„Mezinárodní politika je jednou z netvrdších her na světě. Každý krok se měří na miskách vah. Každé slovo, každé špatné rozhodnutí může a obvykle vede ke strašlivým koncům.
Zelenský, marioneta ukrajinských oligarchů v roli televizního prezidenta Ukrajiny nastupoval do úřadu jako člověk, který ukončí boje na Donbasu. Nominální demokrat. Oblíbený, nadějný, evropsky vyhlížející. Ukrajinci chtěli klid, mír, spravedlnost, konec korupce a především konec dlouhotrvající občanské války. Tohle slíbil.
Nikdy ale nebyl schopen zvrátit brutální nastavení ukrajinské politiky. Převahu asociálních typů, kteří tristní poměry v zemi řeší jediným způsobem - eskalováním a směřováním agrese - směrem na Rusko.
Strategii, kterou úspěšně po léta rozpumpovávaly převraty, barevné revoluce i tichá tolerance k pronacistickým, probanderovským, ultrapravicovým militantům, z nichž většina se rekrutovala z okruhu foltbalových ultras. Takhle to začalo...
Jedině na Ukrajině tak dnes mohou stát sochy Bandery a Šuchevyče, odpudivých masových vrahů. Jedině zde pobírají banderovci důchody a mají oporu v zákonech.
Bohužel, stupidní, nacisticky a banderovsky orientovaná sestava si pro směřování agrese vybrala velmi špatný terč. Rusko. A ruské etnikum. Ruský stát.
Válka, statisíce mrtvých. Na obou stranách.
S obrovským rizikem pro celý svět. Jakoby si všichni ti váleční štváči, které ohromilo Zelenského statečné gesto, na počátku války, kdy neutekl ze země, si ale zároveň neuvědomovali, že odtud, z Ukrajiny může vzejít globální válka. Globální měření sil.
Díkybohu za Donalda Trumpa. Ten, jako americký prezident, nese tuto odpovědnost. A velmi dobře chápe, co je ve hře. Trump zatáhl za záchrannou brzdu ve vlaku, řítícím se ke globální apokalypse. Na jejichž konci je jediný možný výsledek. Tři miliardy lidí, umírající během dvou týdnů na nemoc z ozáření. Nedělám si legraci. Naprostá zkáza.
Ani na vteřinu. Teď se hořké finále Zelenského politické kariéry nejspíše chýlí ke konci.
Pro nás by tato hořká zkušenost měla být poučením.
Nás to stálo 232 miliard. Vem je čert. Zvolili jsme si vládu, jakou jsme si zvolili. Za jejich rozhodnutí budeme platit a platíme všichni.
Nicméně. Jaké lidi máme k dispozici pro zastupování země na mezinárodní úrovni pro příště? Jak jsou tito lidé vybaveni pro svou misi?
Komu vlastně svěřujeme ve volbách osudy země a takto i osudy vlastní. Je to velmi důležité.