Spojení akademického prostředí s vrcholovým sportem se ukazuje jako klíč k úspěchu na světových sportovních kolbištích. Olympijské hry v Paříži 2024 toto tvrzení opět potvrdily, když řada medailistů získala své úspěchy díky podpoře a tréninkovým programům propojeným s univerzitními institucemi. Tento trend zdůrazňuje, jak důležité je propojení vzdělání a sportu pro rozvoj nejen sportovních, ale i osobnostních kvalit sportovců.

Jedním z výrazných příkladů je úspěch americké atletky Sydney McLaughlin-Levrone, která na Olympiádě v Paříži získala zlatou medaili v běhu na 400 metrů překážek. McLaughlin-Levrone byla dlouholetou studentkou na University of Kentucky, kde byla součástí elitního tréninkového programu. Univerzita jí poskytla nejen kvalitní tréninkové zázemí, ale i podporu v oblasti mentální přípravy, což se ukázalo jako klíčové pro její úspěch na mezinárodní scéně. Sydney McLaughlin-Levrone je spolu s Armandem Duplantisem považována za největší světovou hvězdu atletiky, někteří experti dokonce očekávají, že jako první žena zaběhne 400 m překážek pod 50 vteřin.

Dalším příkladem je úspěch britského plavce Adama Peatyho, který si z Paříže odnesl zlatou medaili v závodě na 100 metrů prsa. Peaty, který absolvoval Loughborough University, těžil z podpory této instituce nejen v oblasti tréninku, ale také z vědeckého zázemí, které pomohlo optimalizovat jeho plaveckou techniku a fyzickou připravenost. Loughborough University je známá svým důrazem na propojení sportu a vzdělání, což je příkladem úspěšného modelu pro ostatní univerzity.
Vysoké školy také hrají důležitou roli při podpoře týmových sportů. Například kanadský hokejový tým, který v Paříži získal zlatou medaili, byl složen z hráčů, kteří prošli univerzitním sportovním systémem v Kanadě i Spojených státech. Tito hráči měli možnost nejen rozvíjet své sportovní dovednosti, ale také získávat kvalitní vzdělání, což jim poskytlo širší perspektivu a schopnost lépe zvládat tlaky vrcholového sportu.

Ačkoli Česká republika má silnou tradici v mnoha sportovních odvětvích a může se pyšnit řadou úspěšných sportovců, zůstává jedním z hlavních nedostatků to, že žádné z olympijských center není přímo propojeno s vysokou školou sportovního typu. Tento nedostatek je velkou škodou, protože propojení univerzitního vzdělání a vrcholového sportu se ukazuje jako klíčové pro dosahování úspěchů na mezinárodní úrovni.

Ve světě je běžnou praxí, že špičkoví sportovci studují a trénují v prostředí, které jim umožňuje rozvíjet nejen jejich fyzické schopnosti, ale také akademické znalosti. Například v USA či Velké Británii se univerzity často stávají centry excelence, kde se spojuje špičkový trénink se vzděláním na nejvyšší úrovni. Česká republika však v tomto ohledu zaostává, což může být jedním z faktorů, které omezují potenciál českých sportovců na globální scéně.
Olympijské hry v Paříži tak znovu prokázaly, že propojení univerzitního vzdělání a vrcholového sportu není jen otázkou prestiže, ale představuje reálnou cestu k dosahování nejvyšších sportovních met. Sportovci, kteří jsou zároveň studenty nebo absolventy vysokých škol, mají nejen širší perspektivu, ale také silnější zázemí, které jim umožňuje lépe zvládat tlaky vrcholového sportu a dosahovat mimořádných výkonů.

Význam této symbiózy je nepopiratelný, a jak ukázala Paříž 2024, propojení akademického a sportovního prostředí je jedním z hlavních pilířů současného úspěchu na olympijských hrách. Tento model se pravděpodobně bude dále rozvíjet, a to jak v tradičních sportovních velmocích, tak i v zemích, které teprve hledají svou cestu na vrchol. V České republice by proto mělo být prioritou rozvíjet a podporovat univerzitní sportovní centra, která by mohla hrát klíčovou roli při formování budoucích olympijských vítězů.