raketa, která údajně dosahuje desetinásobku rychlosti zvuku, neodhalitelná existujícími obrannými systémy.
Podle informací BBC použití rakety Oreshnik symbolizuje novou úroveň eskalace války na Ukrajině. Ve stejném týdnu Ukrajina poprvé použila americké a britské rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Putin uvedl, že použití rakety Oreshnik je přímou reakcí na ukrajinské nasazení střel Storm Shadow a Atacms.
Útok na Dnipro vyvolal exploze, které podle svědků trvaly tři hodiny. Ukrajinští představitelé přirovnali zničující účinky rakety k zásahu mezikontinentální balistickou střelou (ICBM). Odborník na bezpečnost Justin Crump upozornil, že tento útok byl varováním, protože raketa představuje vážnou výzvu pro ukrajinské protiraketové systémy.
Ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij v reakci na útok vyzval světové lídry, aby poskytli „vážnou odpověď“ na ruskou agresi. Zdůraznil nutnost získání modernějších obranných systémů, jako je americký THAAD, nebo modernizace současných systémů Patriot.
Zelenskij rovněž kritizoval ukrajinský parlament za odložení jednání kvůli bezpečnostním obavám po útoku na Dnipro. Na Telegramu apeloval na občany i představitele, aby pokračovali v práci, pokud neznějí sirény. „Siréna zní, jdeme do úkrytu. Když nezní, pracujeme a sloužíme,“ uvedl.
Eskalace konfliktu vyvolala ostré reakce dalších světových lídrů. Polský premiér Donald Tusk označil válku za rozhodující fázi, která představuje riziko globálního konfliktu. Maďarský premiér Viktor Orbán varoval, že by Západ měl brát Putinova slova vážně, protože Rusko „zakládá svou politiku primárně na vojenské síle“.
Psali jsme:
Severokorejský vůdce Kim Čong-un dokonce prohlásil, že hrozba jaderné války nebyla nikdy větší, a obvinil USA z „agresivní a nepřátelské politiky“. Podle zpráv severokorejští vojáci bojují na straně Ruska v Kurské oblasti, kde ukrajinské jednotky drží určité území.
Obě strany konfliktu se snaží získat výhodu na bojišti před lednovým nástupem Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA. Trump slíbil ukončit válku „během hodin“, avšak zatím neuvedl konkrétní kroky.
Napětí na mezinárodní scéně roste a svět čeká, jaké další kroky Moskva podnikne. Eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou zůstává hlavním bodem zájmu světové politiky.
(jar, BBC.com, repro: krem2)
