Nově zvolený americký prezident Donald Trump často během své kampaně zdůrazňoval, že jeho vůdčí schopnosti jsou zárukou rychlého ukončení války na Ukrajině. Tvrdil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyřeší „během 24 hodin“ prostřednictvím diplomatických jednání. Přestože tyto výroky vzbudily velkou pozornost, realita ukazuje, že mírová dohoda, která by ukončila téměř dva roky trvající konflikt, zůstává velmi vzdálená.
Od začátku války v únoru 2022 se západní státy zaměřovaly na podporu Ukrajiny a prosazovaly vojenské řešení konfliktu, které mělo vést k úplnému vítězství nad Ruskem. S postupem času však tento přístup začíná ustupovat. Ukrajinská armáda čelí značným ztrátám a zdroje Západu jsou omezené, uvádí server UnHerd.com. Dokonce i tradičně pro-ukrajinská média, jako je New York Times, začínají otevřeně diskutovat o potřebě mírových jednání.
Vladimir Putin naopak využívá každé příležitosti k posílení své pozice. Jeho armáda postupuje na některých částech fronty, zatímco ekonomické dopady sankcí na Rusko nejsou zdaleka tak výrazné, jak Západ předpokládal. Putin dal jasně najevo, že jeho cílem je úplné uznání anektovaných území, včetně Krymu, Donbasu a dalších regionů, které Rusko od začátku konfliktu obsadilo.
Trump sice opakovaně zdůrazňuje, že válka musí skončit, ale sám čelí politickým a strategickým překážkám. Jeho administrativa bude muset jednat s Putinem, který je nyní v silnější pozici než na začátku konfliktu. Ruský prezident nemá důvod dělat ústupky, protože se mu daří udržovat kontrolu nad obsazenými územími a využívat globální rozdělení mezi Západem a dalšími světovými mocnostmi, jako je Čína a Indie.
Trumpův tým již naznačil, že by mohl nabídnout odložení vstupu Ukrajiny do NATO o několik desetiletí, možná výměnou za pokračující vojenskou podporu Kyjeva. Tento návrh by ale mohl narazit na odpor republikánské i demokratické opozice v Kongresu, která Ukrajinu nadále vnímá jako klíčového spojence proti Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zpočátku odmítal jakékoli ústupky vůči Rusku, nedávno přiznal, že Kyjev není schopen vojensky získat zpět všechna ztracená území. Dokonce připustil možnost, že by Ukrajina mohla postoupit část svého území výměnou za bezpečnostní záruky nebo členství v NATO. Tyto návrhy však neodpovídají ruským požadavkům.
Putin totiž požaduje nejen územní ústupky, ale také závazek Ukrajiny, že se vzdá aspirací na členství v NATO a přijme neutrální status. To je pro Ukrajinu a její vedení těžko přijatelné, protože právě touha po integraci se Západem byla jedním z hlavních důvodů konfliktu.
Psali jsme:
Zatímco Trump slibuje rychlý mír, realita na bojišti i u jednacího stolu hovoří jinak. Rusko má nyní vojenskou i strategickou výhodu, což znamená, že jakákoli mírová dohoda bude pravděpodobně zahrnovat značné ústupky Západu i Ukrajiny. Tento scénář je obtížně přijatelný pro americkou veřejnost i Trumpovy republikánské spojence, kteří považují Rusko za strategickou hrozbu.
Odborníci, jako například John Mearsheimer, tvrdí, že jakékoli jednání bude muset vycházet z vojenské reality: „Chcete-li vyhrát u jednacího stolu, musíte vyhrát na bojišti,“ prohlásil. A v současné době to vypadá, že právě Rusko má převahu na frontě.
Donald Trump čelí obrovskému úkolu, pokud skutečně chce ukončit válku na Ukrajině. Konflikt ukázal hluboké rozdíly mezi Západem a Ruskem, které se těžko překonávají. Trumpovy ambice narazí na realitu, kde není prostor pro rychlá řešení. Pokud však USA nenajdou způsob, jak konflikt ukončit, hrozí další destabilizace nejen Ukrajiny, ale i celého globálního řádu.
(nov, UnHerd.com, repro: liveonfox)
