Přibývá pacientů nakažených covidem, ale zájem o očkování významně klesá. Konečně k němu začínáme přistupovat jako k běžné respirační nákaze, to se mělo dít už dávno, řekl epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran pro Rádio Universum. Na místě by podle něj byla hluboká sebereflexe od politiků, ale i některých odborníků, kteří prosazovali nejtvrdší lockdowny. Poukázal i na média, jejichž rolí v té době bylo hlavně šíření strachu mezi lidmi.

Ke covidu se dnes podle profesora Berana přistupuje jako ke každé jiné respirační chorobě.

„Lidé, kteří prodělávají covid v posledních dvou letech, si uvědomili, že toto onemocnění probíhá u 99 procent populace v podstatě velmi lehce a že rozhodnutí Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí z loňského roku, abychom považovali covid-19 za běžnou respirační nákazu, bylo naprosto správné,“ prohlásil v rozhovoru pro Rádio Universum.

Beran tuto skutečnost považuje za hlavní důvod, proč už lidé nestojí o očkování.

„To, že se lidé nechtějí nechat očkovat, nepramení z toho, že by tady existovala nějaká klika lidí, kteří by říkali ,Očkování je úplně špatné!', a věřila tomu většina populace. Ale jde spíš o to, že na populační úrovni má většina lidí s touto vakcínou nějakou negativní zkušenost. U někoho mohla tato vakcinace proběhnout dobře, ale u někoho třeba s tím, že prodělal covid, a ještě se nechal očkovat, takže reakce mohla být vyšší,“ pokračoval Beran s tím, že by si velmi přál, abychom se u vakcín proti covidu a mRNA vakcín někdy dozvěděli o jejich skutečných kladech a záporech.

„Když se podíváme na česká data z aplikace těchto vakcín, řekněme druhých, třetích dávek, tak je vidět, že tato vakcína nemá ochranu delší než je 60 dnů. Proč tomu tak je? A proč by se měli lidé nutit co 60 dnů k vakcinaci? To je naprosto nesmyslné. A to nemluvíme o bezpečnostních datech, a podobně,“ podivil se profesor Beran.

V souvislosti s tím také zdůraznil, že by žádné očkování nedoporučoval u těhotných žen. 

„Víme, kolik těhotných prodělalo covid, a u kolika bylo kvůli covidu těhotenství ukončeno. Ať ukážou data dokazující, že těhotné vakcínu potřebují. Čili já osobně jsem proti očkování těhotných žen,“ řekl Beran s tím, že je podle něj stále potřeba vytvářet společenský tlak na to, aby Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a služeb ukázaly veškerá dat, která mají k dispozici a díky kterým se může cokoliv vyhodnotit.

Hlubokou reflexi od politiků, ale i některých odborníků, ve vztahu ke covidové pandemii podle Berana očekávat asi jen tak nelze. 

„Já si myslím, že to je vlastně tendence, která se tady teď razí. Skupina odborníků, která prosazovala nejtvrdší lockdowny, se teď tváří, jako kdyby nikdy neexistovaly. Reflexe a sebereflexe zde u některých lidí chybí, a to je prostě škoda,“ prohlásil Beran a dodal, že každý by jistě ocenil, kdyby řekli ˇDobrá, my jsme se mýlili. A teď je potřeba, abychom v diskusi dospěli k tomu, co dělat pro příště.´

Profesor v rozhovoru neopomněl na média, která v době tvrdých lockdownů sehrála zásadní roli, především ve strašení lidí. 

„Působení médií v době covidu bylo velmi negativní, protože v lidech vytvářela strach, což má za následek oslabení imunitního systému,“ prohlásil profesor..

Zmínil také, že konec covidu jako by se datoval k 24. únoru, kdy vypukla ruská invaze na Ukrajině a média obrátila svou pozornost zkrátka jinam. 

„Na internetu kolovaly vtípky, že nejlepším lékařem covidu byl Vladimir Putin, který tím, že přitáhl zájem médií na něco úplně jiného, tak stáhl zájem médií od epidemie. Znovu to ukazuje, že vlastně už třeba tři čtvrtě roku před tím, než začala válka na Ukrajině, jsme měli covid-19 považovat za běžnou nákazu. Ale nikdo to nedělal, média to neustále přiživovala, a najednou v únoru lidé zjistili, že se tomu nevěnuje vůbec žádná pozornost,“ řekl v Rádiu Universum profesor Jiří Beran.